Zvýšení úrokových sazeb zdraží úvěry. Lidé mají nyní větší zájem o investice

Nahrávám video

Česká národní banka ve čtvrtek znovu zvedla úrokové sazby, což se kromě hypoték projeví i v ceně dalších úvěrů, které zdražením reagovaly už na předchozí kroky ČNB. Suma, kterou mají lidi půjčenou, se blíží dvěma bilionům a je větší než jeden státní rozpočet. Lidé také nyní stále častěji řeší spořicí účty a především investice. Podle některých analytiků jde navíc, s ohledem na inflaci, o výhodnější cestu. Menší banky se vyššími úroky na spořicích účtech snaží přilákat nové klienty.

Zkušenost s nějakým typem půjčky má podle České bankovní asociace osm z deseti Čechů. Polovina z nich právě teď i úvěr splácí. Nejčastěji jde o úvěry za auta a elektroniku, kvůli vzdělání nebo zážitkům se naopak zadlužilo jen minimum lidí.

Přibývá ovšem klientů, kteří si jdou pro peníze na hodnotnější věci. „Rekonstrukce, úpravy bydlení, vybavení domácnosti, auta,“ vyjmenovává zástupce vedoucího pobočky České spořitelny Pavel Pacovský.

Právě banky poskytují půjčky nejčastěji. Částka, kterou si lidé půjčují, s inflací mírně vzrostla. „Průměrná financovaná částka je v tuto chvíli 160 tisíc korun. Když se podíváme na průměrnou sazbu, která se pohybuje mezi sedmi až osmi procenty, tak splátka teď vychází na nějakých 1200 korun – je to o něco výš, než by to bylo v minulém roce,“ dodává Pacovský.

Ani koronavirus se podle průzkumu České bankovní asociace významněji neprojevil na počtu nesplácených půjček. Hned v prvním roce epidemie, tedy v roce 2020, ale klesl počet nových spotřebitelských úvěrů.

„Ze statistik České národní banky a z našich současných zkušeností už víme, že lidé jsou zodpovědnější a že nejsou tolik ochotní se zadlužovat a že si například nepůjčují na dovolenou, když vědí, že na to nemají peníze,“ říká mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Hlavně zodpovědně

Mezi ně patří i Václava Marešová, která s rodinou žije na vesnici a každý den dojíždí do Prahy. Pořízení auta tak bylo pro ni nutností.„Neměla jsem takovou hotovost, abych ho mohla zaplatit jednorázově, takže jsem to vyřešila splátkou, kdy jsem dala část hotově a dvě třetiny té sumy jsem si vzala na spotřebitelský úvěr,“ říká s tím, že kromě auta splácí rodina ještě hypotéku na dům. Další půjčky nemají.

„Snažíme se nebrat si drobnější úvěry typu dovolená nebo nákup nějakého zařízení. Zkrátka až na to ušetříme, tak si to pořídíme,“ říká Marešová.

Skoro třetina lidí pak využila pomoc rodiny nebo známých – a financování spotřebního zboží zajišťují často splátkové společnosti i sami prodejci.

„U našich zákazníků pozorujeme zodpovědné chování, kdy si neberou další úvěr, dokud ten první nesplatí a teprve potom případně sjednávají další splátkový kalendář,“ říká mluvčí e-shopu Alza.cz Daniela Chovancová a dodává, že zákazníci možnost nákupu na splátky využívají například u mobilních telefonů, notebooků, velkých domácích spotřebičů nebo televizí.

Podle průzkumu má necelá pětina lidí pak k úvěrům negativní vztah a tvrdí, že si peníze nikdy na nic nepůjčila.

S růstem úroků na spořicích účtech velké banky nespěchají

V opačném případě  –u spoření – velké banky s růstem úroku dvakrát nespěchají. Výhodné sazby nabízejí menší banky, které se tak snaží přitáhnout nové klienty. Velký zájem mají lidé především o investice.

„Lidé mohou vložit peníze do termínovaných vkladů, to znamená, že by si je mohli vybrat za rok dva, a tam se mohou dostat na vyšší úroky než u spořicích účtů,“ říká analytik Portu Filip Louženský s tím, že obliba investic do dluhopisů nebo akcií či akciových fondů v poslední době stoupá.

Důvodem prý může být i to, že u spořicích účtů sazba sice v posledním roce rostla, současnou inflaci to ale nepokrývá. Sazby na spořicích účtech se mohou navyšovat i při splnění určitých podmínek. Může jít třeba o bonusy za investování nebo platby kartou.

Česká televize oslovila šest bank – u většiny je vidět nárůst úroků oproti minulému roku. „Velký zájem je tradičně o stavební spoření a spořicí účty, velmi vysoký růst zájmu vidíme u termínovaných vkladů, ten stoupl za poslední období o stovky procent,“ říká mluvčí ČSOB Patrik Madle. 

V poslední době ale banky zaznamenávají třeba i to, že ohledně zhodnocování úspor lidé svou strategii mění. Souvislost to prý má i s ruskou agresí proti Ukrajině. „Spíš než do dlouhodobých investic se vrací zpět ke spořicím účtům, protože tam mají ty peníze hned po ruce,“ říká mluvčí Air Bank Jana Pokorná.

V reakci na rozhodnutí České národní banky se očekává, že úroky na spořicích účtech opět porostou. Podle Filipa Louženského ale rychleji budou reagovat opět menší banky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.