Vláda má v rukou zvýšení minimální mzdy. Podle odborů by měla vzrůst ještě letos

Nahrávám video

Kabinet čeká debata o možném nárůstu minimální mzdy. Podle odborů by měla stoupnout ještě letos. I někteří opoziční politici tvrdí, že by se měla zvýšit o inflaci. Zástupci vlády jsou k tomu zdrženlivější – s jednáním ale počítají. Navíc ministerstvo práce řeší možnost, aby se minimální výdělek mohl navyšovat automaticky podle zákona.

Po mnohahodinových sněmovních debatách o snížení plateb za státní pojištěnce teď politici hledají shodu na vzorci, podle kterého by rostly automaticky.

A obdobné to má být s minimální mzdou. Zavedení automatického mechanismu má současný kabinet v programovém prohlášení. Ovšem, bez časového určení. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se počítalo se začátkem roku 2024 – teď ale mluví o tom, že by se změna mohla stihnout dřív. Pracuje se s variantou navázat vzorec na průměrnou mzdu. O parametrech se ještě jedná.

„Pohybujeme se teď kolem 41 procent, pamatuju si ty debaty, kdy se mluvilo o 45 procentech. Uvidíme, jestli se dokážeme dohodnout, že bychom to zrychlili, třeba ten automatický mechanismus vložili dříve,“ řekl ministr.

Růst podle zákona opozice nezavrhuje

Jurečka ale upozorňuje, že musí jít o kompromis, který neohrozí fungování firem a pracovní místa. Princip, kdy by nejnižší výdělek rostl podle zákona a nikoliv podle politických dohod, by nevadil ani opozici.

„Myslím, že by se to nemělo vázat jen na průměrnou mzdu, kritérií by mělo být více. Kdyby nedejbože průměrná mzda klesla, tak bude klesat minimální mzda? Myslím, že už dnes se blížíme ke čtyřiceti procentům,“ prohlásila bývalá ministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Průměrná mzda za loňský rok byla téměř 38 tisíc hrubého. Ta minimální dosáhla letos na 16 200 korun. Kvůli vysoké inflaci odbory prosazují nárůst o dva tisíce korun, a to už od července. Vůči tomu byl ale skeptický jak premiér Petr Fiala (ODS), tak ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Zvyšování minimálních mezd za této situace bych považoval za velmi nešťastný krok, je to jedna z věcí, která ten průmysl a obchod ohromně zatíží,“ řekl na začátku května Síkela.

„Podle mě by se to mělo zvýšit o inflaci. Pokud se budeme bavit o čtrnácti procentech, tak se to blíží k těm dvěma tisícům,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Možný nárůst minimální mzdy je podle ministra práce téma k jednání. Otevřít ho chce na červnovém setkání tripartity. Objeví se ale už zřejmě i na dřívějším jednání s odbory – o platech ve veřejné sféře, které se chystá 25. května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...