Ondřej Vetchý bojuje o svobodné Československo. Jako Alois Rašín

Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.

Když významný právník, politik a publicista Alois Rašín vyšel pátého ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno ze svého bytu v Žitné ulici v Praze, ozvaly se dva rychlé výstřely. Zatímco útočník se snažil uprchnout, Rašín se skácel na zem a přes veškerou péči lékařů atentát nakonec nepřežil. 

Právě scénou nechvalně známého atentátu, který spáchal levicový radikál Josef Šoupal, film Jiřího Svobody začíná. Demonstruje nejen to, že si Rašín jako první československý ministr financí svou tvrdou měnovou politikou nadělal mnoho nepřátel, ale také jeho charakteristickou houževnatost.

I když fatálně postřeleného muže odnášejí na nosítkách, slibuje své milované ženě, že bude v pořádku, vždyť přece ještě nedokončil rozdělanou práci. Zemřel 18. února 1923 ve věku 55 let.

„Rašín byl bezpochyby člověk naprosto výjimečných duševních schopností,“ uvažuje Jiří Svoboda, který k filmu také napsal scénář. „Srdcem byl velký vlastenec, nejen projevy, za své přesvědčení byl ochoten nasadit život. Jeho myšlenka, že za službu vlasti se neplatí, kterou vyslovil v souvislosti s nároky legionářů, sklidila zdrcující kritiku nejen těch, kterých se to týkalo, ale i prezidenta TGM.“

2 minuty
Upoutávka na film Rašín
Zdroj: ČT24

„Zároveň velmi miloval svou ženu Karlu a své děti. Měl neobyčejně silnou vůli a sebekázeň. Výčet jeho kladných vlastností by byl velmi dlouhý a zbývá jen litovat, že srovnatelné politiky nemělo ani Československo, ani náš současný stát,“ pokračuje Svoboda.

Hrdinové října

Rašín byl klíčovou postavou událostí, které předcházely vzniku samostatného státu. Tvůrci filmu chtějí připomenout, že spolu s dalšími „muži října“ a Karlem Kramářem, kterého ve filmu ztvárnil Miroslav Donutil, se o vznik republiky zasloužil stejnou měrou jako Masaryk s Benešem.

Tomáš Garrigue Masaryk a Alois Rašín v roce 1922
Zdroj: ČTK

V době, kdy Masaryk s Benešem působili v zahraničí, Rašín, Kramář a další osobnosti organizovali odbojovou informační síť Maffie, která zástupcům v exilu dodávala potřebnou legitimitu.

A byli to právě Kramář s Rašínem, kteří byli odsouzeni za vlastizradu k trestu smrti. Před vykonáním rozsudku byli však amnestováni a po návratu z vězení se znovu zapojili do politického života. Kramář se stal ministerským předsedou mladé republiky, Rašín přijal post ministra financí.

Režisér Jiří Svoboda při natáčení filmu Rašín
Zdroj: ČT

„Kdyby takový člověk, jako byl Alois Rašín, byl dnes v jakékoli instituci a měl možnost tu instituci spoluvytvářet a spolurozhodovat o ní, tak jsem si naprosto jistý, že by se v ní neztratil ani jeden špendlík a žádný tendr by nevyvolal pochybnosti,“ říká filmový představitel Rašína Ondřej Vetchý.

„Myslím, že kdyby žil v době míru, tak by mohl být pro někoho obtížný svou kritičností, vehemencí a radikálností. Ale kdyby nastala válka, tak by se Rašín znovu objevil a znovu by se stal jedním z vůdčích mužů. Jsem si jist, že kdyby tady byl po smrti TGM, tak by bubnoval k tomu, abychom bojovali proti Němcům,“ spekuluje Vetchý.

Dramatický filmový příběh představuje také názorový střet Rašína a Kramáře. „Karel Kramář byl diametrálně odlišný od Rašína. Mimo jiné tím, že pocházel z velmi bohaté rodiny, tak se na tu politickou situaci díval poněkud jinak,“ vysvětluje herec Miroslav Donutil. „Kramář oponoval Rašínově Masarykovské tendenci orientovat se na Západ, chtěl, aby tu vládnul ruský místodržitel.“

Zásadní roli v osudech obou politiků sehrály jejich manželky. „Karla Rašínová pocházela z vlastenecké rodiny. Jak píše ve svém deníku, do Rašína se zamilovala už jako čtrnáctiletá. Když byl její muž uvězněn ve Vídni a odsouzen k smrti, manžela v činnosti Maffie částečně nahrazovala. Zároveň se v době rostoucího nedostatku musela postarat o tři děti. Těžkosti popisuje v korespondenci. Nikdy lítostivě,“ říká Jiří Svoboda o Rašínově ženě, kterou hraje Zuzana Stivínová.

„Karla neboli Ada, jak jí Rašín říkal, byla silná žena, která byla svému muži velikou oporou. Byla velmi inteligentní, starostlivá a hlavně Věkouška, jak zas ona říkala svému muži, opravdu hluboce milovala. Bylo to šťastné manželství, se všemi starostmi a radostmi, co jim život přinesl,“ doplňuje sama Zuzana Stivínová.

Manželku Karla Kramáře Naděždu ztvárnila Lenka Vlasáková. „Kramářova myšlenka novoslovanství předcházela vlivu Naděždy, který jí bývá přisuzován. Je ovšem pravdou, že Kramář své ženě částečně obětoval kariéru,“ tvrdí Svoboda.

V dalších rolích se ve filmu Rašín objeví třeba Viktor Preiss, Petr Štěpán, Jaroslav Plesl nebo Tomáš Töpfer.

Rodina Aloise Rašína

Souběžně s hraným dvojdílným filmem natočil režisér Jiří Svoboda dokumentární film Rodina Aloise Rašína. „To byl vlastně nápad paní Karoliny Breitenmoser-Stransky, pravnučky Aloise Rašína, kterou mrzelo, že o jejím pradědečkovi se přece jen něco ví, ale její dědeček, byť sledoval osud svého otce, včetně odsouzení k trestu smrti, tentokrát nacisty v Berlíně, je zcela opomíjený,“ vysvětluje Jiří Svoboda.

„Natočili jsme dokudrama, kde je paní Karolina jakýmsi průvodcem ručícím za autenticitu obsahu. Film postihuje život Aloise Rašína od časů procesu s Omladinou nebo to, jak působil po založení republiky. Druhou část pak tvoří historie jeho syna Ladislava, který se ve stopách svého otce zasazoval o nezávislost republiky, nesouhlasil s přijetím mnichovského diktátu, byl jedním ze zakladatelů zpravodajské protinacistické sítě a byl uvězněn v řadě káznic,“ doplňuje Svoboda. Dokument uvede ČT2 v pondělí 22. října.

3 minuty
Události: Česká televize natočila dvoudílný film Rašín
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...