Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně klesly o 12,3 miliardy na 217 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 19,5 miliardy na 184,4 miliardy korun.
Celkové výdaje rozpočtu ke konci února pak meziročně stouply o 46,4 miliardy na 303,1 miliardy korun. Hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů je realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru, jak ministerstvo financí (MF) informovalo, ze státního rozpočtu šlo na boj s pandemií od loňského března do konce letošního února 249,6 miliardy korun.
Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 157,5 miliardy korun.
V případě výdajů rostly především běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci února vydal 291,1 miliardy korun, meziročně o 42,3 miliardy více. Kapitálové výdaje meziročně stouply o 3,5 miliardy na 11,9 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci února 116 miliard korun, meziročně o 6,8 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 88,9 miliardy korun.
Analytici čekají nadále schodek rozpočtu 400 až 450 miliard
„Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením,“ komentuje výsledek ekonom Komerční banky (KB) František Táborský.
Pro letošek tak stále počítají analytici KB s deficitem stáního rozpočtu ve výši čtyři sta miliard korun, celkové veřejné finance by tak prohloubily loňský rekordní deficit na 6,5 procenta HDP. „Nicméně aktuální vývoj pandemie a reakce vlády vytváří riziko pro naši prognózu ve směru hlubšího deficitu. Březnový výsledek státního rozpočtu ukáže, jakým způsobem zareagovala ekonomika na další vládní opatření a do jaké míry se budou naplňovat nově představené kompenzační programy, které by vytvářely další náklady pro státní rozpočet,“ dodal.
„Trajektorie státních financí tak pokračuje v podobném trendu, jakým končila loňský rok. Daňové příjmy se v prvních měsících nevyvíjely vzhledem k okolnostem nijak tragicky a rekordní deficity byly poháněny hlavně rekordními výdaji. Aktuální zpřísnění restrikcí ovšem může skrze další utlumení ekonomické aktivity zasáhnout právě i příjmovou stranu a situaci dále zhoršit. Přesto čekáme, že se letošní deficit spíše než ke schváleným pěti stům bude blížit čtyři sta miliardám korun,“ uvedl Hradil.
Plnění státního rozpočtu hned zkraje roku podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy naznačuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek než v roce 2020, kdy byl 367,4 miliardy korun. „V únorovém plnění se na rozdíl od letošního lednového projevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Tyto dva faktory letos v dalších měsících citelně přispějí k rychlejšímu prohlubování schodku, než jaké by nastalo, pokud by tato opatření loni v rámci daňového balíčku schválena nebyla. Právě kvůli dopadům daňového balíčku je třeba počítat se schodkem až kolem úrovně 450 miliard,“ uvedl.
Na celý letošní rok je nově schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Novela, kterou prezident Miloš Zeman minulý týden podepsal, již zohledňuje změny daní od počátku letošního roku a potřebu peněz na boj s pandemií. Původně byl rozpočet schválen s deficitem 320 miliard korun.
Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun.
