Je absurdní ceny elektřiny odvíjet od lipské burzy, tvrdí Míl. Odstřižení by podle Sedláka byl krok vedle

39 minut
Otázky Václava Moravce s Mílem a Sedlákem o energetice
Zdroj: ČT24

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Míl v diskuzi uvedl, že doufá ve vládní podporu návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi. „To je první cesta, kterou bychom se měli vydat,“ řekl Míl. Není podle něj pravdou, že by takové řešení trvalo dlouho, zálohy za elektřinu by se díky tomu mohly začít snižovat třeba již na podzim, tvrdí.

Země s uvedeným návrhem podle bývalého generálního ředitele ČEZ přišly s logikou toho, že evropský trh s elektřinou prakticky neexistuje. Je cenově tažen nahoru nesmyslnou německou politikou, kde z velmi drahého plynu vyrábíte drahou elektřinu, tvrdí Míl.

Česká republika podle něj vyveze ročně asi 15 terawatthodin elektrické energie, zbytek se musí spotřebovat v tuzemsku. Podle Míla je tak absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. V momentě, kdy se stát stane sám obchodníkem, tak to bude podle něj výhodnější.

Takovou zásadní změnu v obchodování s elektřinou Sedlák odmítá. „Evropa díky tomu, že je volný trh, tak v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat,“ vysvětlil. Podotkl, že je v sousedním Německu eletřina o něco levnější, a tak tlačí ceny dolů i u nás.

Česko by tak podle Sedláka nemělo odstupovat od společného trhu s energiemi. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ dodal Sedlák.

Obnovitelné zdroje

Míl ale není v zásadě proti obnovitelným zdrojům, které mohou přinést úspory energií a zmenšit závislost na ruském plynu. Podle něj ale není potřeba, aby stát dotoval, ale ať dá peníze všem spotřebitelům, nikoliv jen těm nejzranitelnějším.

„Ve chvíli, kdy budeme nahrazovat jednu závislost jinou závislostí a nakupovat pouze zemní plyn, dává to smysl v nejbližších letech, ale potřebujem rozvíjet i ty zdroje, které jsou na zahraničních dodávkách nezávislé,“ sdělil Sedlák.

Uznal, že resort průmyslu zatím neumí využít potenciál, který jednoduchá řešení pro úspory energií, nabízí. Ať už jde například o zateplení střechy. „Ušetří vám to zhruba dvacet procent spotřeby v rodinném domku. Můžete udělat komplexní rekonstrukci a ušetříte více než šedesát až sedmdesát procent energie, kterou tam spotřebováváte. Pořídíte tepelné čerpadlo, nahradíte úplně kotel na zemní plyn,“ vyjmenoval Sedlák.

Mluvil také například o stažení termostatu, menším využívání klimatizace v létě nebo omezení dopravy vlastním autem. Právě lepší spotřebitelské chování může ušetřit podle Sedláka peníze za ruský plyn a posílit tak nezávislost Česka.

Sedlák také vzpomenul, že Česká republika za posledních deset let v otázce obnovitelných zdrojů moc neudělala. Podle něj tak nyní musí posílit investice v této kapitole. 

„Úspory jsou v pořádku, tepelná čerpadla jsou v pořádku. Máte-li přebytečného čtvrt milionu, proč ne fotovoltaiku na střeše, ale nahrazujeme jednu závislost jinou, protože sedmdesát procent surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů má pod kontrolou Čína, dodávky jdou také z Číny a hlavně o to víc zvyšujeme spotřebu plynu,“ uzavřel Míl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 19 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 19 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...