Čínský export v dubnu překvapivě vzrostl, vyhlídky však zůstávají podle analytiků nepříznivé

Čínský export se v dubnu navzdory koronavirové krizi meziročně zvýšil o 3,5 procenta. Zaznamenal tak první nárůst v letošním roce. Vyplývá to z aktuálních údajů čínského celního úřadu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali propad o 15,7 procenta po březnovém poklesu o 6,6 procenta. Německo se připravuje na recesi, tamní průmysl v březnu klesl nejvíce od znovusjednocení. Airbus pak v dubnu dodal jen 14 letounů. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/ZUMA Autor: Liu Mancang

Vyhlídky pro čínský vývoz nicméně podle odborníků zůstávají nepříznivé, protože koronavirová krize stahuje světovou ekonomiku do recese. Analytici ze společnosti Nomura například předpokládají, že export se ve druhém čtvrtletí propadne o 30 procent po poklesu o 13,3 procenta v prvním kvartálu.

„Dubnový vývoz mohli podpořit exportéři, kteří se snažili nahradit výpadky z prvního čtvrtletí,“ uvedl analytik Louis Kuijs ze společnosti Oxford Economics. „V krátkém období by však měl export výrazně oslabit, protože klíčoví obchodní partneři Číny se propadají do hluboké recese,“ dodal. Předpověděl nicméně, že ve druhém čtvrtletí by měla globální poptávka oživit.

Čínský dovoz se v dubnu meziročně snížil o 14,2 procenta. To představuje nejprudší pokles od ledna 2016. Obchodní přebytek Číny vzrostl na 45,34 miliardy dolarů (1,14 bilionu korun) z březnových 19,93 miliardy dolarů. Analytici přitom odhadovali pokles na 6,35 miliardy dolarů.

Na základě zákona banky dosud odložily splácení 80 tisíc úvěrů

Banky dosud na základě zákona o odkladu splátek vyřídily osmdesát tisíc žádostí o odklad splácení úvěrů, potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká bankovní asociace k tomu uvedla, že banky samy obdržely do platnosti zákona 230 tisíc žádostí o odklad, z nichž drtivou většinu odložily. Dohromady tak byla již podle asociace odložena splatnost u 310 tisíc úvěrů.

„Banky samy odhadují, že o odklad požádalo zhruba deset procent klientů, kteří u nich mají úvěr. Z celkového počtu bylo 64 procent spotřebitelských úvěrů, 24 procent hypoték a 12 procent úvěrů právnických osob,“ uvedla ČBA.

Splátky jsou odloženy poté, co to dlužník svému věřiteli oznámí a zdůvodní negativním ekonomickým dopadem pandemie koronaviru. Důvody nebude muset nijak prokazovat. Splátky je možné odložit u úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.

Moratorium zavedl návrh zákona o některých opatřeních při splácení úvěrů, který 17.dubna podepsal prezident Miloš Zeman.

Ministerstvo práce navrhuje snížit odvody 

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje snížit sociální odvody na tři měsíce těm firmám, kterým letos v březnu a dubnu klesly proti loňsku tržby. Nižší pojistné by mohly platit za červen až srpen. Vyplývá to z návrhu zákona, který na svém webu zveřejnila vláda.

Resort práce navrhuje snížení vyměřovacího základu pojistného o 80 či o 40 procent při poklesu tržeb nejméně o 30 či o 15 procent. Předloha obsahuje i možnost zaměstnavatelů odložit placení odvodů o tři měsíce se sníženým penále. Normu začala projednávat vláda. Zatímco na odkladu je dohodnutá dva týdny, na snížení shodu nenašla.

Snížení odvodů má být další z podpor z kurzarbeitového programu Antivirus, takzvaný režim C. Návrh zákona s ním ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) předala vládě v pondělí. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO) pak na tiskové konferenci řekla, že kabinet dostal materiál na poslední chvíli.

„Je to velmi rozpočtově náročné. Je tam celá řada otázek, které si musíme říci, jestli vůbec do toho jít,“ uvedla k modelu C se snížením odvodů Schillerová. Míní, že by se měly nejdřív vyhodnotit dosavadní příspěvky z Antiviru a návrhy návazné podpory by měla probrat tripartita.

Podle předlohy by si firmy mohly odložit odvody za květen až červenec. Penále by se jim snížilo o 80 procent. Nyní podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení činí za každý kalendářní den 0,05 procenta dlužné částky. Nově by to tedy bylo 0,01 procenta, za tři měsíce zhruba procento. Zaměstnavatel by pak musel dluh i s penále uhradit do 20. listopadu. Pokud by snížené penále nepřesáhlo 1000 korun, sociální správa by ho odepsala.

Krize ukázala, že spoléhat na dovoz potravin je krátkozraké, říká Svaz

Současná koronavirová krize také ukázala, jak krátkozraké je spoléhat na dovoz potravin, které si Česko dokáže vyrobit samo, uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Řekl také, že mimo jiné stále chybí větší zastoupení českých potravin v obchodní síti.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza v reakci na to uvedl, že pro více českých potravin na pultech obchodů je nutné zajistit jejich dostupnost, a to co do rozsahu, kvality i ceny. Nic jiného totiž českého zákazníka nezajímá, vysvětlil.

„Je nám jasné, že nelze direktivně nařídit, že se budou prodávat jen české potraviny. Chceme ale od obchodníků jasné stanovisko a hlavně skutečnou podporu tuzemské výroby potravin,“ řekl Pýcha. Apeluje na české zákazníky, aby žádali české potraviny a neposílali své peníze do zahraničí. „Obchodníci v České republice jsou převážně zahraniční řetězce, které v mnoha případech na pulty vůbec nedávají české suroviny. To znamená, že zákazník ani nemá možnost si vybrat,“ uvedl.

Prouza rovněž sdělil, že jediným zájmem obchodních řetězců je uspokojit zákazníka a dodat mu kvalitní zboží za příslušnou cenu. „Podíl českých potravin na pultech dlouhodobě roste, ale tempo růstu bohužel nedokáže pokrýt zvyšující se poptávku zákazníků,“ podotkl. SOCR ČR podle něj ale každopádně vítá, podporuje a bude podporovat každou smysluplnou iniciativu, která přinese to, co český zákazník očekává.

Mezi zemědělské komodity s nejnižší soběstačností v ČR dlouhodobě patří vepřové maso. Podle různých zdrojů se ho do Česka z celkové spotřeby dováží 50 až 65 procent. „Naši chovatelé jsou z hlediska výrobních ukazatelů naprosto konkurenceschopní. Přesto nedokážou čelit dovozu vepřového masa ze velmi nízké ceny. Současný evropský trh je totiž celý pokřiven systémem dotací, které vedou k tomu, že chovatelé v různých zemích mezi sebou nejsou konkurenčně porovnatelní,“ uvedl dnes ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.

Svaz proto podle něj žádá ministerstvo zemědělství, aby podpořilo chov prasat investičními podporami, které zvýší budoucí soběstačnost. Už dříve Stibal uvedl, že ceny prodávaných jatečných prasat letos zahájily rok na rekordních 49 korunách za kilogram. Na podobné úrovni ještě nový rok nikdy neodstartovaly. Cena přesáhla i začátek roku 2013, kdy mírně překročila 44 korun za kilo. Největším vývozcem vepřového na světě je dlouhodobě Čína, která je nyní zasažena africkým morem prasat, což zvyšuje světové ceny vepřového.

Podle komoditních karet ministerstva zemědělství bylo loni Česko soběstačné ve výrobě drůbežího masa ze 67,6 procenta, u vajec z 86,6 procenta, u vepřového masa 50,7 procenta. Více než ze 100 procent bylo soběstačné například u výroby hovězího masa, kde šlo o 123,6 procenta. 

Průmysl v Německu v březnu klesl nejvíce od znovusjednocení

Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 9,2 procenta, a dostala se tak nejníže od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly v současné podobě zveřejňovat, oznámil spolkový statistický úřad. Na vině je propuknutí nemoci covid-19, což snížilo poptávku po zboží z největší evropské ekonomiky.

Výsledek je horší, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti čekali pokles o 7,5 procenta.

V příštích třech měsících se navíc čeká další bezprecedentní propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, totiž v dubnu klesl nejníže od znovusjednocení Německa a je ještě níže, než byl v březnu. V uplynulém měsíci klesl o 30 bodů na minus 51,4 bodu. V březnu se index propadl o 22,7 bodu.

Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta. To je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.

Německo se připravuje na recesi

Německo se nyní připravuje na nejhlubší recesi od druhé světové války. Omezení pohybu, zavedená kvůli zastavení šíření covidu-19, zavřela obchody, podniky i továrny. Německo ale už zahájilo pozvolné uvolňování restrikcí.

Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni jen těsně vyhnula recesi. Vláda očekává, že letos se kvůli koronaviru hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu existence spolkové republiky.

Airbus v dubnu dodal jen 14 letounů, meziročně o 80 procent méně 

Airbusu klesly vlivem pandemie dodávky letadel v dubnu meziročně o 80 procent na pouhých 14 strojů. Vyplývá to ze čtvrtečních dat tohoto evropského výrobce letecké techniky. V dubnu mimo jiné dodal dva širokotrupé letouny. Jedním z nich byl stroj A350 pro Japan Air Lines. Další letadlo z řady A330 Airbus upravoval na vojenský letoun určený pro doplňování paliva.

Poptávka po tryskových dopravních letadlech, zejména po modelech se dvěma uličkami, se propadla vlivem pandemie nemoci covid-19. Letecké společnosti se snaží držet hotovost a nepřebírají dodávky, popřípadě jim v převzetí objednaných strojů brání cestovní restrikce.

Dosud Airbus tento rok dodal 136 letadel, zatímco loni za stejné období u zákazníků skončilo 232 strojů. Za první čtyři měsíce letošního roku prodal 365 letadel. Zákazníci zrušili objednávky na 66 strojů, a tak čisté objednávky činí 299 letounů.