Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.
Růst čínské ekonomiky překonal očekávání. V prvním čtvrtletí se zvedla o 4,5 procenta
Růst je do značné míry důsledkem oživení spotřeby, protože lidé po zrušení velmi přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace. Peking také zmírnil regulační tažení proti firmám v oblasti technologií a nemovitostí.
Čínští statistici uvedli, že ekonomika vykázala plynulé oživení, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli složité a nestálé situaci v zahraničí.
V mezičtvrtletním srovnání se HDP od ledna do března zvýšil o 2,2 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Ve čtvrtém čtvrtletí růst po zpřesnění dat činil proti předchozímu čtvrtletí 0,6 procenta, zatímco předběžná data ukazovala na nulový růst.
Na letošní rok čínská vláda stanovila cíl růstu HDP kolem pěti procent. Loni růst HDP této asijské mocnosti zpomalil na tři procenta z 8,1 procenta v předchozím roce. Analytici očekávají, že letos růst zrychlí na 5,4 procenta.
„Ty údaje z Číny za první čtvrtletí jsou slušné, udržují zemi na cestě k dosažení cíle růstu kolem pěti procent v letošním roce,“ uvedl analytik Matt Simpson ze společnosti City Index. „Pomohlo to do jisté míry zlepšit náladu na trhu v Asii. Mírně nevýrazná reakce naznačuje přetrvávající obavy, že údaje za první čtvrtletí jsou počátečním impulsem díky znovuotevření trhu a že jeho dynamika by mohla ve druhém nebo třetím čtvrtletí vyprchat,“ dodal.
Oživení v Číně je zatím nerovnoměrné. Zatímco spotřeba, služby a výdaje na infrastrukturu se zvyšují, slabší růst cen a rostoucí úspory v bankách vyvolávají pochybnosti o poptávce.
Další statistika ukázala, že růst maloobchodních tržeb v březnu zrychlil na 10,6 procenta, a přiblížil se tak dvouletému maximu. Analytici čekali růst o 7,4 procenta.
Hlavní čínské akciové indexy reagovaly na hospodářská data nejednoznačně. Hlavní index hongkongských akcií Hang Seng před koncem obchodování vykazoval pokles téměř o jedno procento zhruba na 20 590 bodů. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, byl v mírném zisku a pohyboval se kolem 4160 bodů.
Rychlý vzestup čínských elektromobilů
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová připomíná, že jednou z největších událostí pro výrobce aut je Šanghajský autosalon. V centru pozornosti jsou elektromobily. Čína z trhu pomalu vytlačuje světové značky. Jejich podíl klesl za tři roky o dvacet procent. Elektrifikace otevírá domácím výrobcům cestu vpřed. Přesto ti zahraniční doufají v oživení.
„V oblasti výzkumu a vývoje dochází u elektrických vozidel k mnoha změnám. Čínský trh je velmi důležitý. Každý třetí vůz německých společností se prodá v Číně,“ řekla předsedkyně Asociace německého automobilového průmyslu Hildegard Müllerová.
Prodej aut je důležitou součástí spotřeby, která žene čínskou ekonomiku. Maloobchodní tržby v březnu překonaly očekávání, meziročně stouply skoro o 11 procent. Váznou ale investice do nemovitostí a výroba.
Zadluženost provincií je problémem
Podle Mezinárodního měnového fondu bude mít Čína v příštích pěti letech největší podíl na celosvětovém růstu, skoro 23 procent, uvedla zpravodajka. Za Čínou bude se třinácti procenty následovat Indie.
Tři měsíce po rychlém konci nulové tolerance ke covidu se vracejí podnikatelé, včetně českých. V Pekingu se prezentovaly strojírenské firmy, které jsou v Číně zavedené, ale tříletý lockdown jim znemožňoval komunikovat se zákazníky a poskytovat servis. „Chuť spolupracovat je bych řekl ještě daleko větší. V současné době se snažíme dovézt nové produkty na čínský trh a je vidět, že ze strany čínských partnerů je o to eminentní zájem,“ uvedl generální ředitel TOS Varnsdorf Jan Rýdl.
Časovanou bombou pro čínskou ekonomiku je vysoká zadluženost provincií, doplnila Šámalová. Dost peněz nemá víc než polovina regionálních vlád.