Dluhonice kývly na kompenzaci za stavbu dálnice D1. Peníze půjdou třeba na opravu silnic

Přerovská městská část Dluhonice dostane na kompenzacích za chystanou stavbu poslední části dálnice D1 z Přerova do Říkovic 132 milionů korun. Dohodli se na tom zástupci města, Olomouckého kraje a ministerstva dopravy. Kompenzace pro Dluhonice se původně odhadovaly na 320 milionů, loni na podzim se jejich předpokládaná výše snížila na 150 milionů korun. Letos byla dohodnutá částka nižší ještě o dalších osmnáct milionů.

„Jsem rád, že jak Dluhonice, město Přerov, tak i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) našly společnou řeč. Místní část Přerova tak získá dost peněz na to, aby mohla kompenzovat negativní vliv budoucí dálnice,“ řekl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO). Dluhonice by měly peníze použít na opravu cest, chodníků nebo veřejného osvětlení. 

Koordinaci kompenzace bude mít na starost hejtmanství. Zástupci Dluhonic už podle přerovského primátora Petra Měřínského (ANO) vypracovali seznam plánovaných projektů, na které mají peníze ze SFDI sloužit.

„Přerovský magistrát Dluhonicím nabídne pomocnou ruku a na realizaci jednotlivých staveb s nimi bude spolupracovat. Postupovat chceme podle připravovaného harmonogramu investičních akcí,“ doplnil Měřínský.

Stavba musí začít nejpozději příští rok

Poslední úsek nejstarší dálnice v Česku, který povede z Přerova do Říkovic, má vyřešit dlouhodobě špatnou dopravní situaci ve městě. Řidiči v ulicích Přerova denně stojí v kolonách i desítky minut. Nedávno otevřený úsek dálnice z Lipníku nad Bečvou do Přerova navíc situaci ještě zhoršil, protože do města teď míří mnohem více kamionů. 

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stavba této části dálnice D1 musí začít nejpozději v roce 2021, kdy končí výjimka z procesu posuzování vlivu na životní prostředí.

Děti Země poukazovaly na problém s EIA

Proti změně územního rozhodnutí na stavbu úseku Přerov–Říkovice loni v prosinci padlo celkem devět odvolání. Podaly jej tři spolky, mezi kterými je například organizace Děti Země. Odvolalo se také šest lidí z místní části Dluhonice.

Odvolání organizace Děti Země mělo celkem deset bodů. „Upozorňujeme v nich na chyby procesu EIA v roce 2000, který neposoudil varianty dálnice mimo Dluhonice, a na chyby závazného stanoviska EIA z roku 2016, které bylo vydáno bez účasti veřejnosti,“ řekl už v prosinci Miroslav Patrik z organizace Děti Země.

ŘSD před podáním odvolání odhadovalo, že schválená změna územního rozhodnutí ke stavbě D1 u Přerova by měla nabýt právní moci letos na jaře. Stavební povolení chtělo vyřídit do června. Nové výběrové řízení na zhotovitele stavby by díky tomu mohlo začít rovněž v tomto roce.

Podle nejnovějších odhadů by mohla být poslední část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi otevřena nejdříve v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 4 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...