Hygienikům na začátku pandemie chyběly počítače i pravidla komunikace, řešení bylo improvizované, uvedl NKÚ

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala řekl, že po kontrole, která se týkala využití prostředků na IT a přípravu na koordinaci resortu zdravotnictví v době pandemie, učinil jeho úřad i další kroky, které mu v souladu s oznamovací povinností ukládá zákon. „Ta oznámení nesměřují k celému systému, ale některým vybraným částem,“ sdělil České televizi.

NKÚ se již v minulosti zabýval nákupy státu v počátcích pandemie covidu-19, kdy chyběly například ochranné pomůcky. Nyní konstatoval, že stát nebyl na pandemii připraven ani z hlediska IT. Podle závěrů kontroly chybělo ještě ve druhé polovině roku 2020 hygienikům 902 počítačů, které by byli potřebovali, přestože to bylo známo několik let předem. 

Za důležité považují kontroloři i to, že chyběl i systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Podle NKÚ jej sice resort měl připravený od roku 2019, ale jeho zavedení třikrát odložil. „Kdyby se nezapojila třeba armáda, tak bychom situaci nezvládli,“ míní prezident kontrolního úřadu.

Místo postupu podle plánu improvizace a chaos

Kontroloři se podivili i nad tím, že ministerstvo zdravotnictví podle nich po vyhlášení pandemie nepostupovalo podle pandemického plánu ani nevyužilo Informační systém pandemie, s nímž plán počítal. Naopak vznikly některé orgány, které se vzájemně dublovaly, konstatoval NKÚ.

Záchranou nakonec měla být Chytrá karanténa zastřešující systém IT služeb vytvořený v roce 2020 takřka na zelené louce. „Byla to asi znouzectnost. Přišlo zřejmě politické rozhodnutí, že všechny kroky, které se dříve dělaly, se zahodí a začne se připravovat něco nového,“ poznamenal Kala. 

Podle závěrečné zprávy kontroly byl vznik Chytré karantény „zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje, což přineslo řadu problémů při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví“. Některé aplikace se překrývaly, jiné byly spíše zbytečné. Za problematickou považuje NKÚ například aplikaci eRouška, která byla součástí Chytré karantény.

Její vývoj a provoz stál 20 milionů korun, stažena byla 1,6milionkrát, ale jen pět procent uživatelů nahlásilo mezi říjnem 2020 a červnem 2021 svoji pozitivitu pomocí této aplikace a především resort podle kontrolorů s daty získanými díky této aplikaci nijak nepracoval.

Kala přirovnal příchod pandemie k možnému vojenskému ohrožení. „Všichni doufáme, že naše armáda a naše složky jsou připraveny na to, kdyby nás někdo napadl, že nás bude bránit. Tady nás napadl nepřítel neviditelný, možná ještě více zákeřný, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůraznil Kala.

Ministerstvo kritiku respektuje

Kontrola se týkala doby, kdy byli v klíčových pozicích na ministerstvu zdravotnictví docela jiní lidé než nyní. NKÚ se sice zabýval využitím prostředků na IT v letech 2017 a 2021, především mu ale šlo o počátek pandemie v roce 2020.

Tehdy byl ministrem Adam Vojtěch (nestraník nominovaný ANO), hlavní hygieničkou nejprve Eva Gottvaldová, po ní Jarmila Rážová, post odborného náměstka pro IT neexistoval. Dnes je ministrem Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, náměstkem pro IT Milan Blaha – a ministerstvo připouští, že problémy na počátku pandemie byly.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba provádí úřad nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také vládní předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní tábor má ve sněmovně sílu senátní postoje přehlasovat.
před 1 mminutou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 12 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 15 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.