Moravská zemská knihovna v Brně v reakci na úmrtí Milana Kundery vytvořila v knihovně, která je po něm pojmenovaná, pietní místo s kondolenční knihou. Lidé tam mohou přijít vyjádřit soustrast v otevírací době, nejdříve tedy ve čtvrtek od deseti hodin ráno. V knize jsou zatím dva zápisy, jeden ve francouzštině a druhý zanechala primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Informovala o tom mluvčí knihovny Anna Mrázová. Od čtvrtka bude přístupná kondolenční kniha také ve Francouzském institutu v Praze. Lidé v ní mohou vyjádřit, co pro ně zesnulý spisovatel znamenal a čím je inspiroval.
Brno vzpomíná na svého rodáka. Do Knihovny Milana Kundery volají novináři z celého světa
Události: Na Milana Kunderu vzpomínají i v jeho rodném Brně (zdroj: ČT24)
Brněnský rodák zemřel v úterý v Paříži, kde od roku 1975 žil. Bylo mu 94 let. Dětství strávil syn Milady a Ludvíka Kunderových ve vilce v brněnské části Královo Pole, obyvatelé města si s ním spojují i gymnázium na třídě Kapitána Jaroše, kde Kundera maturoval v roce 1948.
„Přímo v Knihovně Milana Kundery, v prvním patře naší budovy, jsme dopoledne vytvořili skromné pietní místo, kde je jeho fotografie, kondolenční kniha a květiny. Otevírací dobu jsme prodloužili tak, aby byla stejná jako Moravské zemské knihovny,“ popsala Mrázová.
Vstup bude možný i bez čtenářského průkazu. Mluvčí nicméně nemá představu, kolik lidí v příštích dnech dorazí. Zmínila nicméně, že se na ni ve středu v souvislosti se skonem známého spisovatele obrátila média z celého světa. „Od japonských až po The Washington Post. Jsem velice ráda, dokazuje to Kunderův význam,“ řekla.
Interview ČT24: Jacques Rupnik a Tomáš Kubíček o Milanu Kunderovi (zdroj: ČT24)
Knihovna vznikla díky daru Kunderových
Knihovna Milana Kundery se otevřela letos v dubnu, v den 94. narozenin jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv přijetí jeho tvorby v podobě kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout díky daru manželů Kunderových, který se loni převážel z Francie do Brna.
Kundera si podle českého velvyslance v Paříži Michela Fleischmanna přál být pohřben v jihomoravské metropoli. „Záleží na rodině pana Kundery, kde by chtěla uspořádat poslední rozloučení. Pokud by se mělo konat v Brně, tak jsme připraveni jejímu přání vyjít vstříc a uložit ostatky Milana Kundery na čestném pohřebišti na Ústředním hřbitově. Pro město Brno by to byla velká čest,“ nechal se slyšet mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Brno bylo záchytným bodem v jeho životě, říká Balaštík
Odkaz Milana Kundery připomněl ve vysílání ČT24 také literární vědec a šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík. S časopisem, který vychází pod hlavičkou tohoto nakladatelství, Kundera spolupracoval. Svou roli v tom podle Balaštíka sehrál právě brněnský původ časopisu. „Brno bylo skutečně záchytným bodem v jeho životě, ke kterému se upínal,“ popsal.
„Že svěřil svou knihovnu Moravské zemské knihovně v Brně, je důkazem toho, jak silný tento vztah byl,“ shrnul Kunderův dar. Vklad, který učinil Kundera svými romány do světové literatury, je podle něj nezastupitelný.
„Je třeba oddělit od sebe člověka Milana Kunderu a Milana Kunderu jako spisovatele, měl jsem to štěstí poznat jej osobně a musím říct, že jako člověk byl nesmírně plachý, spíš se ptal, než že by mluvil,“ zavzpomínal na setkání se spisovatelem.
Miroslav Balaštík hovořil o životě Milana Kundery (zdroj: ČT24)