„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.

Třicetiletý americko-francouzský herec patří k nejsledovanějším talentům své generace. Na kontě má tři nominace na Oscara za herectví, na plátně ztvárnil písničkáře Boba Dylana, majitele továrny na čokoládu Willyho Wonku a objevil se v adaptaci rozmáchlé sci-fi Duna.

Vše zejména v uměleckých kruzích ale na čas upozadilo jeho vyjádření z počátku tohoto roku, kdy debatoval o snahách zachovat kinematografii a kina. „Nechci pracovat v baletu, opeře nebo v oborech, kde se říká: ‚Hele, udržte tuhle věc naživu, i když už to nikoho nezajímá,‘“ prohlásil tehdy Chalamet.

Kritika i promo

Šéf Královské opery a baletu Alex Beard nyní řekl deníku The Times, že Chalemetovo prohlášení vyvolalo „fantastickou“ reakci veřejnosti. Divadlo v příspěvku na sociálních sítích uvedlo, že největší část jeho publika patří mezi dvacátníky. Tato poznámka – ředitel zdůrazňuje, že nebyla myšlena nijak povýšeně – se stala virální a vedla navíc k okamžitému nárůstu prodaných vstupenek. „Takže díky, Timmy!“ vzkazuje herci vedení kulturní instituce. 

Tanečníci Královského baletu v Londýně
Zdroj: Reuters/Toby Melville

Chalamet sice bezprostředně po vyslovení svého názoru na balet a operu dodal, že komentář pronesl „se vší úctou ke všem baletním a operním umělcům“, nicméně negativní reakce tím příliš nezbrzdil. Vůči jeho slovům se ohradily divadelní hvězdy, operní domy i baletní soubory, připomíná BBC.

Někteří výrok populárního herce ale vnímali i jako dobrou marketingovou příležitost, jak přilákat diváckou pozornost právě k oněm haněným formám umění, zmiňuje The Hollywood Reporter. Kupříkladu opera v Seattlu použila Chalametovo křestní jméno jako slevový kód na představení Carmen. „Doufáme, že vás to inspiruje i k další podpoře nádherného operního, baletního a divadelního umění ve svém okolí,“ napsala scéna v pozdějším poděkování všem, kteří promoakci využili k nákupu lístků.

Je citlivý, zastal se Chalameta režisér Guadagnino

K Chalametově výroku na adresu baletu a opery se tento týden vrátil i režisér Luca Guadagnino, který obsazením Chalameta do queer romance Dej mi své jméno z roku 2017 výrazně popostrčil hercovu globální popularitu. V italském listu La Stampa Guadagnino připustil, že si populární herec svou poznámku „mohl ušetřit“, zároveň ale pro něj má pochopení.

„Je mladý, chytrý, citlivý a bojí se, že by se kinematografie mohla stát okrajovou záležitostí. A právě proto by se měla pěstovat každá forma imaginace. Musíme umění sjednocovat, ne je rozdělovat,“ míní filmař. Rozhovor poskytl u příležitosti operní premiéry ve Florencii nastudované v jeho režii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 1 hhodinou

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 2 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...