Krize způsobila českému pivovarnictví ztrátu 4,7 miliardy korun. Pocítí to i státní rozpočet

3 minuty
Události: Pivovary sečetly ztráty po nouzovém stavu
Zdroj: ČT24

České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 tisíc hektolitrů. Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily zhruba o 794 milionů korun, uvedli zástupci CETA a výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Tržby pivovarů v důsledku pandemie klesly o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé zaznamenali od března do května ztrátu 165 milionů korun. Předpokládají se i vysoké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady v pivovarnictví činí kolem 3,5 miliardy ročně. Tržby za prodej piva v hospodách a restauracích se snížily o 4,2 miliardy korun.

Ztráta za období, kdy musely být gastronomické provozy zavřené, bude mít podle Ferencové vliv i na příjmy státního rozpočtu. Propad je nyní přes 1,3 miliardy korun. Za březen až květen se očekává pokles inkasa DPH z piva 951 milionů korun.

Inkaso spotřební daně za stejné období kleslo proti loňsku o pětinu, činí 262 milionů korun. Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob se odhaduje na zhruba 39 milionů korun. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje 34 milionů korun.

Hospody sice otevřely, zda ale přežijí, se terpve ukáže

Restaurace a hospody podle Ferencové sice otevřely, ale zda „přežijí“, ukážou následující týdny. Nejhorší situace je podle ní v Praze a Karlových Varech, kde chybějí zahraniční turisté. Ztráta se do konce roku nedožene, podotkla. Češi si teď raději kupují balené pivo. „Způsob trávení volného času se změnil a bude hodně těžké, aby se lidé vrátili k návykům, které měli před koronavirem,“ řekla.

Podle spoluzakladatele restaurační skupiny Hospodska Luboše Kastnera pivo v gastronomických provozech tvoří 20 až 30 procent tržeb, zbytek je stravování. Struktura tržeb služeb se po znovuotevření podle něj změnila. Mnoho zaměstnanců stále pracuje z domova a vypadly firemní akce. „Bojíme se nejistoty po covidu,“ uvedl Kastner.

S gastronomií, která zaměstnává 150 tisíc lidí, se podle něj nevede na úrovni vlády dialog, přestože další odvětví podporu získala. Měl by proto podle něj vzniknout národní program podpory gastronomie. „Ocenili bychom, když bychom se mohli spolehnout na oblast přímých podpor, jakou nabízejí například Německo nebo Rakousko. Důležitá je dlouhodobá podpora,“ řekl.

Pomohlo by například dočasné snížení či odpuštění spotřební daně nebo DPH. Upustit by se mělo od plánované restrikce reklamy, nebo časového či místního omezení prodeje alkoholických nápojů. Podle Ferencové je zásadní předejít situaci, kdy by se restaurace den ze dne zavřely. Hospodští chtějí v podnikání pokračovat, okamžitě zavřelo jedno až dvě procenta provozů. Ztráty se budou podle ní počítat ale až na podzim, reálný propad bude podle Kastnera k dispozici na začátku příštího roku.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
před 36 mminutami

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně.
před 43 mminutami

Podle Fialy (SPD) chybí v rozpočtu 116 miliard na výdaje

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.
před 2 hhodinami

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 5 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...