S prázdninami přichází oživení českých letišť. Tuzemským turistům se otvírají některé tradiční destinace

Nahrávám video
Události: Postupné obnovování mezinárodních letů
Zdroj: ČT24

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Loni pražské letiště odbavilo dva miliony cestujících během jednoho měsíce. „Nyní, když půjde všechno dobře, budeme mít desetinu,“ řekl generální ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. 

Po třech měsících se otevřela i pravidelná linka z Prahy do Varšavy. Letadlo bylo zaplněné z 90 procent. Jsou ale i spoje, kde je na palubě třeba deset cestujících. To si pochvalovala například Leona Doleželová Chadziarapi, která žije na Rhodu a letěla do Prahy za svými rodiči. 

Ožívá i ostravské letiště

Ostravské letiště zelo poslední tři měsíce prázdnotou. Až nyní byla zase hala plná turistů. Ještě loni by byl charterový Boeing 737 do Středomoří ta největší letecká banalita. Teď šlo o velkou událost, i proto, že byl vyprodaný do posledního místa.

„Výnosy nám klesly zhruba o 95 procent a to se týkalo i cestujících. Takže teď začínáme na nule,“ řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský. 

Od čtvrtka navíc začíná vysílat první nízkonákladová společnost pravidelné spoje do Londýna. Přitom současné epicentrum koronavirové nákazy – Karvinsko – je od Ostravy jenom kousek. Lidé proto musí v terminálu nosit roušky a dodržovat rozestupy. Také na Ryzyni roušky pořád důrazně doporučují. 

Rušněji je také v českém vzdušném prostoru

Postupně ožívá také české nebe: 26. dubna byl nad naším vzdušným prostorem vůbec nejnižší počet letadel za poslední roky – 216. O měsíc později to bylo nepatrně více, konkrétně 258. Teprve o další měsíc později už bylo znát, že se lidé postupně vraceli do letadel, 26. června to bylo 585 letů. 

Předkrizové úrovně to však ani zdaleka nedosáhlo. Například v tento den před rokem to bylo 2787 letů. Na tuto úroveň se letový provoz podle odhadů letos nevrátí. Podobný trend čeká zřejmě i zbytek Evropy. 

Otevírají se tradiční destinace

V Řecku začala fungovat všechna letiště na ostrovech. Země očekává nápor turistů z Evropy. Obchodníci někde stále vyžadují nošení roušek a netají se tím, že letos si výraznější slevy nemohou dovolit. „Jsme ale optimisté. Zároveň s otevřením letišť očekáváme, že přijede velká spousta lidí,“ uvedla například prodejkyně šperků Amelia Vlachou.  

Idyla vyprázdněných pláží končí také v Bulharsku. Na Slunečné pobřeží dorazily první charterové lety. Úřady oblast prohlásily po velkém testování v červnu za bezpečnou. V regionu Burgasu přišlo do kontaktu s covidem-19 méně než jedno procento zdejších obyvatel, uvádějí zástupci zdejší správy. 

V Paříži byla čísla během pandemie horší, ale město ani letos nepromešká letní sezonu. 

Evropanům nakonec ani letos neuniknou krásy italských historických měst. Nejhůře zasažená země kontinentu stále drží pravidlo povinného rozestupu. I proto je benátské náměstí svatého Marka – prozatím – méně zaplněné než jindy. 

U pravidelných letů zůstaly ceny stejné, do exotických destinací stouply

Podle prodejců jsou letenky na nejbližší měsíc prakticky vyprodány. Na jejich ceně se ale krize neprojevila. Stejné jako loni zůstávají ceny charterových letů, dopravci je totiž mají nasmlouvané dlouho dopředu. Ani na pravidelných linkách po Evropě se nic výrazně měnit nebude.

Zdražení se očekává u spojů mimo kontinent a taky u letů do exotických destinací. Dražší letenky by se i tak neměly výrazně projevit v cenách samotných zájezdů. Nejžádanější destinací jsou nyní řecké ostrovy, následuje bulharské pobřeží, Chorvatsko a Kanárské ostrovy. Například o pobyty v Itálii je až o třetinu nižší zájem než loni, a proto by ještě v průběhu léta mohly zlevnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 34 mminutami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 2 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 10 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 12 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 14 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 14 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
včera v 18:22

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...