Jednorázový bonus pro důchodce ve výši pěti tisíc korun, jak v současné době (ne)investovat či situace v domovech pro seniory v době koronaviru. To byla témata, kterým se v předvolební debatě věnovali volební lídři Královéhradeckého kraje. Účastníků bylo nakonec osm, DSZ - Za práva zvířat se z debaty omluvila s tím, že žádného kandidáta nepošle.
Senioři si peníze zaslouží, rouškovné je ale nesystémové, zaznívá od lídrů Královéhradeckého kraje
58 minut
Předvolební debata: Královéhradecký kraj – 1. část
Nejdříve se diskutovalo o mimořádném bonusu pro důchodce (takzvaném rouškovném), který vláda navrhla vyplatit ve výši pěti tisíc korun. V úterý prošel prvním čtením ve sněmovně a míří k projednání ve výborech.
Je to věcí zákonodárců, řekl Jiří Štěpán za Osobnosti kraje + ČSSD + Zelení. Důchodci si podle něj bonusový příjem zaslouží, protože penze jsou nízké. Uznal, že mnozí to mohou vnímat jako volební dárek, ale mnozí ne.
Každá koruna je pro důchodce dobrá, domnívá se Zdeněk Podal (SPD). Upozornil na růst cen potravin i to, že výše starobních důchodů není závratná. Dodal, že by tato záležitost měla být řešena systémově.
Důchodcům peníze přejeme, ale byli bychom za systémové řešení, soudí Jiří Matoušek (Trikolóra). I on sice považuje důchody za nízké, rouškovné vnímá ale jako laciné předvolební gesto a postrádá dlouhodobou důchodovou koncepci.
Jaromír Dědeček (ANO) doufá, že peníze takto vyplacené se vrátí do ekonomiky. Jako příklad zmínil své kamarády rybáře, kteří už vědí, co si za to koupí, ať už vybavení na ryby, či počítače.
Senioři si zaslouží další peníze, podotkl Martin Červíček za ODS + STAN + Východočeši, ale dodal, že by k nim měly mířit diferencovaně a systémově. Současné opatření považuje za populistický krok. „Proč tyto peníze nepoužít pro opatření ve zdravotnictví, kde to i důchodci budou potřebovat?“ zeptal se.
Aleš Cabicar za TOP 09 + HDK + LES v souvislosti s bonusem řekl, že se nemůže zbavit pocitu z odéru populismu. Podle něj je podstatná nová důchodová reforma. Současný návrh kritizoval jako nesystémový a celoplošný. Dodal, že zná část důchodců, kteří to nepoužijí pro sebe, ale dají to své rodině, mladší generaci.
Není to systémové řešení, domnívá se i Pavel Bulíček (Piráti). Mělo by se podle něho vědět, kde na podporu seniorů vláda vezme peníze. Je také nutné hledat dlouhodobé řešení pro důchody, dodal.
Historické souvislosti připomněl Pavel Bělobrádek za KDU-ČSL + Volba pro město + Nestraníci. Podle něj i vlády Vladimíra Špidly či Bohuslava Sobotky nesystémově přidávaly důchodcům. Domnívá se, že jednorázový příspěvek by měli dostat jen důchodci s nízkými penzemi, ti s vysokými je totiž nepotřebjí a budou je posílat na charitu, protože to považují za úplatek. Dodal, že speciálně by se mělo myslet i na ženy, které mají v průměru o dva tisíce korun nižší důchod než muži.
Pomoc pro domovy seniorů
V další části debaty se mluvilo například o pomoci domovům pro seniory v době koronaviru či o (ne)investicích na úrovni kraje.
Podal se domnívá, že by se měly dodržovat rady od odborníků, za jakého považuje například vládního zmocněnce pro zdravotnictví Romana Prymulu. Pod jeho dozorem vše fungovalo, na rozdíl od chvíle, kdy „politici uchopili veslo té naší české lodičky, tak do ní teče voda a dneska se zase k těm odborníkům vracíme“. Podle něho je tedy třeba se v rámci republiky vrátit do „tvrdého začátku,“ což by ovšem neznamenalo škrtit ekonomiku.
Štěpán za nezbytné v současné situaci považuje dodržovat striktní bezpečnostní opatření, například při dovozu jídel či používání ochranných pomůcek. Kraj je zatím schopen řešit situaci vlastními silami, domnívá se Matoušek. I on by dal na doporučení doktorů Prymuly a epidemiologa Jiřího Berana a myslí si, že i když na něco mají odlišné názory, tak u seniorů by se na vhodném postupu dokázali shodnout.
Rovněž Cabicar uvedl, že krajská hygiena zatím trasování stíhá vlastními silami, a kraj tak nepotřebuje speciální pomoc od armády. Ta je navíc vhodná v logistice, ale nikoliv třeba v přímé ošetřovatelské péči.
Bulíček upozornil, že soukromým zařízením nemůže kraj nic nařizovat, což považuje za problém. Jinak vidí řešení v dodržování bezpečnostních postupů. Naopak případný zákaz návštěv by považoval až za krajní řešení, protože senioří potřebují kontakt se svými blízkými.
Naopak Bělobrádek si myslí, že ani soukromé zařízení si nemůže dělat co chce. Za důležité považuje řídit se nařízeními odborníků, která vycházejí z jasných kritérií. Hlas lidu není hlas boží, reagoval na odpor části veřejnosti k rouškám. „Musí být disciplína“ a dodržování základních hygienických opatření. Jako krajní možnost pak vidí zavření daného ústavu. Musíme pokračovat s předběžnou opatrností, dodal.
Dědeček se domnívá, že není dobré, aby lidé v domovech pro seniory nemohli komunikovat se svými rodinami, se svými blízkými, ale pokud by se situace nekontrolovaně zhoršovala, bylo by nutné přistoupit k omezení návštěv či zavření na určitou dobu.
113 minut
Předvolební debata: Královéhradecký kraj
Nepanikařme a buďme obezřetní, doporučuje Červíček. Podle něho musí v prvé řadě fungovat systém, nyní to není o operativě. Plány opatření by měly vycházet z centra a pak být v krajích uplatňovány. „Nemůže si každý dělat, co chce,“ dodal s tím, že Česko promarnilo tři měsíce poté, co dobře zvládlo první vlnu. Vláda měla připravit jasné plány, které by se pak modifikovaly podle vývoje a kraje by se měly pohybovat ve vymezených mantinelech.
Také Bělobrádek si myslí, že je potřeba mít centrální pokyny od ministerstva zdravotnictví, který by pak kraj implementoval.
Štěpán v této souvislosti hovořil o nutnosti jednotného centrálního vedení, za současné situace se mnohé informace dozvídá z České televize nebo z neustálých tiskových konferencí. Podporuje proto znovuobnovení ústředního krizového štábu.
Odklad krajských investic
Diskutující se věnovali i tomu, že kraj musel po výpadku daňových příjmů (nyní kolem 600 milionů) rozhodnout o odložení některých investic. Podal škrty podporuje. Naopak mezi nezbytné investice řadí podporu porodnice v Trutnově.
Cabicar řekl, že k některým redukcím v investicích musel kraj přistoupit, ale to neznamená, že se neuskuteční v budoucnosti.
Dědeček považuje za důležité investice do oprav veřejných budov či zdravotnických zařízení. Červíček zmínil odsouhlasené navýšení investic do dopravy, o těch odložených se domnívá, že nejde o nic fatálního.
Ocenili jsme, že na rozdíl od státu přistoupilo vedení kraje ke škrtům s vědomím, že jeho krajské kapsy nejsou bezedné, podotkl Matoušek. I on podporuje investice do zdravotnictví. Štěpán se v této souvislosti zmínil o investicích do nemocnice v Rychnově nad Kněžnou.
Bělobrádek podotkl, že například u trutnovské porodnice není problém v chybějících milionech, ale že tam prostě nejsou lékaři a personál.
A Bulíček vítá, že rada kraje odsunula schvalování rozpočtu 2021, takže nová garnitura bude moci - při schvalování rozpočtu v prosinci - určit priority dalších investic.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
