Česko se letos zřejmě zadluží víc než loni. Schodek všech veřejných rozpočtů – tedy toho státního, různých fondů a samospráv – bude zhruba o třicet miliard vyšší než před rokem. ČT to potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl i ministerstvo financí. Deficit veřejných rozpočtů letos stoupne na 3,6 procenta HDP z loňských 3,2. Vybrané daně z příjmu firem vylepšily loňskou srovnávací základnu.
„Lepší výnos daně z příjmu právnických osob o čtyři desetiny procenta HDP vylepšuje číslo za rok 2022, takže letos to celkové číslo bude paradoxně horší než v loňském roce,“ vysvětlil Hampl.
K vyššímu zadlužení ale vede více věcí. Vládě se letos nepodařilo získat do rozpočtu původně plánovaných padesát miliard z emisních povolenek. Rozpočtová rada pak také upozorňuje, že skutečné výdaje kabinetu jsou vyšší než jen ty uvedené ve státním rozpočtu.
Například investice do železnic i do silnic vláda platí hlavně ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Více než dvacet miliard, které fond dřív dostával z rozpočtu, si letos půjčí sám. Reálný schodek státního rozpočtu tak bude podle Hampla vyšší než vládou uváděných 295 miliard.
„Pro nás to není 295. Pokud to dopadne tak, že Státní fond dopravní infrastruktury si bude půjčovat 24 nebo 25 miliard korun, tak ty bych k tomu automaticky přičetl,“ řekl Hampl. Tuto částku vláda do výdajů státního rozpočtu nezapočítává, do deficitu celých veřejných financí se ale promítne.
Chybějících padesát miliard z výnosů emisních povolenek
I to je jedním z důvodů, proč má na jednu stranu schodek státního rozpočtu klesnout z 360 na 295 miliard, ale celkový deficit veřejných rozpočtů vůči HDP zároveň vzrůst o 0,4 procentního bodu. „Díváme se na ta srovnatelná evropská čísla, díváme se na poměrové ukazatele. A to pak vypadá jinak,“ vysvětlil Hampl.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je jediným mezinárodním srovnáním právě roční deficit veřejných financí vůči HDP.
Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru vzrostl deficit veřejných financí i kvůli chybějícím padesáti miliardám z výnosů emisních povolenek. „Vzít si padesát miliard z Modernizačního fondu se nakonec ukázalo liché. Že to nemůžeme dokázat,“ podotkl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Vláda ještě může letošní schodek veřejných rozpočtů do konce roku ovlivnit. Stanjura plánuje seškrtat výdaje za patnáct až dvacet miliard korun. Ani to ale k poklesu letošního schodku pod loňskou úroveň velmi pravděpodobně nepovede.
Za pravděpodobný růst schodku veřejných financí kritizuje vládu opozice. „Přece nemůžeme vytvářet deficity ve fondech jenom proto, abychom si vylepšovali, respektive ministr Stanjura vylepšoval, deficit státního rozpočtu,“ vytýkala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Je to paradox, když jsme v polovině vládnutí této vlády, v polovině volebního období, a schodek veřejných financí se neustále zhoršuje,“ připojil se s kritikou předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Ministerstvo financí počítá s tím, že v příštím roce klesne deficit veřejných rozpočtů ze 3,6 na 2,2 procenta HDP. Důvodem je hlavně úsporný balíček, který chce vláda prosadit ve sněmovně během října. Další pokles deficitu veřejných financí slibuje kabinet i v pozdějších letech. Pomoci by měly jak vyšší daně, tak výdajové škrty. „S tím rozpočtovým výhledem další snižování pod dvě procenta v roce 2025, 2026,“ avizoval Stanjura.
Přesnější data o hospodaření veřejných rozpočtů ministr financí zveřejní na začátku příštího roku.
