Děti Země i občané z Dluhonic. Padlo devět odvolání proti územnímu řízení přerovské D1

Proti změně územního rozhodnutí na stavbu posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic bylo podáno devět odvolání. Vyplývá to z informací na úřední desce olomouckého magistrátu, kterému občané a spolky odvolání posílali. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odvolání zkomplikují další přípravy na stavbu posledního úseku dálnice, která musí začít nejpozději příští rok, kdy pro ni končí výjimka z EIA.

Odvolání proti změně územního rozhodnutí na D1 z Přerova do Říkovic podaly tři spolky, mezi kterými je například organizace Děti Země. Odvolalo se také šest občanů z Dluhonic u Přerova, kudy má dálnice vést.

„Účastníci řízení se mohou vyjádřit do dvaadvaceti dní od vyvěšení (oznámení na úřední desce), tedy do 25. ledna,“ sdělil Miroslav Patrik z organizace Děti Země.

Děti Země: Problém je EIA

Změnu územního rozhodnutí loni v listopadu povolil stavební odbor olomouckého magistrátu. Odvolání proti změně územního rozhodnutí, které podala organizace Děti Země, má celkem deset bodů.

Dálnice D1 okolo Přerova
Zdroj: ČT24

„Upozorňujeme v nich na chyby procesu EIA v roce 2000, který neposoudil varianty dálnice mimo Dluhonice, a na chyby závazného stanoviska EIA z roku 2016, které bylo vydáno bez účasti veřejnosti. Také žádáme o přezkum závazných stanovisek,“ doplnil Patrik.

Jeden z dluhonických místních v odvolání upozornil na to, že původní územní rozhodnutí bylo vydáno v březnu 2006 a podle stavebního zákona mělo platnost maximálně pět let. Dřívější stanoviska ohledně dopadu stavby na životní prostředí tak prý nejsou aktuální, a to i kvůli změně územního rozhodnutí, která upravuje některé parametry D1.

Může se D1 vyhnout Dluhonicím?

Řízení o změně územního rozhodnutí na poslední část D1 u Přerova začalo na jaře 2017, hlavně kvůli změně projektu mimoúrovňového křížení Přerov-sever. Podle Patrika se z něho však stala komplikovaná okružní křižovatka, která nevyhovuje normám. 

Děti Země v odvolání žádají o posouzení varianty trasy D1 s odchýlením u Dluhonic asi o 150 metrů na východ směrem k Přerovu. Aktivistům se nelíbí ani závěr přerovského magistrátu, podle kterého by se měl pokácet jeden strom a keře na ploše více než čtvrt hektaru. 

Podle Kremlíka jde o další komplikaci

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) řekl, že odvolání zkomplikují přípravu stavby. „Pokud jde o rok 2021 (zahájení stavby), netroufám si za současného právního stavu odhadnout,“ řekl v prosinci při otevření předposledního úseku D1 z Lipníku nad Bečvou do Přerova.

ŘSD dříve odhadovalo, že změna územního rozhodnutí by měla nabýt právní moci letos na jaře. Stavební povolení chtělo vyřídit do června a i nové výběrové řízení na zhotovitele tak mohlo začít ještě letos. Podle nových odhadů bude úsek Přerov–Říkovice otevřen nejdříve v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 5 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 23 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...