Na odstřižení od ruské ropy se musíme připravit, řekl Stanjura

Události, komentáře: Solidarita zemí EU v energetické krizi (zdroj: ČT24)

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Premiér Petr Fiala (ODS) totiž již ve středu předeslal, že ještě předtím, než by se Česko případně odstřihlo od ruské ropy, chce nejprve navýšit kapacitu ropovodů, přičemž na půdě EU chce jednat o odložení embarga na dva až tři roky.

„Úkolem vlády je zabezpečit, aby suroviny byly v České republice, aby to neovlivnilo život občanů a chod podniků a firem,“ zdůraznil Stanjura s tím, že jde o realistickou podmínku. Důvody jsou podle něj spíše technické, přičemž stejný problém se týká všech zemí ve střední Evropě. 

Také Schillerová zopakovala, že zde jde v tomto případě o technický a technologický problém. „Ne každý druh ropy můžete dát do rafinérií, ty jsou v soukromých rukách. Může se to nastavit, ale musí se tomu přizpůsobit technologie,“ řekla s tím, že nevidí důvod, proč by Česko nemohlo na půdě EU výjimku získat. Zdůraznila, že opozice v tomto případě podporuje všechny kroky vlády.

Podcenění situace

Stanjura podotkl, že problém je spíše v kapacitě, přičemž problém jiného druhu ropy jsou rafinerie schopny vyřešit rychle, zdůraznil však, že vláda Andreje Babiše zejména po anexi Krymu v roce 2014 neudělala nic pro snižování závislosti na ruském plynu. Zmínil, že například neobnovila dodávky švédského plynu a ze 75procentní závislosti na Rusku bylo Česko na takřka závislosti stoprocentní.

„Podívejme na naše sousedy, kteří měli stejnou komunistickou zkušenost se Sovětským svazem, a tedy s Ruskem – Pobaltské státy a Polsko se dlouhodobě připravovaly na to, že může nastat problém s dodávkami z Ruska. A jsou nyní v lepší situaci než Česko,“ podotkl s tím, že šlo o hrubé podcenění situace.

To bývalá ministryně financí odmítla. „Řešili jsme jiné problémy, tu kritiku odmítám,“ řekla s tím, že plány na případné odpojení od ruského plynu existovaly, ale „nic nenasvědčovalo tomu, že by tato situace měla nastat.“ Dodala, že řešením může nyní být i dovážení ropných produktů.

Stanjura je podle svých slov přesvědčen, že je Česko schopno dovést jednání na půdě EU k úspěšnému výsledku. „Je to problém geografický a nejsme v tom sami. Problém je v kapacitě ropovodu,“ zopakoval. 

Dodal, že pokud by Rusko vyplo dodávky samo, potřebovalo by Česko pomoc od ostatních členských států. „Musely by se s námi podělit ostatní členské státy, bylo by to složité, geografie je neúprosná,“ řekl s tím, že však věří v úspěšný konec jednání. Připomněl, že Česko je celou dobu lídrem v jednání o sankcích.

Schillerová dodala, že pro vládu to bude jedno z nejtěžších předsednictví EU. „Musí zvládnout přesvědčit členské státy, a buď dojde k solidaritě, anebo nám bude, a nejen nám, protože o výjimku žádá i Maďarsko a Slovensko, povolena na nějakou dobu výjimka,“ řekla.

Otázky ohledně ropy ze Slovenska

Analytik mezinárodních ekonomických vztahů CEVRO Institutu Petr Bartoň zmínil, že v případě udělení výjimky Slovensku může být problémem napojení celého Česka na Slovensko. „Protože jsme stále ve stínu Československa jako federálního státu a velká část Moravy dneska je zásobována ropnými produkty ze Slovnaftu,“ dodal.

Je podle něj otázkou, zda – pokud Slovensko dostane výjimku – bude moci přeprodávat produkty z ruské ropy dále, například do Česka. „Není to tak jednoduché,“ míní. Dodal, že jde o detaily, které se ještě musí vyladit.

Ohledně budoucnosti je však optimistický. „Když se podíváme na to, zda odříznout Evropu od ropy, nebo plynu, tak ropa je jednoznačně jednodušší na odřezávání,“ zmínil. Dodal, že i kdyby nedošlo k odříznutí plynu, má EU plán snížit do konce tohoto roku odběry uhlovodíků z Ruska na třetinu.