Odpustit firmám sociální odvody? Žádná shoda, návrh rozdělil tripartitu na tři části

Tripartita se nedohodla na podobě odpuštění sociálních odvodů firmám. Podle návrhu ministerstva práce by se tříměsíční prominutí pojistného mělo týkat malých podniků, podle zaměstnavatelů všech ohrožených. Odbory jsou proti tomu, aby důchodovému systému vypadly příjmy. Po jednání tripartity to v pondělí řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda pak později odpoledne schválila Antivirus C, podle něhož by stát mohl firmám do 50 zaměstnanců odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy.

Odpuštění odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus. Stát z něj vyplácí dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. 

„Není absolutní shoda, ani mezi členy vlády, ani mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl po tripartitě Havlíček.

Příspěvek A, režim B a model C

Podle něj panuje shoda na tom, že by se měl dál vyplácet příspěvek kvůli výpadku surovin, pracovníků či při snížení poptávky – takzvaný režim B. Zatím se má poskytovat do konce května. Pokračovat by měl do konce srpna. Skončit by měl příspěvek A na výdělky lidí ze zavřených provozů a na náhradu mzdy pracovníků v karanténě.

V modelu C by se mohly podle návrhu ministerstva práce odpustit sociální odvody, které činí 24,8 procenta z pracovníkova výdělku. Prominout by se mohly za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, nebo do 25 zaměstnanců. Podmínkou by bylo, že nesmějí propustit víc než desetinu lidí, snížit proti březnu sumu na mzdy o víc než desetinu a čerpat jinou podporu z Antiviru. Musely by také platit daně v Česku či EU.

Podle Havlíčka se na tripartitě názory pohybovaly od „nedělat vůbec nic“ přes odpuštění odvodů menším firmám po prominutí pojistného všem zaměstnavatelům, nebo zaměstnavatelům z krizí zasažených odvětví.

Průmyslníci podporovali možnost výběru, odbory nesouhlasily

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by při odpuštění odvodů neměla velikost firmy hrát roli a podniky by měly mít možnost si vybrat buď příspěvek na mzdu, nebo prominutí pojistného – tedy mezi podporou B a C. „Plošně by to ale nemělo být v žádném případě,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Odbory s odpouštěním sociálních odvodů nesouhlasí. Staví se proti výpadku příjmu z pojistného. „Sociální systém nesmí být dodavatelem likvidity do firem. Najděme jiný kanál… Je potřeba postiženým pomoci, ale nechat vykrvácet systém důchodového pojištění je extrémně nebezpečné,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj by měl být naopak tlak na banky, aby firmám „dodaly likviditu“.  

Podle ministerstva práce by po čtvrtletním odpuštění odvodů firmám do 25 zaměstnanců ze systému vypadlo asi devět miliard korun. Kdyby se týkalo firem do 50 zaměstnanců, výpadek by činil asi 13,5 miliardy.

Podle rozpočtu resort počítá letos s příjmy z odvodů ve výši 540,5 miliardy korun. Výpadek by tedy činil asi 1,7 procenta, nebo 2,5 procenta.

Vláda schválila návrh na odpuštění odvodů menším firmám

Firmám do 50 zaměstnanců by stát mohl odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy. Návrh zákona schválila v pondělí vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předlohu musí ještě projednat sněmovna a Senát a podepsat prezident republiky.

Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Prominutí těchto odvodů má být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Podle ministerstva práce má odpuštění pojistného - tedy takzvaný režim C z Antiviru - podpořit zachování pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 8 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...