Evropským hlavním městem kultury za Česko budou v roce 2028 České Budějovice

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

„Je to unikátní projekt, který by se pro České Budějovice třeba už nikdy v historii neopakoval. Celý tým do toho dal maximum,“ řekla primátorka jihočeského města Dagmar Škodová Parmová (ODS). Dodala, že nyní bude následovat náročná práce při naplňování zhruba stostránkového projektu před rokem 2028.

„Jsem velmi potěšen, že Budějovice uspěly. Tento úspěch s sebou přinese mnoho příležitostí pro rozvoj našeho regionu, vize a strategie kandidatury respektují naše kulturní bohatství. Investice do kulturních zařízení budou mít pozitivní vliv na kvalitu života ve městě i v kraji,“ uvedl v tiskové zprávě jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je také budějovický radní.

Oprava kulturního domu a nová galerie

České Budějovice do roku 2029 utratí za akce spjaté s EHMK 500 milionů korun. Peníze dají na kulturní akce i investice do staveb, jako je oprava kulturního domu Slavie či nová budova Alšovy jihočeské galerie.

Vedle Broumova a Českých Budějovic se do soutěže přihlásily také Liberec a Brno, finalisty porota vybrala loni v říjnu. Výběr města začíná šest let před tím, než členská země tuto událost hostí. Nejprve vytvoří evropští i národní odborníci seznam potenciálních měst, z něhož následně vybírají to, které titul ponese. Titul zatím nesla dvě česká města, v roce 2000 Praha a o patnáct let později Plzeň.

Předsedkyně dvanáctičlenného výběrového panelu Else Christensen-Redzepovicová před vyhlášením ocenila náročnou práci obou týmů při přípravě kvalitních projektů. Dodala, že panel nyní zpracuje obsáhlé hodnocení projektů obou měst a doporučení dalšího postupu pro České Budějovice. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že náročný proces přípravy na držení titulu zná z vlastní zkušenosti, protože jej absolvoval jako primátor Plzně před rokem 2015. 

EU pro každý rok vybírá dva členské státy, jejichž města titul ponesou. Pro rok 2028 to bude vedle České republiky také Francie, která ve finále vybírá z měst Bourges, Clermont-Ferrand, Montpellier a Rouen. Vítěz by měl být znám v prosinci. Třetí z měst v roce 2028 bude z kandidátských nebo potenciálně kandidátských zemí nebo z členských zemí Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru. Do užšího výběru z těchto zemí postoupily Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. Vítěz bude znám v září.

Za organizaci a řízení soutěže je v Česku odpovědné ministerstvo kultury, rozhodnutí předpokládá spoluúčast členského státu na financování projektu. Baxa počátkem tohoto měsíce uspěl na jednání vlády ve Vimperku s žádostí o zvýšení rozpočtu svého resortu o dotaci na přípravu projektu Evropského hlavního města kultury 2028. Suma by se měla rozdělit do šesti let 2024 až 2029, a to do maximální výše 480 milionů korun.

Evropská komise uděluje vítězným městům peněžní cenu ve výši 1,5 milionu eur (asi 35,4 milionu korun). Podle loňského vyjádření ředitele státní agentury CzechTourism Jana Hergeta titul v průměru přináší nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele, přičemž efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Letos nesou titul města Veszprém v Maďarsku, Elefsina v Řecku a Temešvár v Rumunsku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 13 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 16 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
včera v 10:10

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...