Na odstřižení od ruské ropy se musíme připravit, řekl Stanjura

Nahrávám video

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Premiér Petr Fiala (ODS) totiž již ve středu předeslal, že ještě předtím, než by se Česko případně odstřihlo od ruské ropy, chce nejprve navýšit kapacitu ropovodů, přičemž na půdě EU chce jednat o odložení embarga na dva až tři roky.

„Úkolem vlády je zabezpečit, aby suroviny byly v České republice, aby to neovlivnilo život občanů a chod podniků a firem,“ zdůraznil Stanjura s tím, že jde o realistickou podmínku. Důvody jsou podle něj spíše technické, přičemž stejný problém se týká všech zemí ve střední Evropě. 

Také Schillerová zopakovala, že zde jde v tomto případě o technický a technologický problém. „Ne každý druh ropy můžete dát do rafinérií, ty jsou v soukromých rukách. Může se to nastavit, ale musí se tomu přizpůsobit technologie,“ řekla s tím, že nevidí důvod, proč by Česko nemohlo na půdě EU výjimku získat. Zdůraznila, že opozice v tomto případě podporuje všechny kroky vlády.

Podcenění situace

Stanjura podotkl, že problém je spíše v kapacitě, přičemž problém jiného druhu ropy jsou rafinerie schopny vyřešit rychle, zdůraznil však, že vláda Andreje Babiše zejména po anexi Krymu v roce 2014 neudělala nic pro snižování závislosti na ruském plynu. Zmínil, že například neobnovila dodávky švédského plynu a ze 75procentní závislosti na Rusku bylo Česko na takřka závislosti stoprocentní.

„Podívejme na naše sousedy, kteří měli stejnou komunistickou zkušenost se Sovětským svazem, a tedy s Ruskem – Pobaltské státy a Polsko se dlouhodobě připravovaly na to, že může nastat problém s dodávkami z Ruska. A jsou nyní v lepší situaci než Česko,“ podotkl s tím, že šlo o hrubé podcenění situace.

To bývalá ministryně financí odmítla. „Řešili jsme jiné problémy, tu kritiku odmítám,“ řekla s tím, že plány na případné odpojení od ruského plynu existovaly, ale „nic nenasvědčovalo tomu, že by tato situace měla nastat.“ Dodala, že řešením může nyní být i dovážení ropných produktů.

Stanjura je podle svých slov přesvědčen, že je Česko schopno dovést jednání na půdě EU k úspěšnému výsledku. „Je to problém geografický a nejsme v tom sami. Problém je v kapacitě ropovodu,“ zopakoval. 

Dodal, že pokud by Rusko vyplo dodávky samo, potřebovalo by Česko pomoc od ostatních členských států. „Musely by se s námi podělit ostatní členské státy, bylo by to složité, geografie je neúprosná,“ řekl s tím, že však věří v úspěšný konec jednání. Připomněl, že Česko je celou dobu lídrem v jednání o sankcích.

Schillerová dodala, že pro vládu to bude jedno z nejtěžších předsednictví EU. „Musí zvládnout přesvědčit členské státy, a buď dojde k solidaritě, anebo nám bude, a nejen nám, protože o výjimku žádá i Maďarsko a Slovensko, povolena na nějakou dobu výjimka,“ řekla.

Otázky ohledně ropy ze Slovenska

Analytik mezinárodních ekonomických vztahů CEVRO Institutu Petr Bartoň zmínil, že v případě udělení výjimky Slovensku může být problémem napojení celého Česka na Slovensko. „Protože jsme stále ve stínu Československa jako federálního státu a velká část Moravy dneska je zásobována ropnými produkty ze Slovnaftu,“ dodal.

Je podle něj otázkou, zda – pokud Slovensko dostane výjimku – bude moci přeprodávat produkty z ruské ropy dále, například do Česka. „Není to tak jednoduché,“ míní. Dodal, že jde o detaily, které se ještě musí vyladit.

Ohledně budoucnosti je však optimistický. „Když se podíváme na to, zda odříznout Evropu od ropy, nebo plynu, tak ropa je jednoznačně jednodušší na odřezávání,“ zmínil. Dodal, že i kdyby nedošlo k odříznutí plynu, má EU plán snížit do konce tohoto roku odběry uhlovodíků z Ruska na třetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 15 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 23 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
včera v 20:47

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.