Jeviště místo plátna. Hraničář se mění ve scénu ústeckého Činoheráku

Ústí nad Labem – Ústecké kino Hraničář mívalo jeden z nejlepších promítacích sálů první republiky. Dnes se proměňuje ve stálou scénu pro soubor někdejšího Činoherního divadla. Na přeměnu zašlého kina v divadlo jsou ale potřeba víc než tři miliony, které se spolku Činoherák Ústí stále nepodařilo vybrat. V budově přitom chce v říjnu otevřít novou divadelní sezonu.

Nahrávám video

„Zanedbanost za léta komunistické éry je vidět na každém kroku,“ říká Karel Karika, jeden z dobrovolníků, kteří se pustili do rekonstrukce někdejšího ústeckého kina v kulturní prostor (nejen) pro ansámbl kultovního Činoherního divadla.

Sám Karika symbolicky odkoupil rozsáhlou mozaiku u vchodu a v rámci stavebních úprav ji chce opravit a nadále udržovat. Na principu adopcí přitom z výrazné části stojí celý projekt, jenž chce obnovit Hraničářovu slávu. Symbolicky prodané jsou toalety nebo světla, k adopci se nabízí i topení. Na stavebních pracích se dohromady podílí víc než stovka dobrovolníků a jejich činnost zaštiťuje spolek Činoherák Ústí tvořený herci zrušené labské scény.

Schůze socialistů, filmové projekce… a vize divadla

Budovu kina Hraničář postavili němečtí sociální demokraté a do provozu byla uvedena v roce 1923. „Potřebovali mít velký sál, pokud chtěli dělat schůze. Mohli si samozřejmě nějaký objekt pronajmout, ale museli si platit nájemné, takže si chtěli postavit ze svých vlastních prostředků,“ přibližuje okolnosti vzniku stavby historik z ústeckého městského archivu Vladimír Kaiser.

Objekt v meziválečném období ovšem nesloužil jen stranickým schůzím; fungoval jako multifunkční kulturní centrum. V budově jsou dodnes zachovalé promítací kabiny původního kina, které patřilo k nejmodernějším v tehdejším Československu. Sál Hraničáře hostil také divadelní představení nebo kabarety.

Kino Hraničář
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Na začátku 60. let prošel objekt rozsáhlou (a až donedávna poslední) rekonstrukcí, která se týkala zejména vnitřních prostor. Stavebními úpravami vznikl i současný kinosál, jenž ústeckou veřejnost vítal až do roku 2010. Tehdejší vlastník vyhodnotil renovaci budovy i promítací techniky jako nerentabilní – a kino Hraničář zavřel. Svůj díl neslo i to, že starý promítací sál neobstál v konkurenci multiplexů.

Nyní se má do budovy nedaleko Mánesových sadů kultura vrátit, a to zdaleka nejen ve formě filmových projekcí. Útočiště zde totiž našel soubor původního Činoherního divadla, jehož provoz skončil letos na jaře. Dočasně hrál na lodi Tajemství bratří Formanů v ústecké části Vaňov, hostoval i na scénách jinde po republice. Svou domovskou scénu má najít v Hraničáři od října.

Nutnou podmínkou je ale právě probíhající rekonstrukce. Vedoucí stavebního úřadu ústeckého magistrátu Vlastimil Hudeček totiž už dříve řekl, že pro provoz divadla platí jiné předpisy než pro provoz kina. „Je nutné vybudovat šatny, zázemí, denní místnost, sprchy, WC, nechat si zpracovat novou požární zprávu, osvětlení…“

Spolek potřebuje přes tři miliony. Vybráno ani vyhráno nemá

Dobrovolníci přitom nemluví jen o divadlu, Hraničáře chtějí přestavět na kulturní centrum. Na sále se mají hrát činoherní představení (spolek odkoupil i fundus a autorská práva k většině her) a v patře, kde probíhaly prvorepublikové večírky, budou autorská čtení.

Peníze na přestavbu i provoz souboru vybírají v celonárodní sbírce Národ sobě II, jejímž patronem je někdejší člen ústeckého souboru Jiří Bartoška. „Považuji to za svou povinnost, protože jsme Činoherní studio zakládali a po čtyřiceti letech mi přijde jako neskutečná arogance politiky, kdy likviduje divadlo. Je to krajské, univerzitní město a v podstatě dnes nemá svůj divadelní soubor, což jsem opravdu ještě nezažil,“ uvedl Bartoška.

Zatím ale vůbec není jasné, zda se spolku podaří potřebnou částku vybrat. „Nejvyšší částka je určitě vzduchotechnika, což je částka jeden a půl milionu korun,“ podotýká mluvčí spolku Ondřej Klein. Na všechny opravy ale potřebují nejméně tři a půl milionu. Pokud je nezískají, k životu probouzené kino se opět zavře. Na transparentním účtu je momentálně 400 tisíc korun.

Bývalé ústecké kino Hraničář - nové sídlo Činoheráku Ústí
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Reportáž z kina Hraničář je součástí prázdninového seriálu ČT24, ve kterém reportéři Událostí v regionech mapují opuštěné lokality či objekty po celém Česku.

Opuštěná místa kamerou ČT:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...