Na odstřižení od ruské ropy se musíme připravit, řekl Stanjura

39 minut
Události, komentáře: Solidarita zemí EU v energetické krizi
Zdroj: ČT24

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Premiér Petr Fiala (ODS) totiž již ve středu předeslal, že ještě předtím, než by se Česko případně odstřihlo od ruské ropy, chce nejprve navýšit kapacitu ropovodů, přičemž na půdě EU chce jednat o odložení embarga na dva až tři roky.

„Úkolem vlády je zabezpečit, aby suroviny byly v České republice, aby to neovlivnilo život občanů a chod podniků a firem,“ zdůraznil Stanjura s tím, že jde o realistickou podmínku. Důvody jsou podle něj spíše technické, přičemž stejný problém se týká všech zemí ve střední Evropě. 

Také Schillerová zopakovala, že zde jde v tomto případě o technický a technologický problém. „Ne každý druh ropy můžete dát do rafinérií, ty jsou v soukromých rukách. Může se to nastavit, ale musí se tomu přizpůsobit technologie,“ řekla s tím, že nevidí důvod, proč by Česko nemohlo na půdě EU výjimku získat. Zdůraznila, že opozice v tomto případě podporuje všechny kroky vlády.

Podcenění situace

Stanjura podotkl, že problém je spíše v kapacitě, přičemž problém jiného druhu ropy jsou rafinerie schopny vyřešit rychle, zdůraznil však, že vláda Andreje Babiše zejména po anexi Krymu v roce 2014 neudělala nic pro snižování závislosti na ruském plynu. Zmínil, že například neobnovila dodávky švédského plynu a ze 75procentní závislosti na Rusku bylo Česko na takřka závislosti stoprocentní.

„Podívejme na naše sousedy, kteří měli stejnou komunistickou zkušenost se Sovětským svazem, a tedy s Ruskem – Pobaltské státy a Polsko se dlouhodobě připravovaly na to, že může nastat problém s dodávkami z Ruska. A jsou nyní v lepší situaci než Česko,“ podotkl s tím, že šlo o hrubé podcenění situace.

To bývalá ministryně financí odmítla. „Řešili jsme jiné problémy, tu kritiku odmítám,“ řekla s tím, že plány na případné odpojení od ruského plynu existovaly, ale „nic nenasvědčovalo tomu, že by tato situace měla nastat.“ Dodala, že řešením může nyní být i dovážení ropných produktů.

Stanjura je podle svých slov přesvědčen, že je Česko schopno dovést jednání na půdě EU k úspěšnému výsledku. „Je to problém geografický a nejsme v tom sami. Problém je v kapacitě ropovodu,“ zopakoval. 

Dodal, že pokud by Rusko vyplo dodávky samo, potřebovalo by Česko pomoc od ostatních členských států. „Musely by se s námi podělit ostatní členské státy, bylo by to složité, geografie je neúprosná,“ řekl s tím, že však věří v úspěšný konec jednání. Připomněl, že Česko je celou dobu lídrem v jednání o sankcích.

Schillerová dodala, že pro vládu to bude jedno z nejtěžších předsednictví EU. „Musí zvládnout přesvědčit členské státy, a buď dojde k solidaritě, anebo nám bude, a nejen nám, protože o výjimku žádá i Maďarsko a Slovensko, povolena na nějakou dobu výjimka,“ řekla.

Otázky ohledně ropy ze Slovenska

Analytik mezinárodních ekonomických vztahů CEVRO Institutu Petr Bartoň zmínil, že v případě udělení výjimky Slovensku může být problémem napojení celého Česka na Slovensko. „Protože jsme stále ve stínu Československa jako federálního státu a velká část Moravy dneska je zásobována ropnými produkty ze Slovnaftu,“ dodal.

Je podle něj otázkou, zda – pokud Slovensko dostane výjimku – bude moci přeprodávat produkty z ruské ropy dále, například do Česka. „Není to tak jednoduché,“ míní. Dodal, že jde o detaily, které se ještě musí vyladit.

Ohledně budoucnosti je však optimistický. „Když se podíváme na to, zda odříznout Evropu od ropy, nebo plynu, tak ropa je jednoznačně jednodušší na odřezávání,“ zmínil. Dodal, že i kdyby nedošlo k odříznutí plynu, má EU plán snížit do konce tohoto roku odběry uhlovodíků z Ruska na třetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 50 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...