Poštu stál koronavirus 750 milionů korun, požádá o ně stát

Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů korun navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci.

Dodatečné náklady 470 milionů korun vznikly podle generálního ředitele Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu pandemie. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.

„Těch 750 milionů korun v souvislosti s covidem je něco, co si myslím, že splňuje kritéria na případnou pomoc od státu. Stát byl v minulosti ochoten kompenzovat ztráty v celé řadě odvětví, ať už to v poslední době bylo potravinářství nebo uzavření restaurací. Takže já se obrátím na paní ministryni financí a na pana premiéra s návrhem, aby i České poště tyto náklady byly kompenzovány, samozřejmě ideálně v té maximální výši, ale budeme o tom jednat,“ uvedl Hamáček.

Nahrávám video
Tisková konference ministra Hamáčka k propouštění v České poště
Zdroj: ČT24

Pošta by měla k 1. březnu kvůli restrukturalizaci propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Zhruba čtyřem stovkám lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci.

Celkově pošta zaměstnává 27 500 lidí a podle Knapa ji za posledních dva a půl roku přirozeným způsobem opustily asi tři tisíce lidí.

„Velká vlna redukce zaměstnanosti již proběhla. I nadále budeme využívat přirozené odchody zaměstnanců a jejich celkový počet se tak bude průběžně snižovat,“ doplnil Knap.

V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni, pokud mu stát kompenzuje náklady spojené s koronavirem. Vedení pošty by si naopak příští rok mělo mzdy o pět procent snížit.

Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří tomu, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o sedm tisíc korun nižší než průměrná mzda v Česku. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup.

Snaha vedení podle Hamáčka směřuje k tomu, aby se pošta dostala z největších problémů v příštím roce. Pošta by měla jít cestou navyšování výnosů a snižování provozních nákladů, nikoliv personálních nákladů.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 51 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...