Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se při návštěvě Ukrajiny setká s prezidentem Petrem Porošenkem i představiteli krymských Tatarů. Příslušníci této menšiny přitom v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci ukrajinského poloostrova Krym. Právě podpora územní jednoty Ukrajiny bude jedním z hlavních témat Petříčkovy návštěvy. Ministr odlétá na východ tuto neděli.
Ukrajina versus Rusko: Podle Petříčka nejde tolerovat, že je v mezinárodních vztazích síla nadřazena právu
27 minut
Interview ČT24 s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem
„Pro nás je Ukrajina důležitý partner, který je významný s ohledem na českou a evropskou bezpečnost. Myslím, že má Ukrajina právo chtít kontrolovat své území, zachovat svou územní celistvost a rozhodovat o své budoucnosti. Já si myslím, že toto bychom neměli zpochybňovat,“ prohlásil v Interview ČT24.
A na tom bude postavena vaše mise? S kým se potkáte, co chcete ukrajinským představitelům sdělit?
Budu hovořit i o našich obchodních vztazích, protože Ukrajina je významným ekonomickým partnerem České republiky, v dnešní době je to dvacátá nejvýznamnější země, co se týče zahraničního obchodu. Navíc má výrazně růstovou tendenci, jen v letech 2017–2018 vzrostla ekonomická výměna o šestnáct procent. Takže je zde celá řada příležitostí i pro české podnikatele.
Odjíždíte v době, kdy vrcholí předvolební kampaně, chystají se prezidentské volby. Je tady Unie od toho, aby v této době – dejme tomu prostřednictvím českého ministra zahraničí – dala najevo, jak by měly volby dopadnout, koho podporuje?
Neříkáme, kdo má na Ukrajině volby vyhrát. (…) Není to o tom, že bychom na Ukrajině někoho podporovali. V tuto chvíli jednáme o tom, že by měla Ukrajina pokračovat v reformách, které započala. Nejlepší odpovědí na tlak, kterému je dnes vystavena, je budování demokratického a prosperujícího státu.
Hovořil jsem s některými českými podnikateli, měli by zájem na Ukrajině investovat, ale pokud tam bude nedostatečná vymahatelnost práva, tak se obávají, že investice by mohly být znehodnoceny. Takže je i zájem Ukrajiny pokračovat v reformách, rozvíjet občanskou společnost, zachovat nezávislost médií. Rozhodně nemám chuť podporovat toho či onoho kandidáta.
Selhalo podle vás v něčem ukrajinské politické vedení v těch posledních letech? I když řada reforem už proběhla.
Ano, Ukrajina už udělala některé kroky, které mají například potlačit korupci. Jsou tam první vlaštovky, co se týká upevňování právního státu, a také v sociální a ekonomické rovině se snaží provádět reformy, které by nejen Evropa, ale i sama Ukrajina měla chtít udělat. Nicméně EU upozorňuje, že tempo reforem by nemělo – i s ohledem na volební rok – být zpomaleno, že má Ukrajina před sebou skutečně celou řadu povinností. Hlavně vůči vlastním občanům.
Sbližování Unie a Ukrajiny dráždí Rusko dlouhodobě. Vy jste v Senátu kritizoval Rusko za přístup k Ukrajině i kvůli kerčskému incidentu. Vidíte, že by tato kritika EU na adresu Ruska měla nějaké viditelné dopady? Že by nějak měnila jeho chování? Nebo je to frustrující, když vidíte, že můžete vydat protestní nótu, dohodnout se na sankcích, ale Rusko se rozhodlo neustupovat?
Pro Českou republiku je z dlouhodobého hlediska zájmem, abychom měli korektní vztahy s Ruskou federací, ale zároveň nemůžeme připustit, že by bylo porušeno mezinárodní právo. Že se Rusko bude chovat agresivně vůči svým sousedům a bude se snažit silou překreslit hranice poválečného uspořádání Evropy. Myslím si, že by Česká republika neměla tolerovat, že je v mezinárodních vztazích síla nadřazena právu.
Petříček: Rušení sankcí není na pořadu dne
Ruská federace se ale chová podle svých zájmů i za cenu ekonomických ztrát, což můžeme sledovat také. Jsou podle vás vůbec ve hře nějaké další ekonomické sankce? Tak jak se o nich hovořilo právě po kerčském incidentu…
Česká republika je připravena se o sankcích bavit, hovořili o tom i ústavní činitelé na zářijové schůzce.
A bavit nebo případně podpořit?
Zatím toto téma nebylo na evropské úrovni otevřeno. Lze očekávat, že ta situace může nastat. My budeme mít setkání ústavních činitelů příští týden a předpokládám, že i tato otázka se tam objeví.
A jaký je váš dlouhodobý postoj?
Já si myslím, že zavedený sankční režim je na místě. Nebyly splněny podmínky pro to, aby byl nějakým způsobem měněn či oslabován. Skutečně nedochází k naplňování minských dohod, což je mírová cesta k řešení konfliktu a stabilizaci na východě Ukrajiny. Myslím, že asi není na pořadu dne, abychom ty sankce rušili.
Jak moc vám nabourává vládní strategii, a třeba i zahraniční rozhovory, prezident Miloš Zeman, který opakovaně říká, že by se naopak sankce vůči Rusku měly zrušit?
Pan prezident se účastnil zmiňované schůzky v září a z ní byl závěr, že dosud nebyly splněny podmínky pro zrušení sankcí. Vnímám to i trochu jako jeho názor, že sankce nejsou dostatečně efektivní.
Proto si ale myslím, že je také potřeba dělat kroky, které můžeme vůči Rusku dělat v Evropě společně. Ať už se to týká třeba podpory občanské společnosti, podpora resilience (odolnosti) Ukrajiny vůči některým novým hrozbám. Ale zároveň se také pokusit vést dialog s ruskou stranou v těch oblastech, kde alespoň elementárně sdílíme své zájmy.
