Hygienikům na začátku pandemie chyběly počítače i pravidla komunikace, řešení bylo improvizované, uvedl NKÚ

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala řekl, že po kontrole, která se týkala využití prostředků na IT a přípravu na koordinaci resortu zdravotnictví v době pandemie, učinil jeho úřad i další kroky, které mu v souladu s oznamovací povinností ukládá zákon. „Ta oznámení nesměřují k celému systému, ale některým vybraným částem,“ sdělil České televizi.

NKÚ se již v minulosti zabýval nákupy státu v počátcích pandemie covidu-19, kdy chyběly například ochranné pomůcky. Nyní konstatoval, že stát nebyl na pandemii připraven ani z hlediska IT. Podle závěrů kontroly chybělo ještě ve druhé polovině roku 2020 hygienikům 902 počítačů, které by byli potřebovali, přestože to bylo známo několik let předem. 

Za důležité považují kontroloři i to, že chyběl i systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Podle NKÚ jej sice resort měl připravený od roku 2019, ale jeho zavedení třikrát odložil. „Kdyby se nezapojila třeba armáda, tak bychom situaci nezvládli,“ míní prezident kontrolního úřadu.

Místo postupu podle plánu improvizace a chaos

Kontroloři se podivili i nad tím, že ministerstvo zdravotnictví podle nich po vyhlášení pandemie nepostupovalo podle pandemického plánu ani nevyužilo Informační systém pandemie, s nímž plán počítal. Naopak vznikly některé orgány, které se vzájemně dublovaly, konstatoval NKÚ.

Záchranou nakonec měla být Chytrá karanténa zastřešující systém IT služeb vytvořený v roce 2020 takřka na zelené louce. „Byla to asi znouzectnost. Přišlo zřejmě politické rozhodnutí, že všechny kroky, které se dříve dělaly, se zahodí a začne se připravovat něco nového,“ poznamenal Kala. 

Podle závěrečné zprávy kontroly byl vznik Chytré karantény „zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje, což přineslo řadu problémů při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví“. Některé aplikace se překrývaly, jiné byly spíše zbytečné. Za problematickou považuje NKÚ například aplikaci eRouška, která byla součástí Chytré karantény.

Její vývoj a provoz stál 20 milionů korun, stažena byla 1,6milionkrát, ale jen pět procent uživatelů nahlásilo mezi říjnem 2020 a červnem 2021 svoji pozitivitu pomocí této aplikace a především resort podle kontrolorů s daty získanými díky této aplikaci nijak nepracoval.

Kala přirovnal příchod pandemie k možnému vojenskému ohrožení. „Všichni doufáme, že naše armáda a naše složky jsou připraveny na to, kdyby nás někdo napadl, že nás bude bránit. Tady nás napadl nepřítel neviditelný, možná ještě více zákeřný, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůraznil Kala.

Ministerstvo kritiku respektuje

Kontrola se týkala doby, kdy byli v klíčových pozicích na ministerstvu zdravotnictví docela jiní lidé než nyní. NKÚ se sice zabýval využitím prostředků na IT v letech 2017 a 2021, především mu ale šlo o počátek pandemie v roce 2020.

Tehdy byl ministrem Adam Vojtěch (nestraník nominovaný ANO), hlavní hygieničkou nejprve Eva Gottvaldová, po ní Jarmila Rážová, post odborného náměstka pro IT neexistoval. Dnes je ministrem Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, náměstkem pro IT Milan Blaha – a ministerstvo připouští, že problémy na počátku pandemie byly.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba provádí úřad nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 6 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 20 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...