Vláda má v rukou zvýšení minimální mzdy. Podle odborů by měla vzrůst ještě letos

Nahrávám video

Kabinet čeká debata o možném nárůstu minimální mzdy. Podle odborů by měla stoupnout ještě letos. I někteří opoziční politici tvrdí, že by se měla zvýšit o inflaci. Zástupci vlády jsou k tomu zdrženlivější – s jednáním ale počítají. Navíc ministerstvo práce řeší možnost, aby se minimální výdělek mohl navyšovat automaticky podle zákona.

Po mnohahodinových sněmovních debatách o snížení plateb za státní pojištěnce teď politici hledají shodu na vzorci, podle kterého by rostly automaticky.

A obdobné to má být s minimální mzdou. Zavedení automatického mechanismu má současný kabinet v programovém prohlášení. Ovšem, bez časového určení. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se počítalo se začátkem roku 2024 – teď ale mluví o tom, že by se změna mohla stihnout dřív. Pracuje se s variantou navázat vzorec na průměrnou mzdu. O parametrech se ještě jedná.

„Pohybujeme se teď kolem 41 procent, pamatuju si ty debaty, kdy se mluvilo o 45 procentech. Uvidíme, jestli se dokážeme dohodnout, že bychom to zrychlili, třeba ten automatický mechanismus vložili dříve,“ řekl ministr.

Růst podle zákona opozice nezavrhuje

Jurečka ale upozorňuje, že musí jít o kompromis, který neohrozí fungování firem a pracovní místa. Princip, kdy by nejnižší výdělek rostl podle zákona a nikoliv podle politických dohod, by nevadil ani opozici.

„Myslím, že by se to nemělo vázat jen na průměrnou mzdu, kritérií by mělo být více. Kdyby nedejbože průměrná mzda klesla, tak bude klesat minimální mzda? Myslím, že už dnes se blížíme ke čtyřiceti procentům,“ prohlásila bývalá ministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Průměrná mzda za loňský rok byla téměř 38 tisíc hrubého. Ta minimální dosáhla letos na 16 200 korun. Kvůli vysoké inflaci odbory prosazují nárůst o dva tisíce korun, a to už od července. Vůči tomu byl ale skeptický jak premiér Petr Fiala (ODS), tak ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Zvyšování minimálních mezd za této situace bych považoval za velmi nešťastný krok, je to jedna z věcí, která ten průmysl a obchod ohromně zatíží,“ řekl na začátku května Síkela.

„Podle mě by se to mělo zvýšit o inflaci. Pokud se budeme bavit o čtrnácti procentech, tak se to blíží k těm dvěma tisícům,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Možný nárůst minimální mzdy je podle ministra práce téma k jednání. Otevřít ho chce na červnovém setkání tripartity. Objeví se ale už zřejmě i na dřívějším jednání s odbory – o platech ve veřejné sféře, které se chystá 25. května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 2 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.