Hygienikům na začátku pandemie chyběly počítače i pravidla komunikace, řešení bylo improvizované, uvedl NKÚ

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala řekl, že po kontrole, která se týkala využití prostředků na IT a přípravu na koordinaci resortu zdravotnictví v době pandemie, učinil jeho úřad i další kroky, které mu v souladu s oznamovací povinností ukládá zákon. „Ta oznámení nesměřují k celému systému, ale některým vybraným částem,“ sdělil České televizi.

NKÚ se již v minulosti zabýval nákupy státu v počátcích pandemie covidu-19, kdy chyběly například ochranné pomůcky. Nyní konstatoval, že stát nebyl na pandemii připraven ani z hlediska IT. Podle závěrů kontroly chybělo ještě ve druhé polovině roku 2020 hygienikům 902 počítačů, které by byli potřebovali, přestože to bylo známo několik let předem. 

Za důležité považují kontroloři i to, že chyběl i systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Podle NKÚ jej sice resort měl připravený od roku 2019, ale jeho zavedení třikrát odložil. „Kdyby se nezapojila třeba armáda, tak bychom situaci nezvládli,“ míní prezident kontrolního úřadu.

Místo postupu podle plánu improvizace a chaos

Kontroloři se podivili i nad tím, že ministerstvo zdravotnictví podle nich po vyhlášení pandemie nepostupovalo podle pandemického plánu ani nevyužilo Informační systém pandemie, s nímž plán počítal. Naopak vznikly některé orgány, které se vzájemně dublovaly, konstatoval NKÚ.

Záchranou nakonec měla být Chytrá karanténa zastřešující systém IT služeb vytvořený v roce 2020 takřka na zelené louce. „Byla to asi znouzectnost. Přišlo zřejmě politické rozhodnutí, že všechny kroky, které se dříve dělaly, se zahodí a začne se připravovat něco nového,“ poznamenal Kala. 

Podle závěrečné zprávy kontroly byl vznik Chytré karantény „zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje, což přineslo řadu problémů při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví“. Některé aplikace se překrývaly, jiné byly spíše zbytečné. Za problematickou považuje NKÚ například aplikaci eRouška, která byla součástí Chytré karantény.

Její vývoj a provoz stál 20 milionů korun, stažena byla 1,6milionkrát, ale jen pět procent uživatelů nahlásilo mezi říjnem 2020 a červnem 2021 svoji pozitivitu pomocí této aplikace a především resort podle kontrolorů s daty získanými díky této aplikaci nijak nepracoval.

Kala přirovnal příchod pandemie k možnému vojenskému ohrožení. „Všichni doufáme, že naše armáda a naše složky jsou připraveny na to, kdyby nás někdo napadl, že nás bude bránit. Tady nás napadl nepřítel neviditelný, možná ještě více zákeřný, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůraznil Kala.

Ministerstvo kritiku respektuje

Kontrola se týkala doby, kdy byli v klíčových pozicích na ministerstvu zdravotnictví docela jiní lidé než nyní. NKÚ se sice zabýval využitím prostředků na IT v letech 2017 a 2021, především mu ale šlo o počátek pandemie v roce 2020.

Tehdy byl ministrem Adam Vojtěch (nestraník nominovaný ANO), hlavní hygieničkou nejprve Eva Gottvaldová, po ní Jarmila Rážová, post odborného náměstka pro IT neexistoval. Dnes je ministrem Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, náměstkem pro IT Milan Blaha – a ministerstvo připouští, že problémy na počátku pandemie byly.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba provádí úřad nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě může ovlivnit ceny nových bytů

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.
před 3 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
včera v 11:25

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
včera v 09:30

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
včera v 06:01

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026
Načítání...