Hygienikům na začátku pandemie chyběly počítače i pravidla komunikace, řešení bylo improvizované, uvedl NKÚ

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala řekl, že po kontrole, která se týkala využití prostředků na IT a přípravu na koordinaci resortu zdravotnictví v době pandemie, učinil jeho úřad i další kroky, které mu v souladu s oznamovací povinností ukládá zákon. „Ta oznámení nesměřují k celému systému, ale některým vybraným částem,“ sdělil České televizi.

NKÚ se již v minulosti zabýval nákupy státu v počátcích pandemie covidu-19, kdy chyběly například ochranné pomůcky. Nyní konstatoval, že stát nebyl na pandemii připraven ani z hlediska IT. Podle závěrů kontroly chybělo ještě ve druhé polovině roku 2020 hygienikům 902 počítačů, které by byli potřebovali, přestože to bylo známo několik let předem. 

Za důležité považují kontroloři i to, že chyběl i systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Podle NKÚ jej sice resort měl připravený od roku 2019, ale jeho zavedení třikrát odložil. „Kdyby se nezapojila třeba armáda, tak bychom situaci nezvládli,“ míní prezident kontrolního úřadu.

Místo postupu podle plánu improvizace a chaos

Kontroloři se podivili i nad tím, že ministerstvo zdravotnictví podle nich po vyhlášení pandemie nepostupovalo podle pandemického plánu ani nevyužilo Informační systém pandemie, s nímž plán počítal. Naopak vznikly některé orgány, které se vzájemně dublovaly, konstatoval NKÚ.

Záchranou nakonec měla být Chytrá karanténa zastřešující systém IT služeb vytvořený v roce 2020 takřka na zelené louce. „Byla to asi znouzectnost. Přišlo zřejmě politické rozhodnutí, že všechny kroky, které se dříve dělaly, se zahodí a začne se připravovat něco nového,“ poznamenal Kala. 

Podle závěrečné zprávy kontroly byl vznik Chytré karantény „zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje, což přineslo řadu problémů při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví“. Některé aplikace se překrývaly, jiné byly spíše zbytečné. Za problematickou považuje NKÚ například aplikaci eRouška, která byla součástí Chytré karantény.

Její vývoj a provoz stál 20 milionů korun, stažena byla 1,6milionkrát, ale jen pět procent uživatelů nahlásilo mezi říjnem 2020 a červnem 2021 svoji pozitivitu pomocí této aplikace a především resort podle kontrolorů s daty získanými díky této aplikaci nijak nepracoval.

Kala přirovnal příchod pandemie k možnému vojenskému ohrožení. „Všichni doufáme, že naše armáda a naše složky jsou připraveny na to, kdyby nás někdo napadl, že nás bude bránit. Tady nás napadl nepřítel neviditelný, možná ještě více zákeřný, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůraznil Kala.

Ministerstvo kritiku respektuje

Kontrola se týkala doby, kdy byli v klíčových pozicích na ministerstvu zdravotnictví docela jiní lidé než nyní. NKÚ se sice zabýval využitím prostředků na IT v letech 2017 a 2021, především mu ale šlo o počátek pandemie v roce 2020.

Tehdy byl ministrem Adam Vojtěch (nestraník nominovaný ANO), hlavní hygieničkou nejprve Eva Gottvaldová, po ní Jarmila Rážová, post odborného náměstka pro IT neexistoval. Dnes je ministrem Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, náměstkem pro IT Milan Blaha – a ministerstvo připouští, že problémy na počátku pandemie byly.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba provádí úřad nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 19 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...