Jeviště místo plátna. Hraničář se mění ve scénu ústeckého Činoheráku

Ústí nad Labem – Ústecké kino Hraničář mívalo jeden z nejlepších promítacích sálů první republiky. Dnes se proměňuje ve stálou scénu pro soubor někdejšího Činoherního divadla. Na přeměnu zašlého kina v divadlo jsou ale potřeba víc než tři miliony, které se spolku Činoherák Ústí stále nepodařilo vybrat. V budově přitom chce v říjnu otevřít novou divadelní sezonu.

Nahrávám video

„Zanedbanost za léta komunistické éry je vidět na každém kroku,“ říká Karel Karika, jeden z dobrovolníků, kteří se pustili do rekonstrukce někdejšího ústeckého kina v kulturní prostor (nejen) pro ansámbl kultovního Činoherního divadla.

Sám Karika symbolicky odkoupil rozsáhlou mozaiku u vchodu a v rámci stavebních úprav ji chce opravit a nadále udržovat. Na principu adopcí přitom z výrazné části stojí celý projekt, jenž chce obnovit Hraničářovu slávu. Symbolicky prodané jsou toalety nebo světla, k adopci se nabízí i topení. Na stavebních pracích se dohromady podílí víc než stovka dobrovolníků a jejich činnost zaštiťuje spolek Činoherák Ústí tvořený herci zrušené labské scény.

Schůze socialistů, filmové projekce… a vize divadla

Budovu kina Hraničář postavili němečtí sociální demokraté a do provozu byla uvedena v roce 1923. „Potřebovali mít velký sál, pokud chtěli dělat schůze. Mohli si samozřejmě nějaký objekt pronajmout, ale museli si platit nájemné, takže si chtěli postavit ze svých vlastních prostředků,“ přibližuje okolnosti vzniku stavby historik z ústeckého městského archivu Vladimír Kaiser.

Objekt v meziválečném období ovšem nesloužil jen stranickým schůzím; fungoval jako multifunkční kulturní centrum. V budově jsou dodnes zachovalé promítací kabiny původního kina, které patřilo k nejmodernějším v tehdejším Československu. Sál Hraničáře hostil také divadelní představení nebo kabarety.

Kino Hraničář
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Na začátku 60. let prošel objekt rozsáhlou (a až donedávna poslední) rekonstrukcí, která se týkala zejména vnitřních prostor. Stavebními úpravami vznikl i současný kinosál, jenž ústeckou veřejnost vítal až do roku 2010. Tehdejší vlastník vyhodnotil renovaci budovy i promítací techniky jako nerentabilní – a kino Hraničář zavřel. Svůj díl neslo i to, že starý promítací sál neobstál v konkurenci multiplexů.

Nyní se má do budovy nedaleko Mánesových sadů kultura vrátit, a to zdaleka nejen ve formě filmových projekcí. Útočiště zde totiž našel soubor původního Činoherního divadla, jehož provoz skončil letos na jaře. Dočasně hrál na lodi Tajemství bratří Formanů v ústecké části Vaňov, hostoval i na scénách jinde po republice. Svou domovskou scénu má najít v Hraničáři od října.

Nutnou podmínkou je ale právě probíhající rekonstrukce. Vedoucí stavebního úřadu ústeckého magistrátu Vlastimil Hudeček totiž už dříve řekl, že pro provoz divadla platí jiné předpisy než pro provoz kina. „Je nutné vybudovat šatny, zázemí, denní místnost, sprchy, WC, nechat si zpracovat novou požární zprávu, osvětlení…“

Spolek potřebuje přes tři miliony. Vybráno ani vyhráno nemá

Dobrovolníci přitom nemluví jen o divadlu, Hraničáře chtějí přestavět na kulturní centrum. Na sále se mají hrát činoherní představení (spolek odkoupil i fundus a autorská práva k většině her) a v patře, kde probíhaly prvorepublikové večírky, budou autorská čtení.

Peníze na přestavbu i provoz souboru vybírají v celonárodní sbírce Národ sobě II, jejímž patronem je někdejší člen ústeckého souboru Jiří Bartoška. „Považuji to za svou povinnost, protože jsme Činoherní studio zakládali a po čtyřiceti letech mi přijde jako neskutečná arogance politiky, kdy likviduje divadlo. Je to krajské, univerzitní město a v podstatě dnes nemá svůj divadelní soubor, což jsem opravdu ještě nezažil,“ uvedl Bartoška.

Zatím ale vůbec není jasné, zda se spolku podaří potřebnou částku vybrat. „Nejvyšší částka je určitě vzduchotechnika, což je částka jeden a půl milionu korun,“ podotýká mluvčí spolku Ondřej Klein. Na všechny opravy ale potřebují nejméně tři a půl milionu. Pokud je nezískají, k životu probouzené kino se opět zavře. Na transparentním účtu je momentálně 400 tisíc korun.

Bývalé ústecké kino Hraničář - nové sídlo Činoheráku Ústí
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Reportáž z kina Hraničář je součástí prázdninového seriálu ČT24, ve kterém reportéři Událostí v regionech mapují opuštěné lokality či objekty po celém Česku.

Opuštěná místa kamerou ČT:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...