Nálada spotřebitelů v Německu je špatná. Firmy se musí připravit na tvrdou recesi, varuje institut

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP Autor: Martin Meissner

Prezident Zeman  ve čtvrtek podepsal zákon, kterým se zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení schodku jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní se zvýšil o dalších 100 miliard korun. 

Hlava státu podepsala také zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Odpůrci z řad sněmovní opozice ji naopak pokládají za zbytečnou, stejně se vyjádřila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat. Senát zákon zamítl, Sněmovna ho poté přehlasovala nejnižší možnou většinou 101 hlasů.

Změna u nájemníků a nájmů

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Počítá s tím další podepsaný zákon. Cílem zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, řekla poslancům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby ho nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, uvedla.

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Počítá s tím další zákon, který podepsal prezident Miloš Zeman. Norma zakazuje pronajímatelům vypovědět firmy z nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného. Netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Zákon by přesto mohl skončit u Ústavního soudu. Podle kritiků nezaručuje splacení nájmů, což se Senát neúspěšně snažil napravit uzákoněním státní záruky. Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) chystá opatření, které umožní rozložit riziko nesplacení nájemného formou přímého příspěvku. 

Letiště Praha bude propouštět 

Letiště Praha propustí kvůli koronavirové krizi až 450 zaměstnanců. Propouštění by mělo začít koncem května. Důvodem je současné omezení provozu, protože většina linek je zrušena. Informoval o tom ve čtvrtek server Zdopravy.cz. Letiště zaměstnává kolem 2900 lidí.

„I přes veškeré snahy a úsilí je Letiště Praha bohužel nuceno přistoupit k redukci některých pracovních míst. Bezprostředním důvodem redukce počtu zaměstnanců jsou drtivé dopady na leteckou dopravu způsobené šířením nemoci covid-19,“ řekl serveru mluvčí letiště Roman Pacvoň. Podle něj začne propouštění od konce května a pokračovat bude v následujících přibližně třech měsících. 

V současnosti má letiště pouze dvě pravidelné osobní linky, a to do Minsku a Sofie. V březnu odbavilo 434 719 cestujících, což představuje meziroční pokles o 64,7 procenta. V dubnu bude pokles ještě výraznější.

Italská vláda převezme kontrolu nad Alitalií

Italská vláda červnu převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Informoval o tom ve čtvrtek tamní ministr průmyslu Stefano Patuanelli, podle kterého by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala. Alitalia je od května 2017 pod zvláštní správou. Paralýza leteckého odvětví vlivem pandemie nemoci covid-19 jen završila vleklé problémy firmy, jíž chtěla italská vláda původně prodat soukromým investorům.

Někdejší italské národní aerolinky vznikly krátce po druhé světové válce. Za 70 let své existence byl podnik v zisku jen párkrát, navzdory několika reorganizacím a finančním injekcím.

Patuanelli parlamentnímu výboru pro dopravu řekl, že vláda založí na počátku června novou společnost , která převezme 100 procent problematických aerolinií. „V letce nové Alitalie bude přes 90 strojů v porovnání s nynějšími 113 letadly,“ uvedl ministr průmyslu. 

Chmury německých spotřebitelů

Hodnota indexu spotřebitelské nálady na měsíc květen se propadla na minus 23,4 bodu z dubnových 2,3 bodu. Pokles byl mnohem výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters květnovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na minus 1,8 bodu.

„Spotřebitelská nálada se v současnosti nachází ve volném pádu,“ uvedl výzkumný pracovník GfK Rolf Bürkl. „Maloobchodníci, výrobci a poskytovatelé služeb se musejí připravit na bezprostřední a velmi tvrdou recesi,“ dodal. Poukázal rovněž na prudký růst obav spotřebitelů ze ztráty zaměstnání. 

Podnikatelská aktivita v eurozóně se v dubnu kvůli koronavirové krizi téměř zastavila, její index se propadl na rekordní minimum, ukazují předběžné výsledky průzkumu, zveřejněné společností IHS Markit. Výsledky signalizují, že ekonomika eurozóny by v tomto čtvrtletí mohla klesnout asi o 7,5 procenta, uvedla agentura Reuters.

Index podnikatelské aktivity se v dubnu propadl na 13,5 bodu z březnových 29,7 bodu. Dostal se tak nejníže od roku 1998, kdy se tato data začala sledovat. Nachází se přitom hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Dubnová hodnota indexu také zaostala za očekáváním analytiků. Dokonce i ten nejpesimističtější z nich ji v anketě agentury Reuters odhadoval na 18 bodů. „Ekonomika eurozóny v dubnu utrpěla bezprecedentní újmu,“ uvedl ekonom Chris Williamson ze společnosti IHS Markit.

Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly prudký pokles poptávky, rekordní snižování počtu pracovníků a výrazné zlevňování. „Tváří v tvář takovému dlouhodobějšímu propadu poptávky by ztráty pracovních míst mohly ještě nabrat na intenzitě,“ varoval Williamson.

Ekonomové se podle aktuálního průzkumu agentury Reuters shodují na tom, že eurozóna je v nejhlubší hospodářské recesi za dobu své existence. Předpokládají, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 3,1 procenta, na druhé čtvrtletí předpovídají pokles o 9,6 procenta.

Celoroční pokles by podle tohoto průzkumu mohl činit 5,4 procenta, což by znamenalo nejhorší rok od zavedení jednotné evropské měny. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden předpověděl, že německá ekonomika letos klesne o sedm procent. V příštím roce počítá fond s růstem o 5,2 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

Schodek rozpočtu letos může být přes půl bilionu korun, říká ekonom Bureš

Naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun, který zohledňuje pandemii koronaviru,  je vládou stále podhodnocený a může se vyšplhat i přes 500 miliard korun, uvedl v on-line přenosu hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. I podle dřívějšího vyjádření dalších ekonomů není vyloučeno to, že schodek může být letos ještě vyšší.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, přes 192 miliard korun.

„Stále podle nás je to příliš optimistické. Co se týká pouze výpadků daňových příjmů, tak je odhadujeme v nižších stovkách miliard korun. Pokud tam budou dodatečná opatření, tak se lehce můžeme přehoupnout přes půl bilionu korun,“ uvedl k schodku rozpočtu Bureš.

Schválený návrh rozpočtu na letošek počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Zároveň MF navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu. 

ERÚ reaguje na dopady koronaviru na firmy, umožní jim upravovat kapacitu odběru

Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na současnou koronavirovou krizi změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství, potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort. Úprava podle něj mimo jiné řeší problém takzvané rezervované kapacity, kterou kvůli opatřením proti nákaze nemohou využít velcí odběratelé energie. Jde například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka činí dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už stovky milionů korun.

Změny jsou podle úřadu pouze dočasné, platí od dubna do června letošního roku. ERÚ bude v tomto období situaci dále vyhodnocovat a podle Keborta je v případě potřeby připravený platnost opatření prodloužit. „Z pohledu regulátora je vydání změnových cenových rozhodnutí v průběhu roku mimořádným krokem. Ospravedlňuje ho ale mimořádná situace –⁠ vyhlášení nouzového stavu i pandemie COVID-19 samotná,“ řekl Trávníček.

Úřad uvedl, že nová rozhodnutí mimo jiné umožní odběratelům elektřiny z řad podnikatelů flexibilně upravovat svou rezervovanou kapacitu v závislosti na rychle se měnících potřebách. Odběratelé elektřiny z hladiny vysokého napětí budou moci měnit roční rezervované kapacity častěji než jednou za dvanáct měsíců, jak tomu bylo doposud. Dočasně také není sjednávána měsíční rezervovaná kapacita. Odběratelé na hladině nízkého napětí pak mohou od dubna do června měnit svou distribuční sazbu jednou za kalendářní měsíc.

U plynu pak bude pro velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele z řad podnikatelů platit, že jestliže jejich spotřeba v dubnu až červnu 2020 klesne proti stejnému měsíci předcházejícího roku o 40 procent nebo více, použije se pro výpočet platby za rezervovanou kapacitu její hodnota na dobu neurčitou (podle smlouvy odběratele s distributorem) pro daný plynárenský měsíc snížená o 20 procent. Zákazníci nemusí o tuto dočasnou úlevu podle ERÚ žádat, provozovatel distribuční soustavy jim ji poskytne automaticky.

„Každý náš krok musíme posuzovat v kontextu nákladů. Dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes –⁠ nehledě na vydání či nevydání předmětných cenových rozhodnutí –⁠ dosahují stovek milionů korun, které budeme muset ze zákona kompenzovat v korekčních faktorech v následujících letech. I proto jsou opatření přijímána na omezenou dobu a jsou průběžně vyhodnocována. Veškeré naše návrhy navíc i v této vypjaté době provázejí standardní konzultační procesy,“ dodal Trávníček.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil rozhodnutí ERÚ za výjimečný krok ve výjimečné situaci. „Mnozí spotřebitelé museli zcela zastavit či významně omezit výrobu a tím svou spotřebu energií, platba za nepotřebnou kapacitu by je ještě dále poškodila,“ řekl.

„Snížené regulované platby znamenají nižší příjmy pro distribuční společnosti. Regulátor má ale povinnost chránit nejen zájmy odběratelů, ale také dbát na udržení přiměřeného finančního zdraví regulovaných společností. V příštím období tento výpadek výnosů bude tedy nutné zohlednit,“ dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. 

Evropská centrální banka začne jako zástavu brát i dluhopisy horší kvality

Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, kterým byl kvůli dopadům koronavirové krize snížen rating do neinvestičního pásma. Banka chce tímto mimořádným krokem pomoci komerčním bankám a zabránit situaci, že se kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku zasekne úvěrový trh.

Krize způsobená koronavirem dopadá na ekonomiku eurozóny obzvlášť tvrdě. Slabým zemím, jako je Itálie, a mnoha firmám hrozí ztráta investičního ratingu. Pokud by se toto stalo a dluh Itálie by ratingové agentury začaly považovat za podřadný, dopady by byly dalekosáhlé. Komerční banky totiž dluhopisy členských zemí běžně používají jako zástavu, když čerpají úvěry od ECB. A to už by pak nešlo.

Dalším uvolněním nároků na kvalitu aktiv chce ECB dosáhnout toho, že se bankám nezvýší náklady na výpůjčky, a že se tedy jejich situace ještě více nezkomplikuje.

Rozhodující pro posouzení, zda bude ECB dluhopisy horší kvality přijímat do zástavy, je stav k 7. dubnu. Pokud bylo tehdy možné tyto papíry jako zástavu použít, bude to možné i nadále, i když jim bude později kvůli dopadům koronaviru snížen rating. Podmínkou ale je, že rating zůstane v horní části spekulativního pásma, což je u velkých ratingových agentur ekvivalent ratingu BB a vyšší.

„Tato opatření mají za cíl zajistit, že banky budou mít dostatečná aktiva, která budou moci zmobilizovat jako zástavu v rámci Eurosystému, aby se mohly účastnit programů na poskytnutí likvidity a dál v ekonomice eurozóny poskytovat úvěry,“ uvedla ECB po mimořádném večerním jednání Rady guvernérů.

Někteří analytici by rozhodnutí centrální banky mohli považovat za první krok směrem k nákupům dluhopisů spekulativní povahy v rámci stimulačního programu ECB za 1,1 bilionu eur (přes 30 bilionů korun), což už dělá americká centrální banka (Fed). Sama ECB si nechala prostor k tomu, aby mohla další opatření ještě zavést.

„Pokud bude zapotřebí, může ECB rozhodnout o dalším opatření, aby zmírnila dopady snížení ratingu, zvláště pak s ohledem na zajištění hladké transmise měnové politiky ve všech jurisdikcích eurozóny,“ píše se také ve sdělení ECB ze středečního večera.

ECB teď půjčuje peníze komerčním bankám za sazby do minus 0,75 procenta. Dává jim tak slevu, jestliže na základě takto získaného financování poskytnou úvěry firmám. 

Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur

Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur (44 100 korun) za troyskou unci. Poptávku po zlatě vyvolává hlavně vysoká míra nejistoty spojená s pandemií nemoci COVID-19, uvedla agentura DPA.

Během čtvrtku cena v eurech vystoupila až na rekordních 1607 eur. V dolarech se zlato obchoduje kolem 1730 USD (44 300 korun) za unci. Svému dolarovému rekordu nad 1900 USD z roku 2011 je kov zatím vzdálen.

Někteří investoři zlato považují za bezpečnou ochranu investic před dopady krize. Vlády po celém světě také zvyšují státní dluh, aby získaly peníze na opatření, která mají ochránit jejich ekonomiky před dopady pandemie. Část analytiků proto ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu očekává růst inflace a právě zlato je oblíbeno i jako prostředek zajištění proti inflaci.

Příští týden se chystají schůzky představitelů několika centrálních bank, na kterých by se mohlo rozhodnout o uvolnění dalších peněz. Investoři proto hledají aktiva, která jsou za současné situace relativně bezpečná, řekl agentuře Reuters analytik finančního ústavu Bank of China International Siao Fu. Zlato se stává atraktivním, protože peníze se mohou tisknout, ale zlato ne, u toho jsou dodávky omezené, dodal.

O podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo 4,4 milionu lidí

O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 4,43 milionu lidí, oznámilo americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale vyšší, než čekali analytici. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí. 

Počet žádostí v týdnu do 18. dubna je zhruba o 810 tisíc nižší než v týdnu předchozím. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že o podporu požádá asi 4,2 milionu lidí. 

Za posledních pět týdnů zanikla už všechna pracovní místa, která v USA vznikla od listopadu 2009, tedy od globální finanční krize. Američané teď přicházejí o práci zejména proto, že řada firem je nucena kvůli omezujícím opatřením zavřít. Týká se to hlavně služeb, jako jsou restaurace, ale i některých výrobních závodů.

Podnikatelská aktivita v USA klesla v dubnu na rekordní minimum. Koronavirus vážně narušil zpracovatelský průmysl i služby, ukázal průzkum IHS Markit.