Jihočeská likérka Fruko-Schulz mění kvůli válce majitele, ruští vlastníci končí

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma, řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastní firmu z 90 procent.

„Účast ruských akcionářů už není žádoucí, protože se k nám otáčejí zády odběratelé i banky. Proto své podíly (ruští majitelé) prodávají,“ řekl Nejedlý. Ladoga teď drží přes firmu Furato 90 procent akcií, Nejedlý má desetiprocentní podíl. Novým majitelem likérky bude česká firma, Nejedlý neuvedl jaká.

Rusko bylo dosud pro firmu největším zahraničním odběratelem, na firemním exportu se tamní trh loni podílel téměř dvěma třetinami. Do Ruska firma se zhruba 80 zaměstnanci dál vyváží. Ladoga se stala většinovým vlastníkem likérky v roce 2013.

Loňský rok označil Nejedlý za zlomový, hlavně kvůli válce na Ukrajině, jež firmě způsobila problémy. Dopadly na ni i protiruské sankce. „Někteří partneři dali jasně najevo, že nadále nechtějí s naší firmou obchodovat. Vypověděli smlouvy a přestali od nás odebírat zboží,“ popsal ředitel. Spolupráci ukončily e-shopy Mall.cz, Alza.cz, skončili ale i velcí odběratelé jako řetězec Ahold nebo firma Lagardère.

Spolupráci ukončila i financující banka Moneta Money Bank, u níž byla likérka 25 let. Nově je klientem Fio banky. Řetězec Globus spolupráci loni zkraje roku ukončil, později obnovil. Významným tuzemským odběratelem zůstala síť prodejen Coop.

Spolupráce s Ukrajinou, příspěvky na charitu

Další problémy způsobil zákaz dovozu zboží z Ruska. Konec dovozu carské vodky přinesl „citelný“ pokles obratu a zisku. Likérka měla zastoupení firmy Ladoga na prodej jejích lihovin v EU. Částečně nahradila výpadek prodejem ukrajinské vodky Hlibny dar, z výtěžku přispívá firma na charitu. Likérka hodně obchoduje s Ukrajinou. Na tuzemském trhu zastupuje ukrajinskou společností Bayadera. Firma si musela najít i nové dodavatele. Z Ruska importovala lahve, etikety, kartony i suroviny. 

Likérka také řešila spor s farmaceutickou firmou Sanofi, jež vyrábí lék ibalgin. Fruko-Schulz vyráběla gin se stejným názvem. Sanofi ji zažalovala kvůli porušování práv ohledně ochranné známky. Spor skončil mimosoudní dohodou, v březnu 2024 přestane likérka zmíněný gin prodávat, vyrábět a Sanofi nebude chtít finanční náhrady, vyplývá z výroční zprávy.

Loni vyrobila likérka 3,18 milionu litrů lihovin, meziročně o devět procent méně. Z toho na export šlo téměř 27 procent. Firma loni vyvezla 1,37 milionu lahví, meziročně o 22 500 víc. Export se loni na tržbách podílel téměř z 39 procent, proti předchozímu roku to je nárůst téměř o pět procent. Nejvíc vyvážela firma do Ruska, objemově se podílelo na exportu z 64,6 procenta. Druhým hlavním trhem je Slovensko, dále Čína, Bulharsko a Tchaj-wan. Loni likérka vyvezla alkohol do 31 zemí, nově do Spojených arabských emirátů a na Mauritius.

Nejvíc se ze všech produktů likérky prodává tuzemák. Firma je po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v Česku. Loni ho prodala přes dva miliony litrů. Likérka skončila loni ve ztrátě po zdanění 1,2 milionu korun. O rok dřív měla čistý zisk 1,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží stouply meziročně o 13 procent na 264,8 milionu. Letos čeká zisk.

Likérka navazuje na tradici firmy Moritz Schulz, jež ve městě od roku 1898 vyráběla ovocná a dezertní vína. Po znárodnění v roce 1948 spadal podnik pod skupinu Jihočeská Fruta. V roce 1993 vznikla společnost Fruko-Schulz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěBrífink k představení výhod třetího penzijního pilíře

Premiér Andrej Babiš a ministryně Alena Schillerová (oba ANO) na brífinku představují výhody třetího penzijního pilíře nazvané Lepší penzijko. Účastní se také ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI.
před 12 mminutami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 1 hhodinou

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 18 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:25

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánovčera v 07:30

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026
Načítání...