Litvínov – Při pohledu na polorozpadlý dům v údolí Šumná sotva někoho napadne, že je to bývalá chlouba Litvínova a bývalé srdce zdejší kultury. Vila Riecken, která patřila litvínovské německé továrnické rodině, marně čeká na vhodné využití od roku 1946, kdy museli Rieckenové z Čech odejít. V posledních letech se objevily projekty na rekonstrukci vily, nový majitel však neuspěl u památkářů. Vila tak zůstává opuštěným místem.
Litvínovský továrník Heinrich Riecken postavil rodinnou vilu koncem 19. století hned vedle své textilky u Bílého potoka. Ačkoli jde dnes spíše o ruinu, je stále zřejmé, že se stala ústředím nejpokročilejší domácí techniky. Libuše Pokorná z Oblastního muzea Most upozornila na ústřední topení či splachovací toaletu. „Ve sklepě je vývěva, která je používána na centrální vysavač,“ doplnil velký obdivovatel vily Riecken architekt David Vávra. Uvnitř navíc dodnes zůstaly stropní vitráže, trojramenné dubové schodiště v hale i dubové skříně.
Sídlo Rieckenových se stalo také uměleckým srdcem Litvínova. Továrnická rodina založila první symfonický orchestr v Litvínově a náklonnost k hudbě projevovala i při přijímání nových dělníků. „Riecken se vždycky ptal, na jaký hudební nástroj umí hrát,“ poznamenala Libuše Pokorná.
David Vávra považuje vilu za významnou i proto, že stojíc za městem přežila proces, který architekt označuje za litvínovský „urbanistický holocaust“, a je tak jedním z mála příkladů architektury své doby v oblasti. Ačkoli se podařilo uchránit ji před vykradením či úplným zchtráním, jaké potkalo třeba lázně v Kyselce, nemá vila řádné využití od doby, kdy museli Rieckenové odejít z Československa – a už vůbec ne od revoluce. Nedávno to chtěl změnit současný majitel firma Semplex, ale jeho plány na rekonstrukci již dvakrát zamítli památkáři. „Neprošly přes památkový ústav, byly to obrovské rekonstrukce,“ nastínil Dan Pica z litvínovského památkového odboru.
Firma připravuje třetí pokus, kterým chce chátrající historickou vilu proměnit v sanatorium. Podle jednatelů by mohl nový projekt podpořit silný investor z Německa. Zda ale do projektu vstoupí a stavbu sanatoria podpoří, bude jasné až v průběhu září. Nejméně do té doby tak zůstane Rieckenova vila opuštěným místem, kde – slovy Davida Vávry – „jen v podzimním listí zní teskné adagio a je smutné, že to adagio zní dvě desetiletí“.
Opuštěná místa kamerou ČT:
- pardubické kryty CO
- choceradská dětská léčebna
- barokní pevnost Josefov
- secesní škola v Praze 10
- Gočárovy mlýny v Pardubicích
- armádní objekty v Jihlavě
- chomutovský hotel Armabeton
- zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou
- liběchovská kaple sv. Ducha a sv. Hrobu
- synagoga v Písku
- ústecké kino Hraničář
- dobřenický lovecký letohrádek
- sušárna chmele v Kolešovicích
- vysídlené šumavské vesnice
- choltický zámek
- mlýn v Rosicích u Chrasti
- barokní kaple u Libčevsi
- strašidelná usedlost Pohádka
- ústecká textilka Perla
- kostel v Chlumíně
- hrobka ve Velké Vřešťově
- obec Skoky a poutní kostel
