Brněnský institut bude zkoumat dopady krizových situací na společnost. Je jediný svého druhu v Evropě

Ve spolupráci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky vznikl v Brně nový institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady krizových a rizikových situací na společnost. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je zaměřením jediný v Evropě.

Vznik institutu inspirovala pandemie covidu-19. Vytvořila podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly. Příkladem může být plošné uzavření škol a nutnost distanční výuky i pro ty nejmenší žáky. „Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní a rychlé reakce od politiků,“ řekla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. 

K jejich zvládání podle ní nestačí medicínský výzkum. „Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli při rozhodování například o tom, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby,“ dodala.

Pandemie jednak zapříčinila vznik nových fenoménů, zároveň ale posílila trendy, které ve společnosti už existovaly, ale nebyly zdaleka tak výrazné. „Pandemie prohloubila už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ dodala Šeďová.

Rychlá analýza a doporučení v reálném čase

Nový národní institut má devět výzkumných skupin. Zaměřují se na komunikaci, právo, společenskou odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivitu zdravotního systému, vzdělávání, ekonomiku a trh práce. V SYRI pracuje na 150 sociologů, ekonomů, psychologů, pedagogů, filozofů, demografů, politologů i právníků.

Jednotlivé výzkumné skupiny budou mít dlouhodobý výzkumný program zaměřený na mapování dopadů sociálních rizik a možností jejich zmírňování v různých oblastech. Vedle toho budou vědci připraveni, aby v okamžiku, kdy se určitý problém prohloubí, ihned dokázali sbírat a analyzovat data a formulovat na jejich základě závěry a doporučení v reálném čase. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

D1 je po desítkách let kompletní. Otevírá se poslední úsek u Přerova

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
před 41 mminutami

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 14 hhodinami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 17 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 20 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 23 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
včera v 06:26
Načítání...