Značná protiepidemická omezení dopadla i na Královéhradecký kraj, který je zemědělsko-průmyslovým regionem s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Jeho součástí je i jedna z nejvíce postižených oblastí Česka, uzavřený okres Trutnov. V kraji navíc zkrachovala jedna z velkých českých firem, Kara Trutnov, její majitel dal do souvislostí šíření nákazy a úbytek zákazníků. V ohrožení jsou podle průzkumu Hospodářské komory i další podnikatelé. Vytížené jsou také nemocnice, královéhradecký hejtman Martin Červíček (ODS) proto jedná o pomoci s Polskem. Dopadům pandemie v tuzemských regionech se věnuje pořad České televize SeČTeno.
SeČTeno z Královéhradecka: V uzavřených oblastech zkrachuje pětina firem, tvrdí Hospodářská komora
Společnost Kara Trutnov, výrobce kožedělného zboží, si vydobyla jméno v zahraničí i před sametovou revolucí. Firmu v 90. letech koupil během privatizace Zdeněk Rinth. Poté, co podnik dostal do kondice, jej prodal. Když Kara Trutnov oznámila, že je v úpadku, rozhodl se ji spolu s investičním fondem Natland zachránit znovu. Podnik přitom dluží 260 milionů korun.
„Současná situace je pro mě smutný příběh. Karu jsem budoval 28 let a teď by měla končit. To je pro mě těžko stravitelné,“ řekl Rinth. Soustředit se chce na odbyt přes internet a vývoz do zahraničí.
V 90. letech trpěla problémy také hradecká společnost na výrobu klavírů Petrof. Překonat je se ale podařilo její majitelce Zuzaně Ceralové Petrofové. Epidemie covidu-19 v Česku však na rozdíl od Kary znamenala pro firmu navýšení poptávky. „Od července nebo srpna pozorujeme, že se trh s hudebními nástroji oživil. Lidé mají chuť hrát, asi je to tím, že jsou zavření doma,“ uvedla Petrofová.
Omezení ale nemoc působí v samotné výrobě, rozšířila se mezi zaměstnanci, a proto je společnost s dodávkami ve skluzu. Hledají navíc nové pracovníky, jejich pozice se však plní těžko. „Doba tomu nepřeje,“ uvedla Petrofová.
Pětina firem v uzavřených oblastech skončí, říká průzkum Hospodářské komory
Podle průzkumu zkrachuje v uzavřených regionech pětina firem. „Ze 1300 dotázaných opravdu 20 procent podnikatelů uvedlo, že se jejich finanční zásoby natolik ztenčily, že jsou před krachem,“ uvedl člen představenstva Hospodářské komory Jan Matějíček.
Dalších asi 40 procent podle něj dokáže zásoby odhadnout asi na tři měsíce. „Dva až tři měsíce dokážou ještě přežít to, že se o ně stát není v této složité situaci schopný postarat,“ řekl Matějíček. Například podle majitelky penzionu Šárky Hejdukové přitom byly finanční zásoby určené na investice. „Měli jsme splacené všechny dluhy, které byly spojené s podnikáním a začínali jsme dávat peníze stranou na rekonstrukce, na dodělávání některých věcí,“ popsala Hejduková.
Pomoc od státu je blokovaná byrokracií
I když podle Matějíčka existují programy podpory, jsou podle něj tak zatížené byrokracií, že podnikatelé často nejsou schopni žádosti ani vyplnit. S tím souhlasí i Karel Rada z Asociace Hotelů a restaurací. „Pomoc od státu je v nedohlednu,“ uvedl s tím, že je nejasné, kdy na účty podnikatelů dorazí zažádané peníze a další podpora je značně nejistá.
Řada poskytovatelů služeb podle něj čeká na okamžik, kdy bude jasné, že mohou otevřít na delší dobu. „Náklady s tím spojené jsou značné, a to už by hodně podnikatelů z cestovního ruchu nepřežilo,“ uvedl Rada. Například výdejní okénka restaurací podle Hejdukové fungují jako „okénka poslední záchrany“. Příjmy z nich se nedají srovnat s příjmy v plné sezoně, a jde tak spíš o udržení pracovního nasazení.
V kraji mají problém nejen poskytovatelé služeb, ale i výrobci. Potýkat se musejí s omezením prodeje přes internet, obtížné je v této době ale také shánět materiál. „Zdražuje o desítky procent. Nikdo se vás neptá. Buď to koupíte, nebo necháte být,“ řekl Martin Lukáš, jednatel společnosti vyrábějící sedací soupravy. Takové zboží se přitom na internetu nabízí obtížně. Společnost by se ale chtěla vyhnout propouštění zaměstnanců. „Čalouník je v celé České republice nedostatkové zboží,“ uvedl Lukáš.
Sehnat kvalifikované pracovníky v regionu je i podle jednatele společnosti vyrábějící specializované obráběcí stroje Petra Rojka obtížné. „Nedaleko sídlí automobilka a funguje tak trochu jako vysavač pracovní síly,“ uvedl Rojek. Problém je ale také s nedostatkem absolventů učňovských oborů jako nástrojář nebo seřizovač.
Některým podnikatelům se i přes restrikce daří
Existují ale i podnikatelé, kteří mají v současnosti více práce než před začátkem epidemie v Česku. Mezi ně patří i Roman Polák, který provozuje pojízdnou prodejnu potravin. V některých obcích totiž nákaza mezi zaměstnanci uzavřela kamenné obchody.
Na nezvyklý prodej potravin přišli zase farmáři z obce Prosečné nedaleko Vrchlabí. Maso nabízí ve speciálním automatu. „Přemýšlet o automatech jsme začali už na podzim 2019, kdy ještě koronavir nebyl, postupem času se to ale ukazuje jako perfektní způsob prodeje farmářských výrobků v této době, protože je to bezkontaktní,“ řekl provozovatel masomatu Jan Basař.
Podobně přemýšlí i ředitel firmy na potraviny, které lze dlouhodobě skladovat, Petr Sogel. Největší nárůst zaznamenala na začátku pandemie. „Zmnohonásobili jsme obrat. Museli jsme přijmout další zaměstnance,“ přiblížil. Problémy pociťuje jen při vývozu do Německa kvůli dopravním komplikacím na hranicích.
Zejména na export je zaměřená firma Petra Rojka, před dvěma lety expandovala na americký trh. „Nárůst oproti loňskému roku bude minimálně o 30 procent,“ řekl jednatel. Společnost ale dodává také do Japonska, její stroje tam vyrábí součástky pro rychlovlaky šinkansen či leteckou techniku. Právě na japonském trhu teď má firma ale největší problémy. „Je tam téměř totální lockdown. Všechno se odehrává po drátě,“ řekl Rojek.
Firmy mohou být ohroženy také nákazou pracovníků. Podle Matějíčka proto mají zaměstnavatelé zájem o testování svých pracovníků. „Určitě nám pomůžou PCR testy, které nám přinesou aspoň trošku naděje, že jsme schopní se přizpůsobit situaci,“ řekl. Nad testováním zaměstnanců vážně uvažuje i Rojkova společnost. „Je to přirozená ochrana nás všech,“ uvedl.
S propadem turismu přicházejí o příjmy i města
Dopady epidemie vnímá velmi výrazně Špindlerův Mlýn. V zimě bývá plný turistů, jeho ulice jsou ale v současnosti prázdné. Kromě podnikatelů v cestovním ruchu to podle starosty Vladimíra Starucha (nestr.) dopadá i na samotné město, které potřebuje investovat. Areál technických služeb tak financuje z rezervy. „Rozpočet města pro letošní rok bude zcela jistě výrazně pokrácen o příjmy, lépe řečeno o poplatky z pobytu,“ popsal.
Propad podle starostky Deštného v Orlických horách Heleny Rejzkové Křížové (nestr.) zaznamená město až v letošním roce. „V roce 2020 proběhla zimní sezona a celkem i ta letní,“ řekl starostka. Opatření proti šíření covidu podle ní navíc nejsou nastavena spravedlivě. Zatímco hotely a penziony musí zůstat zavřené, povolné jsou krátkodobé pronájmy chat a apartmánů. „Mělo by se to narovnat. Všichni by měli mít stejnou šanci,“ řekla.
Hejtman jedná o přeshraniční pomoci
Královéhradecký kraj je druhým nákazou nejzatíženějším krajem v Česku. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek uvedl, že právě do nejpostiženějších regionů by mělo směřovat větší množství očkovacích látek. „V uplynulých třech týdnech jsme něco málo dostali, ale bylo to v řádu tisíců, které neřeší situaci,“ uvedl královéhradecký hejtman Martin Červíček (ODS). Větší příliv vakcín by mohl pomoci s rychlejším naočkování prioritních skupin.
Průměrně v regionu přibývá osm set nově nakažených za den, na hraně jsou i kapacity nemocnic. V současnosti na covidových lůžkách leží asi šest stovek pacientů. Podle Červíčka není problém jen v obsazenosti zařízení, ale i ve vyčerpanosti zdravotníků.
I proto hejtman jedná o případné pomoci s Polskem. „Nabídli určitou kapacitu v případě, že bychom potřebovali přemísťovat pacienty. I jednotky případů mohou situaci v našich nemocnicích odlehčit,“ uvedl Červíček. Kvůli možné spolupráci se chystá kontaktovat premiéra Andreje Babiše (ANO).
Situace na uzavřeném Trutnovsku je podle něj klidná. „Jde především o to zajistit, aby na Trutnovsko nejezdili lidé, kteří tam nemají vztah, nepracují, nežijí,“ uvedl hejtman. Hlavním smyslem opatření bylo snížit mobilitu lidí, což se podle něj podařilo. Uzavření dalších regionů se nechystá, řekl hejtman.