Jihočeská likérka Fruko-Schulz mění kvůli válce majitele, ruští vlastníci končí

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma, řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastní firmu z 90 procent.

„Účast ruských akcionářů už není žádoucí, protože se k nám otáčejí zády odběratelé i banky. Proto své podíly (ruští majitelé) prodávají,“ řekl Nejedlý. Ladoga teď drží přes firmu Furato 90 procent akcií, Nejedlý má desetiprocentní podíl. Novým majitelem likérky bude česká firma, Nejedlý neuvedl jaká.

Rusko bylo dosud pro firmu největším zahraničním odběratelem, na firemním exportu se tamní trh loni podílel téměř dvěma třetinami. Do Ruska firma se zhruba 80 zaměstnanci dál vyváží. Ladoga se stala většinovým vlastníkem likérky v roce 2013.

Loňský rok označil Nejedlý za zlomový, hlavně kvůli válce na Ukrajině, jež firmě způsobila problémy. Dopadly na ni i protiruské sankce. „Někteří partneři dali jasně najevo, že nadále nechtějí s naší firmou obchodovat. Vypověděli smlouvy a přestali od nás odebírat zboží,“ popsal ředitel. Spolupráci ukončily e-shopy Mall.cz, Alza.cz, skončili ale i velcí odběratelé jako řetězec Ahold nebo firma Lagardère.

Spolupráci ukončila i financující banka Moneta Money Bank, u níž byla likérka 25 let. Nově je klientem Fio banky. Řetězec Globus spolupráci loni zkraje roku ukončil, později obnovil. Významným tuzemským odběratelem zůstala síť prodejen Coop.

Spolupráce s Ukrajinou, příspěvky na charitu

Další problémy způsobil zákaz dovozu zboží z Ruska. Konec dovozu carské vodky přinesl „citelný“ pokles obratu a zisku. Likérka měla zastoupení firmy Ladoga na prodej jejích lihovin v EU. Částečně nahradila výpadek prodejem ukrajinské vodky Hlibny dar, z výtěžku přispívá firma na charitu. Likérka hodně obchoduje s Ukrajinou. Na tuzemském trhu zastupuje ukrajinskou společností Bayadera. Firma si musela najít i nové dodavatele. Z Ruska importovala lahve, etikety, kartony i suroviny. 

Likérka také řešila spor s farmaceutickou firmou Sanofi, jež vyrábí lék ibalgin. Fruko-Schulz vyráběla gin se stejným názvem. Sanofi ji zažalovala kvůli porušování práv ohledně ochranné známky. Spor skončil mimosoudní dohodou, v březnu 2024 přestane likérka zmíněný gin prodávat, vyrábět a Sanofi nebude chtít finanční náhrady, vyplývá z výroční zprávy.

Loni vyrobila likérka 3,18 milionu litrů lihovin, meziročně o devět procent méně. Z toho na export šlo téměř 27 procent. Firma loni vyvezla 1,37 milionu lahví, meziročně o 22 500 víc. Export se loni na tržbách podílel téměř z 39 procent, proti předchozímu roku to je nárůst téměř o pět procent. Nejvíc vyvážela firma do Ruska, objemově se podílelo na exportu z 64,6 procenta. Druhým hlavním trhem je Slovensko, dále Čína, Bulharsko a Tchaj-wan. Loni likérka vyvezla alkohol do 31 zemí, nově do Spojených arabských emirátů a na Mauritius.

Nejvíc se ze všech produktů likérky prodává tuzemák. Firma je po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v Česku. Loni ho prodala přes dva miliony litrů. Likérka skončila loni ve ztrátě po zdanění 1,2 milionu korun. O rok dřív měla čistý zisk 1,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží stouply meziročně o 13 procent na 264,8 milionu. Letos čeká zisk.

Likérka navazuje na tradici firmy Moritz Schulz, jež ve městě od roku 1898 vyráběla ovocná a dezertní vína. Po znárodnění v roce 1948 spadal podnik pod skupinu Jihočeská Fruta. V roce 1993 vznikla společnost Fruko-Schulz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...