Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.
Když významný právník, politik a publicista Alois Rašín vyšel pátého ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno ze svého bytu v Žitné ulici v Praze, ozvaly se dva rychlé výstřely. Zatímco útočník se snažil uprchnout, Rašín se skácel na zem a přes veškerou péči lékařů atentát nakonec nepřežil.
Právě scénou nechvalně známého atentátu, který spáchal levicový radikál Josef Šoupal, film Jiřího Svobody začíná. Demonstruje nejen to, že si Rašín jako první československý ministr financí svou tvrdou měnovou politikou nadělal mnoho nepřátel, ale také jeho charakteristickou houževnatost.
I když fatálně postřeleného muže odnášejí na nosítkách, slibuje své milované ženě, že bude v pořádku, vždyť přece ještě nedokončil rozdělanou práci. Zemřel 18. února 1923 ve věku 55 let.
„Rašín byl bezpochyby člověk naprosto výjimečných duševních schopností,“ uvažuje Jiří Svoboda, který k filmu také napsal scénář. „Srdcem byl velký vlastenec, nejen projevy, za své přesvědčení byl ochoten nasadit život. Jeho myšlenka, že za službu vlasti se neplatí, kterou vyslovil v souvislosti s nároky legionářů, sklidila zdrcující kritiku nejen těch, kterých se to týkalo, ale i prezidenta TGM.“
„Zároveň velmi miloval svou ženu Karlu a své děti. Měl neobyčejně silnou vůli a sebekázeň. Výčet jeho kladných vlastností by byl velmi dlouhý a zbývá jen litovat, že srovnatelné politiky nemělo ani Československo, ani náš současný stát,“ pokračuje Svoboda.
Hrdinové října
Rašín byl klíčovou postavou událostí, které předcházely vzniku samostatného státu. Tvůrci filmu chtějí připomenout, že spolu s dalšími „muži října“ a Karlem Kramářem, kterého ve filmu ztvárnil Miroslav Donutil, se o vznik republiky zasloužil stejnou měrou jako Masaryk s Benešem.
V době, kdy Masaryk s Benešem působili v zahraničí, Rašín, Kramář a další osobnosti organizovali odbojovou informační síť Maffie, která zástupcům v exilu dodávala potřebnou legitimitu.
A byli to právě Kramář s Rašínem, kteří byli odsouzeni za vlastizradu k trestu smrti. Před vykonáním rozsudku byli však amnestováni a po návratu z vězení se znovu zapojili do politického života. Kramář se stal ministerským předsedou mladé republiky, Rašín přijal post ministra financí.
„Kdyby takový člověk, jako byl Alois Rašín, byl dnes v jakékoli instituci a měl možnost tu instituci spoluvytvářet a spolurozhodovat o ní, tak jsem si naprosto jistý, že by se v ní neztratil ani jeden špendlík a žádný tendr by nevyvolal pochybnosti,“ říká filmový představitel Rašína Ondřej Vetchý.
„Myslím, že kdyby žil v době míru, tak by mohl být pro někoho obtížný svou kritičností, vehemencí a radikálností. Ale kdyby nastala válka, tak by se Rašín znovu objevil a znovu by se stal jedním z vůdčích mužů. Jsem si jist, že kdyby tady byl po smrti TGM, tak by bubnoval k tomu, abychom bojovali proti Němcům,“ spekuluje Vetchý.
Dramatický filmový příběh představuje také názorový střet Rašína a Kramáře. „Karel Kramář byl diametrálně odlišný od Rašína. Mimo jiné tím, že pocházel z velmi bohaté rodiny, tak se na tu politickou situaci díval poněkud jinak,“ vysvětluje herec Miroslav Donutil. „Kramář oponoval Rašínově Masarykovské tendenci orientovat se na Západ, chtěl, aby tu vládnul ruský místodržitel.“
Zásadní roli v osudech obou politiků sehrály jejich manželky. „Karla Rašínová pocházela z vlastenecké rodiny. Jak píše ve svém deníku, do Rašína se zamilovala už jako čtrnáctiletá. Když byl její muž uvězněn ve Vídni a odsouzen k smrti, manžela v činnosti Maffie částečně nahrazovala. Zároveň se v době rostoucího nedostatku musela postarat o tři děti. Těžkosti popisuje v korespondenci. Nikdy lítostivě,“ říká Jiří Svoboda o Rašínově ženě, kterou hraje Zuzana Stivínová.
„Karla neboli Ada, jak jí Rašín říkal, byla silná žena, která byla svému muži velikou oporou. Byla velmi inteligentní, starostlivá a hlavně Věkouška, jak zas ona říkala svému muži, opravdu hluboce milovala. Bylo to šťastné manželství, se všemi starostmi a radostmi, co jim život přinesl,“ doplňuje sama Zuzana Stivínová.
Manželku Karla Kramáře Naděždu ztvárnila Lenka Vlasáková. „Kramářova myšlenka novoslovanství předcházela vlivu Naděždy, který jí bývá přisuzován. Je ovšem pravdou, že Kramář své ženě částečně obětoval kariéru,“ tvrdí Svoboda.
V dalších rolích se ve filmu Rašín objeví třeba Viktor Preiss, Petr Štěpán, Jaroslav Plesl nebo Tomáš Töpfer.
Rodina Aloise Rašína
Souběžně s hraným dvojdílným filmem natočil režisér Jiří Svoboda dokumentární film Rodina Aloise Rašína. „To byl vlastně nápad paní Karoliny Breitenmoser-Stransky, pravnučky Aloise Rašína, kterou mrzelo, že o jejím pradědečkovi se přece jen něco ví, ale její dědeček, byť sledoval osud svého otce, včetně odsouzení k trestu smrti, tentokrát nacisty v Berlíně, je zcela opomíjený,“ vysvětluje Jiří Svoboda.
„Natočili jsme dokudrama, kde je paní Karolina jakýmsi průvodcem ručícím za autenticitu obsahu. Film postihuje život Aloise Rašína od časů procesu s Omladinou nebo to, jak působil po založení republiky. Druhou část pak tvoří historie jeho syna Ladislava, který se ve stopách svého otce zasazoval o nezávislost republiky, nesouhlasil s přijetím mnichovského diktátu, byl jedním ze zakladatelů zpravodajské protinacistické sítě a byl uvězněn v řadě káznic,“ doplňuje Svoboda. Dokument uvede ČT2 v pondělí 22. října.
