Volební lídři ve Zlínském kraji podporují digitalizaci ve školství i tradiční obory

Nahrávám video

Velkou nejistotu za poslední půlrok zažili žáci, rodiče i učitelé. Pandemie nového koronaviru výrazně zkomplikovala školní rok. Distanční výuka, digitalizace, moderní technologie, ale také podpora pro tradiční i nové obory – těmto tématům se věnovali volební lídři ve Zlínském kraji v předvolební debatě, která se zaměřila na školství.

Podle průzkumu pro Českou televizi většina obyvatel Zlínského kraje souhlasí s tím, aby kraj investoval více peněz do digitalizace školství. Určitě s tím souhlasí 34 procent respondentů, spíše ano odpovědělo 43 procent dotázaných.

Podle Lubomíra Trauba (ODS) školství ve Zlínském kraji patří k nejlepším v republice. „A digitalizace k tomu samozřejmě patří,“ zdůraznil. V současné chvíli však podle něj není dostatečná „Cílem Občanské demokratické strany je, aby každý žák a každý učitel měl počítač nebo tablet, a to v tuto chvíli není,“ uvedl. Dají se podle něj využít i starší, už použitá zařízení.

„Považuji za velmi smutné, že až koronavirus posunul digitalizaci jako téma do školství,“ podotkla Hana Ančincová (Piráti). Studenti a žáci, kteří momentálně nedisponují technickým vybavením podle ní potřebují nejen technickou podporu, ale také zaučení. Upozornila, že na problém se specializuje nezisková organizace, která žákům bez dostatečné techniky a znalostí pomáhá.

Kraj už na začátku roku, tedy před pandemií, vyčlenil na IT vybavenost 20 milionů korun. „Už loni jsme si vybojovali v rozpočtu těch 20 milionů korun na IT techniku, aniž bychom tušili, že přijde nějaká covidová krize,“ uvedl Petr Gazdík (STAN). Plán podle něj není jenom pro rok 2020, ale i pro další roky, takže školy podle něj budou plně saturovány.

Podle Olgy Sehnalové (ČSSD) je důležité, aby se nerozevíraly nůžky mezi majetnými a sociálně slabšími žáky. „Je to ve dvou rovinách, samozřejmě vybavenost a digitální gramotnost,“ podotýká. Důležitá je podle ní také role knihoven a dalších veřejných míst, kde se žáci mohou setkat s technologiemi. Otázkou podle ní je, zda na to kraj bude mít.

Jiří Čunek (KDU-ČSL) na otázku po financování reagoval obhajobou plánované výstavby nové nemocnice, o které se mluvilo v první části debaty. Projekt nebude rušit žádné investice do škol ani do jiných odvětví, zdůraznil. Největší úkol v oblasti vzdělávání je podle něj právě investovat do škol a správně je rozmisťovat po kraji podle proměny populace.

Ivan Mařák (KSČM) souhlasí s tím, aby podporu na vybavení od kraje dostaly i školy, které jsou v soukromém vlastnictví. „Pokud je zájem o to, aby školství v našem kraji fungovalo, a musím objektivně uznat, že funguje, tak si myslím, že i touto cestou by se měl kraj ubírat,“ uvedl. V kraji podle něj ubývá tradičních oborů, podporu by měli dostat třeba ty zemědělské.

Nahrávám video

Podle Radima Holiše (ANO) situaci ve školství uklidnilo to, že učitelé dostali nedávno přidáno. „O práci ve školství je zase zájem a jeho důležitost jde nahoru,“ uvedl v debatě.

Vladimír Zlínský (SPD) řekl, že 20 milionů určených na IT by mělo směřovat hlavně do rodin sociálně znevýhodněných žáků. „Děti ze sociálně slabších rodin jsou výpočetní technikou vybaveny hůř, lépe řečeno nijak,“ upozornil. Ovládání softwaru pro distanční výuku by mělo být „uživatelsky přítulné.“

„Jedna věc je vybavit školy moderní infrastrukturou a druhá věc je mít učitele, kteří se v tom vyznají. Je to analogie se zdravotnictvím. Lékařská i učitelská populace stárne,“ říká Jaromír Bernátek (Trikolóra + Soukromníci + Nezávislí). Proto je podle něj třeba podporovat vzdělávání v digitalizaci i pro stárnoucí pedagogy.

Tradiční obory i otázka dopravy

V další části diskuse lídři kandidátek zmínili některé priority v oblasti školství. Podle Bernátka (Trikolóra + Soukromníci + Nezávislí) je třeba otevírat a posilovat tradiční obory, které v současnosti chybí, což vytváří závislost na dělnících z jiných zemí.

Traub (ODS) uvedl, že nově otevírané obory by měly reflektovat potřeby zaměstnavatelů a jejich personální požadavky, konkrétně zmínil strojírenství nebo obuvnické obory.

Podle Ančincové (Piráti) se opomíjí, že se školstvím souvisí veřejná doprava. Školství a doprava mají být spojité nádoby, uvedla, je proto třeba lepší plánování dopravy v závislosti na potřebách studentů.

Gazdík (STAN) souhlasí, že je třeba komunikovat se zaměstnavateli. Kraj podle něj ve spolupráci s firmami otevírá nové, perspektivní obory, například robotiku. Pomoci má také kvalitní kariérní poradenství.

Holiš (ANO) říká, že je třeba udržet studenty v kraji, aby neodcházeli do jiných regionů. K tomu má mimo jiné přispět program, který bude mladým lidem pomáhat k potřebné praxi.

Čunek (KDU-ČSL) chce umožnit zachování škol v malých obcích. Kraj má podle něj vytvářet podporu pro školy, kterým hrozí zánik kvůli menšímu počtu dětí.

KSČM klade důraz na zkvalitňování výuky odborných předmětů, cizích jazyků a IT, a to včetně jejich využití v praxi. Podpora plyne z toho, jak kraj hospodaří, podotkl Mařák.

Sehnalová (ČSSD) uvedla, že ambicí by mělo být přibližovat se těm nejlepším zemím, pokud jde o školství, příkladem je Finsko. Klíčovou institucí je podle ní Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Zlínský (SPD) upozornil, že je třeba pečovat o talentované studenty. K tomu by mohly pomoci motivační přednášky nejlepších odborníků, aby mladé lidi nadchly pro bádání a objevování.

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 09:14

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026
Načítání...