Takzvaná povodeň století, která se před dvaceti lety prohnala Českem, si vyžádala pět desítek lidských životů. Většina z obětí utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejvíce obětí v jedné obci bylo v Troubkách na Přerovsku, kde při přírodní katastrofě zahynulo devět lidí. Materiální škody se vyšplhaly na 63 miliard korun.
Ničivá povodeň před 20 lety měnila Česko. Vyžádala si 50 životů a škody za 63 miliard korun
Největší a nejničivější záplavy 20. století postihly třetinu České republiky - zasáhly 536 měst a obcí v 34 okresech. V povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek.
Povodně v roce 1997
První varování před příchodem katastrofických povodní vyslovili meteorologové 4. července. Upozornili na příchod vydatných srážek v oblasti severní Moravy a ve Slezsku.
Přesně před 20 lety zasáhla Česko povodeň. Byl to mezník i pro záchanáře (zdroj: ČT24)
Dramatické události si lze den po dni připomenout v unikátní rekonstrukci.
O několik desítek hodin později, 6. července, mohutný příval deště v noci zaplavil na severní Moravě a ve Slezsku většinu silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Prakticky všude byly vyhlášeny stavy povodňové aktivity.
Počasí ze 4. července 1997 (zdroj: ČT24)
Dvacet let od ničivých povodní (zdroj: ČT24)
Den poté si záplavy vyžádaly prvních pět obětí. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski jedoucí z Vídně do Varšavy, více než 60 lidí bylo zraněno.
Katastrofické scénáře se v úterý 8. července staly skutečností v obci Troubky na Přerovsku. Ty v noci zalila voda a během několika hodin nechala v troskách 150 domů. Například na Bruntálsku voda zaplavila přes sedmdesát procent obcí, na Jesenicku byly zaplaveny desítky měst a obcí.
Ostravské studio: Povodně v Troubkách (zdroj: ČT24)
GALERIE
Vesnice Troubky na Přerovsku byla při povodních v roce 1997 nejpostiženější obcí v republice
Povodňová vlna následující den postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila řeka Morava, voda protrhla hráz u Hradce Králové, v Ostravě stoupla hladina řeky Ostravice a ohrozila hutní podniky Vítkovice a Nová Huť.
GALERIE
Zatopené hlavní nádraží v Ostravě 9. července 1997
V mnoha oblastech byl nedostatek pitné vody, přerušené dodávky energií a nefungovaly telefony. Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila uvolnění 900 miliónů korun na pomoc oblastem postiženým povodněmi.
Krize na dolním toku Moravy
Povodňová vlna se postupně přesouvala níže po proudu řeky Moravy. Povodeň tak 10. července už postihla třiadvacet okresů. Krize nastala na dolním toku Moravy, kde voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. O čtyři dny později se přiblížila až k Hodonínu, ze kterého muselo nuceně odejít několik tisíc lidí.
Ničivé přívaly vody na jižní Moravě (zdroj: ČT24)
Po záplavách se naplno projevila i další povodňová rizika – šíření závažných bakteriálních chorob. Například výskyt onemocnění leptospirózou se po roce 1997 zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli právě záchranáři, kteří předtím pracovali v záplavovém území.
Na opravy směřovaly miliardy
Vláda v roce 1997 z rozpočtu uvolnila na obnovu zaplavených území 11,4 miliardy korun,
Do Troubek vtrhla voda 7. července 1997 večer, mohutný příval z rozlité Bečvy doslova smetl na sto padesát rodinných domů, v jejich troskách zahynulo devět lidí. Na některých místech voda dosahovala až půldruhého metru a většina z domů, které povodeň přežily, Bečva natolik poškodila, že jich muselo být dalších 335 později strženo. Celková škoda se vyšplhala na 700 milionů korun.
Troubky po povodních v červenci 1997
nebyly však zcela využity a zhruba 3,8 miliard bylo převedeno do rozpočtů v roce 1998. Poslanecká sněmovna také schválila vydání takzvaných povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun.
Ve sbírkách pro postižené oblasti se vybralo téměř 800 miliónů korun. Vláda také požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare a 1,1 miliardy korun činily úvěry Evropské investiční banky (EIB) na obnovu vodních toků.
I 20 let po povodních není vyřešena ochrana obcí
I když se po ničivých povodních v roce 1997 už proinvestovaly desítky miliard korun, stále není ochrana před nimi podle státu dostatečná. V posledních letech se kromě protipovodňových opatření řeší i ochrana obyvatelstva a zemědělců před suchem, proto se zdůrazňuje význam vodních nádrží jakožto zásobního prostoru.
Aktuálně stát řeší výstavbu šesti přehrad. Odborník z ministerstva zemědělství Pavel Punčochář už dříve řekl, že by jich mělo být pro lepší zásobování vodou severozápadu Česka sedm, a to včetně přehrady u obce Kryry na Žatecku.
Jenom státní podnik Povodí Odry investoval 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba dvě miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit. Dalších 17 protipovodňových opatření s předpokládanými náklady 1,5 miliardy korun podnik ještě připravuje. V povodí by se mělo v roce 2020 začít se stavbou přehrady Nové Heřminovy, která vyjde podle státu na osm miliard korun.
Ostravské studio: Bude přehrada v Nových Heřminovech? (zdroj: ČT24)
GALERIE
Přehrada Nové Heřminovy
Další velkou investicí je úvaha o stavbě díla Skalička na Bečvě. Stát však zatím nerozhodl, zda půjde o suchý poldr, nebo o nádrž, ve hře jsou i další varianty. Vláda by o tom měla rozhodnout do dvou až tří let, poldr by stál přibližně 2,69 miliardy korun, nádrž zhruba 3,25 miliardy korun.
Další čtyři díla jsou ve fázi úvah. Nové vodní nádrže, hlavně pro boj proti dopadům sucha, by měly vzniknout v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, Vlachovicích ve Zlínském kraji a Senomatech a Šanově ve středních Čechách. U posledních dvou se dělají projektové práce, o jejich stavbě ještě vláda nerozhodla. Do boje se suchem by měl stát do roku 2022 investovat 28 miliard korun, například i na budování závlah.
Naopak stát například odstoupil od myšlenky vybudování poldru na Berounce, kterou ve studii proveditelnosti představilo Povodí Vltavy. S myšlenkou nesouhlasil Středočeský kraj a několik tisíc obyvatel dotčené oblasti, naopak některé obce na dolním toku Berounky ji uvítaly. Povodí později označilo záměr popsaný ve studii za neuskutečnitelný.
Odborníci se shodují, že povodně a sucho jsou odvrácené strany stejné mince. Pokud půda nedokáže zadržovat dostatek vody, v případě intenzivních dešťů, které se se změnou klimatu očekávají stále častěji, dojde k odtoku vody do říčních toků rychleji u vysušené půdy, čímž mohou vznikat bleskové povodně.