Jihočeská likérka Fruko-Schulz mění kvůli válce majitele, ruští vlastníci končí

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma, řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastní firmu z 90 procent.

„Účast ruských akcionářů už není žádoucí, protože se k nám otáčejí zády odběratelé i banky. Proto své podíly (ruští majitelé) prodávají,“ řekl Nejedlý. Ladoga teď drží přes firmu Furato 90 procent akcií, Nejedlý má desetiprocentní podíl. Novým majitelem likérky bude česká firma, Nejedlý neuvedl jaká.

Rusko bylo dosud pro firmu největším zahraničním odběratelem, na firemním exportu se tamní trh loni podílel téměř dvěma třetinami. Do Ruska firma se zhruba 80 zaměstnanci dál vyváží. Ladoga se stala většinovým vlastníkem likérky v roce 2013.

Loňský rok označil Nejedlý za zlomový, hlavně kvůli válce na Ukrajině, jež firmě způsobila problémy. Dopadly na ni i protiruské sankce. „Někteří partneři dali jasně najevo, že nadále nechtějí s naší firmou obchodovat. Vypověděli smlouvy a přestali od nás odebírat zboží,“ popsal ředitel. Spolupráci ukončily e-shopy Mall.cz, Alza.cz, skončili ale i velcí odběratelé jako řetězec Ahold nebo firma Lagardère.

Spolupráci ukončila i financující banka Moneta Money Bank, u níž byla likérka 25 let. Nově je klientem Fio banky. Řetězec Globus spolupráci loni zkraje roku ukončil, později obnovil. Významným tuzemským odběratelem zůstala síť prodejen Coop.

Spolupráce s Ukrajinou, příspěvky na charitu

Další problémy způsobil zákaz dovozu zboží z Ruska. Konec dovozu carské vodky přinesl „citelný“ pokles obratu a zisku. Likérka měla zastoupení firmy Ladoga na prodej jejích lihovin v EU. Částečně nahradila výpadek prodejem ukrajinské vodky Hlibny dar, z výtěžku přispívá firma na charitu. Likérka hodně obchoduje s Ukrajinou. Na tuzemském trhu zastupuje ukrajinskou společností Bayadera. Firma si musela najít i nové dodavatele. Z Ruska importovala lahve, etikety, kartony i suroviny. 

Likérka také řešila spor s farmaceutickou firmou Sanofi, jež vyrábí lék ibalgin. Fruko-Schulz vyráběla gin se stejným názvem. Sanofi ji zažalovala kvůli porušování práv ohledně ochranné známky. Spor skončil mimosoudní dohodou, v březnu 2024 přestane likérka zmíněný gin prodávat, vyrábět a Sanofi nebude chtít finanční náhrady, vyplývá z výroční zprávy.

Loni vyrobila likérka 3,18 milionu litrů lihovin, meziročně o devět procent méně. Z toho na export šlo téměř 27 procent. Firma loni vyvezla 1,37 milionu lahví, meziročně o 22 500 víc. Export se loni na tržbách podílel téměř z 39 procent, proti předchozímu roku to je nárůst téměř o pět procent. Nejvíc vyvážela firma do Ruska, objemově se podílelo na exportu z 64,6 procenta. Druhým hlavním trhem je Slovensko, dále Čína, Bulharsko a Tchaj-wan. Loni likérka vyvezla alkohol do 31 zemí, nově do Spojených arabských emirátů a na Mauritius.

Nejvíc se ze všech produktů likérky prodává tuzemák. Firma je po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v Česku. Loni ho prodala přes dva miliony litrů. Likérka skončila loni ve ztrátě po zdanění 1,2 milionu korun. O rok dřív měla čistý zisk 1,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží stouply meziročně o 13 procent na 264,8 milionu. Letos čeká zisk.

Likérka navazuje na tradici firmy Moritz Schulz, jež ve městě od roku 1898 vyráběla ovocná a dezertní vína. Po znárodnění v roce 1948 spadal podnik pod skupinu Jihočeská Fruta. V roce 1993 vznikla společnost Fruko-Schulz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...