Na zrušení DPH za energie by musela být shoda v Unii, upozorňují analytici. Lze žádat o výjimku, zní z ministerstva financí

Vláda nemůže jen tak zrušit daň z přidané hodnoty (DPH) na energie, Česku by v tom případě hrozil postih Evropské unie. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu večer v předvolební debatě v České televizi řekl, že současná vláda je po volbách připravena dočasně zrušit DPH u energií, aby zabránila dopadu zvyšování cen elektřiny na domácnosti. Podle analytiků to ale není kvůli unijní legislativě dost dobře možné. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že Evropská komise může mimořádně nulovou daň na žádost členských států zavést.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Švancara

Experti upozorňují na to, že DPH patří v Unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na úrovni celé sedmadvacítky a změny vyžadují souhlas všech členských zemí. Dočasně vláda letos schválila zrušení DPH na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Aktuálně opatření platí do konce října. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v této souvislosti už dříve upozornila na to, že opatření jde nad rámec unijního práva.

„Vláda nemůže zrušit DPH z energií, stejně jako nemohla zrušit DPH z respirátorů. Od momentu, kdy na to byla ministryně financí upozorněna, změnila svou rétoriku, a pouze říká, že stát 'nebude' vynucovat placení DPH z respirátorů. Ministryně ví, že tím porušuje pravidla EU, ale věří, že vzhledem k charakteru zboží a malému objemu tohoto nelegálního 'daňového úniku' nebude český stát popotahován. V případě energií by však šlo o nesrovnatelně větší daňový únik českého státu z pravidel jednotného trhu, který by automaticky byl ze strany EU přísně sankcionován,“ řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka může být vzhledem k nastavení daňových pravidel v EU snížení DPH na nulu právně problematické. „Navíc přinese výrazné výpadky ve výběru daní. To jsou proti dosavadnímu plánu, v rámci kterého se počítalo s kompenzací růstu cen energií u nejzranitelnějších domácností, značné nevýhody. Na druhou stranu odpuštění DPH na energie by bylo plošným opatřením, takže by ho jistě ocenila střední třída, na kterou výrazně dopadá vysoký růst inflace. Předchozí kompenzační plány s podporou střední třídy nepočítaly,“ uvedl Křeček.

Ekonom portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že ani premiér neadresoval toto prohlášení dále než do předvolební vřavy. „Za prohlášení neriskuje pokutu ani soud, ale má šanci získat tisíce hlasů ve víkendových volbách. Myslím, že rušit toto DPH možné není s ohledem na harmonizaci daní,“ sdělil.

Také podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka je prohlášení premiéra nutné brát s rezervou. „Rozpočet České republiky je v obrovském deficitu a dluh rychle roste. Stát si prakticky nemůže dovolit přijít o příjem ze zdanění energií. Případně by o daňový příjem mohl přijít, ale zároveň by stát musel zmrazit růst důchodů či platů státních zaměstnanců,“ uvedl.

Analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc řekl, že dočasné zrušení DPH na energie by z ekonomického pohledu představovalo zmírnění současné zátěže prudkého růstu cen na spotřebitele za cenu vyššího cenového šoku po obnovení DPH v budoucnu. „Pokud nedojde v blízké době k výraznějšímu poklesu cen energií, což nepředpokládáme, nemá dočasné zrušení DPH větší ekonomický význam. Jednalo by se pouze o oddálení stávajícího problému,“ dodal.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor nicméně upozornil na to, že některé evropské státy mají ze sociálních a politických důvodů trvale DPH na elektřinu výrazně nižší než ČR, kde činí 21 procent –⁠ zmínil například Francii, Itálii nebo Británii. „Nulovou sazbu lze zřejmě použít opravdu jen krátkodobě a výjimečně, právní aspekty bych k hodnocení ponechal odborníkům z oblasti daňové legislativy EU,“ dodal.

Podle ministerstva financí lze požádat o výjimku

Nulové daně ale podle českého ministerstva financí (MF) lze dosáhnout. Evropská směrnice výslovně u elektřiny a plynu umožňuje členským státům požádat evropský výbor pro DPH o možnost aplikovat výjimku v podobě snížené sazby daně, uvedl resort ve čtvrtek. Podle úřadu Evropská komise může předložit přímý legislativní akt na zavedení nulové sazby daně v souvislosti s mimořádnou okolností. Obdobně tomu bylo například u testů na covid, na které se v České republice do konce roku 2022 neaplikuje DPH, uvedlo ministerstvo.

Dopad na veřejné finance by přitom podle MF nebyl zásadní. „Inkaso DPH z energií je na úrovni veřejných rozpočtů odhadováno čtvrtletně na úrovni jednotek miliard korun, a to bez započtení dynamického efektu, který by způsobil vyšší spotřebu v jiných produktech,“ uvedl Tomáš Weiss z tiskového oddělení. Doplnil, že státní rozpočet se podílí na základě rozpočtového určení daní na inkasu DPH z energií ze dvou třetin.

Partner poradenské PwC a daňový expert Martin Diviš ČTK sdělil, že EU směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. Jediná možnost, jak snížit zdanění těchto komodit, je podle něj uplatnit na jejich dodávky některou ze snížených sazeb DPH, tedy patnáct nebo deset procent. „Prakticky není možné tento krok zavést okamžitě, Česká republika by musela o tomto záměru informovat Evropskou komisi, která se může (ale nemusí) do tří měsíců vyjádřit,“ uvedl. Podle Diviše by mělo opatření na státní rozpočet dopad několika miliard korun. „Je otázka, jak toto snížení DPH promítnou dodavatelé komodit do konečné ceny pro zákazníky,“ dodal.

Elektřina zdražila na burze za rok o stovky procent

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, což podle analytiků může znamenat výrazný růst cen pro domácnosti. „Zatímco na začátku září se megawatthodina na burze prodávala za 91 eur, v úterý to již bylo 164 eur. Včera (Ve středu) naštěstí došlo ke korekci a cena se snížila na 142 eur. I tak za poslední rok zdražila o 225 procent,“ uvedl Křeček.

„Samotná cena elektřiny tvoří menší polovinu koncové ceny, do které se ještě započítává distribuce, podpora obnovitelných zdrojů a další poplatky. Kdyby tedy současné ceny na burze přetrvávaly delší dobu, hrozí, že se koncové ceny pro domácnosti budou navyšovat pravidelně o desítky procent ročně. V takovém případě by došlo k jejich zdvojnásobení zhruba do tří až čtyř let,“ dodal.

„Nárůst cen energií pro příští rok je zatím poměrně obtížné odhadovat. Aktuální předpoklad je zdražení v pásmu mezi dvaceti a třiceti procenty. Situace se však může během zimního období ještě o něco posunout negativním směrem,“ doplnil Pelc. „Zdražení koncových cen bude určitě v desítkách procent a domácnostem se náklady na otop zvýší nejčastěji od 10 tisíc korun za rok a výše,“ vyčíslil Gavor.