Před sto lety se z Brna stalo „Velké Brno“. Připojením přilehlých obcí se město sedmkrát zvětšilo

Sto let uplynulo od doby, kdy se Brno stalo druhým největším městem Československa. 16. dubna 1919 schválili zákonodárci sloučení dnešního středu města s jednadvaceti tehdejšími sousedními obcemi a dvěma městy. Rozloha se zvětšila sedminásobně, počet obyvatel vzrostl o polovinu. Vznik „Velkého Brna“, jak se útvaru říkalo, pomohl především k rozvoji průmyslu a dopravní infrastruktury.

Před sto lety žilo ve městě na soutoku řek Svratky a Svitavy jen asi sto třicet tisíc lidí. V dubnu roku 1919 se město rozrostlo z osmnácti set hektarů na víc než dvanáct tisíc hektarů a počet obyvatel na víc než dvě stě dvacet tisíc.

Vytvoření takzvaného „Velkého Brna“ se začalo připravovat hned po vzniku samostatného Československa v roce 1918, kdy byla správa brněnské radnice předána do českých rukou. Některé obce usilovaly o připojení už před první světovou válkou. Bránily tomu ale národnostní rozepře.

„Byla to především obava německé reprezentace v Brně ze změny demografických poměrů, připojením těchto měst totiž výrazně stoupl podíl českého obyvatelstva a němečtí občané se právem báli, že by přišli o německou radnici,“ vysvětlil Tomáš Dvořák z Historického ústavu Masarykovy univerzity.

Zájmem nové československé vlády bylo umožnit slučování obcí s většími městy tak, aby z měst vznikly větší aglomerace. „Druhým důvodem bylo posílit český charakter měst, která do té doby měla výraznou německou menšinu nebo i většinu,“ vysvětlil historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

Rozšíření Brna bylo dáno zákonem

K městu Brnu byla na základě zákona připojena dvě sousední města, Královo Pole a Husovice, a jednadvacet dalších obcí: Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohonice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany.

Velké Brno tak pohltilo například i Židenice, které se před první světovou válkou chtěly stát samostatným městem. Válka ale řízení o samostatnosti zastavila a po skončení bojů tehdy největší vesnice Rakouska-Uherska s patnácti tisíci obyvateli už svoji žádost neobnovila. 

Vznik takzvaného Velkého Brna otevřel cestu k dalšímu rozvoji města. „Byly i obce, které měly různé obavy, například Komín, který váhal nejdéle s tím připojením, protože se jeho starosta bál, že se Komínští budou muset podílet na velkých dluzích brněnského magistrátu,“ popsal historik Tomáš Dvořák.

V roce 1930 v Brně žilo 264 925 lidí, z toho 200 213 obyvatel národnosti „československé“, 52 165 německé a 12 547 národností jiných. Zbývající obce se k městu přidávaly až do roku 1980, kdy se jako poslední dobrovolně připojil Útěchov.

Video Jak se Brno časem rozrůstalo
video

Jak se Brno časem rozrůstalo

Zdroj: ČT24

Některé městské části se chtěly znovu osamostatnit 

V nedávné minulosti se ale ve městě objevily i opačné snahy. Spor týkající se plánované výstavby bytových domů vedl v Přízřenicích až k referendu o odtržení od Brna. Osamostatnit se chtěly i sousední Dolní Heršpice. V referendu převládli ti, kteří byli pro odtržení. Aby se čtvrti osamostatnily, byla ale potřeba nadpoloviční většina všech voličů.

Klady a zápory možného odpojení od Brna nechávali před lety prověřit i zastupitelé v brněnské Bystrci. Důvodem byl územní plán a  naplánování dálnice D43, která by měla vést městskou částí.

V období první republiky byla v Brně mimo jiné založena Masarykova univerzita, otevřeno brněnské výstaviště a město též proslulo i jako dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu. Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody, za nacistické okupace zahynulo na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v roce 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci.

V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou Brno 2050, ve které popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje. Podle ní má v Brně v roce 2050 žít na 600 tisíc obyvatel, má zde růst moderní architektura, město má mít napojení na vysokorychlostní tratě, lépe hospodařit s vodou, mít víc zeleně či produkovat méně odpadu.