Turecko narazilo v Černém moři na energetické suroviny, patrně se jedná o zemní plyn. Agentuře Bloomberg to ve středu řekly dva obeznámené zdroje. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předtím avizoval, že v pátek sdělí Turkům „dobrou zprávu“, která národ přivede na novou cestu.
Turci patrně našli v Černém moři plyn, tvrdí Bloomberg. Erdogan ohlásil na pátek dobrou zprávu
O pátečním oznámení se Erdogan zmínil při slavnostním otevření solární elektrárny v Ankaře. Předtím zdůraznil, že žádné hrozby Turecko neodradí od hledání přírodních zdrojů ve východním Středomoří.
Turecké průzkumné lodě zde k nevoli Řecka a Evropské unie sondují možnosti těžby ropy a zemního plynu.
Cesta za energetickou nezávislostí Turecka?
Minulý měsíc pak tamní ministr pro energetiku a přírodní zdroje Fatih Dönme uvedl, že turecká vrtná loď Fatih – první turecké plavidlo, které dokáže provádět vrtací práce – zahájila průzkum u západní části tureckého černomořského pobřeží. Konkrétně jde o zónu Tuna-1, která se nachází u ústí Dunajského bloku na křížení bulharských a rumunských námořních hranic a teritoriálních vod Turecka.
„Prohledáme každý metr čtvereční našich moří, abychom dosáhli energetické nezávislosti Turecka,“ poznamenal tehdy podle serveru businessinfo.cz ministr. „Pokud se ropa na dně nachází, určitě ji najdeme,“ dodal s odkazem na dané práce v Černém moři.
Koncem června, po dokončení instalačních prací, vyjela loď Fatih na dlouho očekávanou vrtnou misi z východotureckého Trabzonu. Její 103 metrů vysoké věže byly předtím rozebrány v istanbulském přístavu Haydarpaşa na konci května, aby umožnily bezpečný přejezd plavidla pod mosty v Bosporu. Následně na ni byly v Trabzonu znovu naistalovány, zmínil server. Podle jeho informací je loď dlouhá 229 metrů, váží 5283 tun a je schopna vrtat do maximální hloubky 40 tisíc stop (12 192 metrů).
Závislosti na dovozu plynu z Ruska se výrazně liší
Některé státy v oblasti Černého moře jsou nyní ve svém dovozu plynu výrazně závislé na Rusku a například Bulharsko a Rumunsko ani jiného dovozce nemají, uvedla červnová zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Ovšem právě Rumunsko – na rozdíl od dalších zemí v regionu – disponuje téměř úplnou energetickou nezávislostí. Dovoz z Ruska se na domácí spotřebě plynu podílí méně než deseti procenty, zbytek pochází z domácích zdrojů, uvedla agentura Reuters.
Rumunsko zároveň chce svou těžbu plynu dál výrazně zvyšovat. „Do roku 2025 téměř zdvojnásobíme svou těžbu zemního plynu, a to díky novým nalezištím v Černém moři,“ uvedl v lednu generální ředitel národního úřadu pro nerostné bohatství Sorin Gal. Odvětví ropy a zemního plynu má v oblasti Černého moře Rumunsko, Bulharsko pak zahájilo průzkumnou činnost.
Region věří plynu a jaderné energetice
Ruský plynárenský gigant Gazprom se také snaží zvýšit svůj vývoz do jihovýchodní Evropy, zejména do Turecka (do země směřují z Ruska plynovody TurkStream – zprovozněn letos v lednu – a starší Blue Stream) a Řecka. „Ruský vývoz plynu do Turecka se pravděpodobně více než zdvojnásobí v nejbližších letech,“ uvedla zpráva IEA. Agentura také dodala, že Bulharsko, Rumunsko a Turecko se snaží zredukovat svou výraznou závislost na domácí těžbě uhlí právě dovozem plynu.
Rusko-turecký plynovod TurkStream
IEA rovněž doplnila, že země v regionu chtějí dál spoléhat na jadernou energii. A to jak Arménie, Bulharsko, Rumunsko, tak Turecko. V některých případech se z bezpečnostních důvodů počítá se zavřením současných reaktorů a výstavbou nových.
Azerbájdžán ve své energetické politice spoléhá téměř výhradně na ropu a plyn a je v regionu jediným čistým vývozcem energie. Ostatní země jsou čistými dovozci, od Rumunska, které importuje 39 procent celkové potřeby, přes Gruzii (80 procent) až k Řecku (92 procent), zmínila mezinárodní agentura.