Brno přišlo o další leteckou linku. Kvůli krachu britské letecké společnosti BMI Regional všechny spoje do Mnichova bez náhrady skončily. Linku dotoval jak Jihomoravský kraj, tak samo letiště. Moravské metropoli měla pomoci prosadit se v mezinárodním obchodu. Teď bude kraj hledat náhradního provozovatele.
Zkrachovaly aerolinky a Brno ztratilo spojení s Mnichovem. Kraj zkusí najít náhradu
Krach linky z Brna do Mnichova (zdroj: ČT24)
V prázdné odletové hale červený nápis „zrušeno“ nikoho příliš nezaujal. Za dveřmi jihomoravského krajského úřadu na Žerotínově náměstí v Brně ale mnoha lidem prohloubil vrásky. Pro krajského radního pro regionální rozvoj Petra Hýblera (ANO) a jeho kolegy je krach britské aerolinky překvapením a hlavně komplikací.
„Asi před čtrnácti dny jsme jim poslali dotaz, jak jsou připraveni na brexit. Bohužel než jsme tuto informaci obdrželi, tak jsme se dozvěděli, že zkrachovali,“ říká radní Hýbler. Společnost zdůvodňuje svůj krach právě nejistotou kvůli brexitu či vysokými cenami paliv.
Linka skončila ve chvíli, kdy se jí začalo dařit
Všechny její lety byly bez náhrady zrušeny. Cestující můžou žádat refundaci letenek po zprostředkovatelích. Pokud si letenky koupili přímo, mají se obrátit na svou banku. Linka, která měla do Brna přitáhnout byznys, přitom skončila ve chvíli, kdy o ni začínal být zájem. Kraj ji dotoval dvaceti dvěma miliony, samo letiště rovnými šedesáti.
„Největší dopad je v tom, že jsme přišli o linku do Mnichova, kterou cestující mohli využívat pro cestování dál po Evropě a dál do světa. Ročně přijdeme o dvacet dva tisíc cestujících,“ uvádí provozní ředitel Letiště Brno Radek Lang.
Právě proto by měl kraj rychle najít náhradu. Shodují se na tom jak opoziční zastupitel Jan Grolich (KDU-ČSL), tak ekonom z Masarykovy univerzity Filip Hrůza. Oba si zároveň myslí, že by radní měli být v hledání dalších linek aktivnější.
„Základní chyba byla, že nové vedení kraje mělo na začátku představu, že to předchozí vedení dělalo špatně. Vymyslelo systém, který se snažilo rozchodit, ale nepovedlo se to,“ myslí si zastupitel Grolich.
„Pokud je tam nějaká snaha to rozlétat, tak by měli být aktivnější, a ne to nechat napospas, jestli přijde nějaká nová linka, nebo ne,“ tvrdí ekonom Hrůza.
Brněnské letiště ale v hledání kraji příliš nepomáhá. Nikoliv jeho management, ale poloha. Ze všech stran je totiž obklopeno konkurencí. Ať už polskými Katovicemi, Prahou, levnou a blízkou Bratislavou, nebo Vídní se zámořskými lety. Po krachu aerolinky odlétají z druhého největšího města Česka dvě pravidelné linky. Na londýnské letiště Stansted a do italského Bergama. Od dubna pak letadla z Brna zamíří dvakrát týdně také do Berlína.
V minulosti nevyšly lety do Španělska či Itálie
Linka z Brna do Mnichova však není první, která skončila, a to obvykle kvůli nízkému zájmu cestujících. Několikrát třeba začaly a zase skončily lety do Moskvy nebo do Španělska. Nedařilo se ani několika dřívějším spojům s Itálií nebo letům mezi Brnem a Eindhovenem. Na začátku loňského roku pak skočila i linka na londýnské letiště Luton.
„Je to určitě způsobeno velkou konkurencí Vídně a Bratislavy, Brno to má velmi těžké,“ uzavírá ekonom Hrůza.