S prázdninami přichází oživení českých letišť. Tuzemským turistům se otvírají některé tradiční destinace

Nahrávám video

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Loni pražské letiště odbavilo dva miliony cestujících během jednoho měsíce. „Nyní, když půjde všechno dobře, budeme mít desetinu,“ řekl generální ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. 

Po třech měsících se otevřela i pravidelná linka z Prahy do Varšavy. Letadlo bylo zaplněné z 90 procent. Jsou ale i spoje, kde je na palubě třeba deset cestujících. To si pochvalovala například Leona Doleželová Chadziarapi, která žije na Rhodu a letěla do Prahy za svými rodiči. 

Ožívá i ostravské letiště

Ostravské letiště zelo poslední tři měsíce prázdnotou. Až nyní byla zase hala plná turistů. Ještě loni by byl charterový Boeing 737 do Středomoří ta největší letecká banalita. Teď šlo o velkou událost, i proto, že byl vyprodaný do posledního místa.

„Výnosy nám klesly zhruba o 95 procent a to se týkalo i cestujících. Takže teď začínáme na nule,“ řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský. 

Od čtvrtka navíc začíná vysílat první nízkonákladová společnost pravidelné spoje do Londýna. Přitom současné epicentrum koronavirové nákazy – Karvinsko – je od Ostravy jenom kousek. Lidé proto musí v terminálu nosit roušky a dodržovat rozestupy. Také na Ryzyni roušky pořád důrazně doporučují. 

Rušněji je také v českém vzdušném prostoru

Postupně ožívá také české nebe: 26. dubna byl nad naším vzdušným prostorem vůbec nejnižší počet letadel za poslední roky – 216. O měsíc později to bylo nepatrně více, konkrétně 258. Teprve o další měsíc později už bylo znát, že se lidé postupně vraceli do letadel, 26. června to bylo 585 letů. 

Předkrizové úrovně to však ani zdaleka nedosáhlo. Například v tento den před rokem to bylo 2787 letů. Na tuto úroveň se letový provoz podle odhadů letos nevrátí. Podobný trend čeká zřejmě i zbytek Evropy. 

Otevírají se tradiční destinace

V Řecku začala fungovat všechna letiště na ostrovech. Země očekává nápor turistů z Evropy. Obchodníci někde stále vyžadují nošení roušek a netají se tím, že letos si výraznější slevy nemohou dovolit. „Jsme ale optimisté. Zároveň s otevřením letišť očekáváme, že přijede velká spousta lidí,“ uvedla například prodejkyně šperků Amelia Vlachou.  

Idyla vyprázdněných pláží končí také v Bulharsku. Na Slunečné pobřeží dorazily první charterové lety. Úřady oblast prohlásily po velkém testování v červnu za bezpečnou. V regionu Burgasu přišlo do kontaktu s covidem-19 méně než jedno procento zdejších obyvatel, uvádějí zástupci zdejší správy. 

V Paříži byla čísla během pandemie horší, ale město ani letos nepromešká letní sezonu. 

Evropanům nakonec ani letos neuniknou krásy italských historických měst. Nejhůře zasažená země kontinentu stále drží pravidlo povinného rozestupu. I proto je benátské náměstí svatého Marka – prozatím – méně zaplněné než jindy. 

U pravidelných letů zůstaly ceny stejné, do exotických destinací stouply

Podle prodejců jsou letenky na nejbližší měsíc prakticky vyprodány. Na jejich ceně se ale krize neprojevila. Stejné jako loni zůstávají ceny charterových letů, dopravci je totiž mají nasmlouvané dlouho dopředu. Ani na pravidelných linkách po Evropě se nic výrazně měnit nebude.

Zdražení se očekává u spojů mimo kontinent a taky u letů do exotických destinací. Dražší letenky by se i tak neměly výrazně projevit v cenách samotných zájezdů. Nejžádanější destinací jsou nyní řecké ostrovy, následuje bulharské pobřeží, Chorvatsko a Kanárské ostrovy. Například o pobyty v Itálii je až o třetinu nižší zájem než loni, a proto by ještě v průběhu léta mohly zlevnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 51 mminutami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 16 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.