Drahé emisní povolenky nejsou výsledkem manipulace na trhu, říká regulátor

Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Dospěl k tomu Evropský úřad pro cenné papíry (ESMA) a trhy, který kontroloval trh z pověření Evropské komise. O možné manipulaci mluví část unijních politiků, včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Ten kvůli požadavku na regulaci emisního trhu v říjnu blokoval přijetí závěrů summitu EU.

Ceny povolenek, které musejí nakupovat velcí průmysloví znečišťovatelé ovzduší, za poslední rok vzrostly více než dvojnásobně a v současnosti se pohybují kolem 70 eur (1770 korun) za tunu oxidu uhličitého. Kromě podniků mají na trh přístup například i investiční fondy, jejichž roli by chtěl Babiš i někteří další unijní politici omezit.

„Růst počtu účastníků trhu nemůže být sám o sobě brán jako důkaz jakékoli formy neuspořádaného obchodování či nekalých praktik na uhlíkovém trhu,“ píše ve zprávě evropský regulátor.

Podle úřadu je fungování trhu včetně růstu počtu obchodníků v souladu s předpoklady, ESMA nicméně hodlá situaci dál analyzovat. Prozkoumáním tržní praxe jej pověřila Komise, kterou k tomu na říjnovém summitu po Babišově tlaku vyzvali lídři unijních zemí.

Prudký růst cen energií přiměl v posledních týdnech evropské státy k zavádění daňových úlev či přímé finanční podpoře nejzasaženějších obyvatel či firem. Česká republika, Francie a jihoevropské země požadují, aby EU navíc zasáhla do fungování trhů s elektřinou či právě s emisními povolenkami.

Růst cen emisních povolenek má však podle Evropské komise na zdražování energií jen malý vliv, zásadnější je velká poptávka související s pokrizovým oživením či nedostatek zásob zemního plynu. Podobný názor zastává i řada unijních zemí, Brusel se proto v rámci celounijních plánů hodlá soustředit spíše na společné nákupy plynu či na rozšiřování strategických rezerv.