S prázdninami přichází oživení českých letišť. Tuzemským turistům se otvírají některé tradiční destinace

8 minut
Události: Postupné obnovování mezinárodních letů
Zdroj: ČT24

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Loni pražské letiště odbavilo dva miliony cestujících během jednoho měsíce. „Nyní, když půjde všechno dobře, budeme mít desetinu,“ řekl generální ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. 

Po třech měsících se otevřela i pravidelná linka z Prahy do Varšavy. Letadlo bylo zaplněné z 90 procent. Jsou ale i spoje, kde je na palubě třeba deset cestujících. To si pochvalovala například Leona Doleželová Chadziarapi, která žije na Rhodu a letěla do Prahy za svými rodiči. 

Ožívá i ostravské letiště

Ostravské letiště zelo poslední tři měsíce prázdnotou. Až nyní byla zase hala plná turistů. Ještě loni by byl charterový Boeing 737 do Středomoří ta největší letecká banalita. Teď šlo o velkou událost, i proto, že byl vyprodaný do posledního místa.

„Výnosy nám klesly zhruba o 95 procent a to se týkalo i cestujících. Takže teď začínáme na nule,“ řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský. 

Od čtvrtka navíc začíná vysílat první nízkonákladová společnost pravidelné spoje do Londýna. Přitom současné epicentrum koronavirové nákazy – Karvinsko – je od Ostravy jenom kousek. Lidé proto musí v terminálu nosit roušky a dodržovat rozestupy. Také na Ryzyni roušky pořád důrazně doporučují. 

Rušněji je také v českém vzdušném prostoru

Postupně ožívá také české nebe: 26. dubna byl nad naším vzdušným prostorem vůbec nejnižší počet letadel za poslední roky – 216. O měsíc později to bylo nepatrně více, konkrétně 258. Teprve o další měsíc později už bylo znát, že se lidé postupně vraceli do letadel, 26. června to bylo 585 letů. 

Předkrizové úrovně to však ani zdaleka nedosáhlo. Například v tento den před rokem to bylo 2787 letů. Na tuto úroveň se letový provoz podle odhadů letos nevrátí. Podobný trend čeká zřejmě i zbytek Evropy. 

Otevírají se tradiční destinace

V Řecku začala fungovat všechna letiště na ostrovech. Země očekává nápor turistů z Evropy. Obchodníci někde stále vyžadují nošení roušek a netají se tím, že letos si výraznější slevy nemohou dovolit. „Jsme ale optimisté. Zároveň s otevřením letišť očekáváme, že přijede velká spousta lidí,“ uvedla například prodejkyně šperků Amelia Vlachou.  

Idyla vyprázdněných pláží končí také v Bulharsku. Na Slunečné pobřeží dorazily první charterové lety. Úřady oblast prohlásily po velkém testování v červnu za bezpečnou. V regionu Burgasu přišlo do kontaktu s covidem-19 méně než jedno procento zdejších obyvatel, uvádějí zástupci zdejší správy. 

V Paříži byla čísla během pandemie horší, ale město ani letos nepromešká letní sezonu. 

Evropanům nakonec ani letos neuniknou krásy italských historických měst. Nejhůře zasažená země kontinentu stále drží pravidlo povinného rozestupu. I proto je benátské náměstí svatého Marka – prozatím – méně zaplněné než jindy. 

U pravidelných letů zůstaly ceny stejné, do exotických destinací stouply

Podle prodejců jsou letenky na nejbližší měsíc prakticky vyprodány. Na jejich ceně se ale krize neprojevila. Stejné jako loni zůstávají ceny charterových letů, dopravci je totiž mají nasmlouvané dlouho dopředu. Ani na pravidelných linkách po Evropě se nic výrazně měnit nebude.

Zdražení se očekává u spojů mimo kontinent a taky u letů do exotických destinací. Dražší letenky by se i tak neměly výrazně projevit v cenách samotných zájezdů. Nejžádanější destinací jsou nyní řecké ostrovy, následuje bulharské pobřeží, Chorvatsko a Kanárské ostrovy. Například o pobyty v Itálii je až o třetinu nižší zájem než loni, a proto by ještě v průběhu léta mohly zlevnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 12 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 12 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 19 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025
Načítání...