EET bude pozastavena na dobu nouze a tři měsíce k tomu, rozhodla vláda

Vláda v pondělí jednomyslně schválila pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících tří měsíců. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována, uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Návrh, který je třeba upravit zákonem, v úterý projedná sněmovna na mimořádném zasedání. Kabinet schválil také další daňová opatření a kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Vláda zároveň prodloužila uzavření obchodů i restaurací do 1. dubna a také změnila čas pro nákup seniorů nad 65 let na čas od 08:00 do 10:00, pro malé obchody už neplatí vůbec.

Video Vláda o ekonomickém balíčku
video

Vláda o ekonomickém balíčku

Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí již dříve plánovalo fakticky odložit start třetí a čtvrté fáze EET tím, že by neprováděl kontroly. To byl ale podle resortu krok, který vycházel z aktuální situace a jeho cílem bylo omezit návštěvy finančních úřadů.

„S ohledem na další vývoj situace, zejména uzavření či omezení fungování části provozoven, by mohlo docházet i ke komplikacím pro nyní již evidující poplatníky, a to například při zajišťování technické podpory nebo aktualizací certifikátů. Z tohoto důvodu přistoupilo ministerstvo financí k dočasně úplnému pozastavení EET,“ uvedlo ministerstvo v neděli.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je zaměřena na přijímání plateb v hotovosti.

Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno téměř 200 tisíc podnikatelů, kteří dosud evidovali 13,7 miliardy účtenek.

Stát firmám přispěje na mzdy

Vláda zároveň v pondělí schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, oznámila na Twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). 

Stát jim uhradí 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. „Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly,“ uvedla po jednání vlády Maláčová.

Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, v pondělí přijala tři zbývající podpory.

Pokud firma nemůže přidělovat práci lidem, protože minimálně 30 procent jejich kolegů je v karanténě či na ošetřovném, měl by stát uhradit 80 procent plného výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů dostává pracovník alespoň 80 procent svého příjmu. Stát by měl uhradit 50 procent. Polovinu by měl platit i při výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, kdy zaměstnanec pobírá minimálně 60 procent výdělku.

Podle Maláčové se nyní stanoví přesná pravidla. Program se vyhlásí 1. dubna. Zatím platí pro březen, pak bude ale pokračovat, dodala ministryně. Vláda podle ní ve středu projedná ale ještě „pozitivní motivační bonus“ pro firmy, které dál přes nynější překážky plně fungují. Jak by měla tato podpora vypadat, neupřesnila.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí už zmínil, že by kabinet mohl jednat o odpuštění sociálního pojištění. „Navrhujeme po noční diskusi se zaměstnavateli, pokud firma pojede a bude platit zaměstnancům 100 procent mzdy, tak jsme připraveni jim navrhnout odpuštění jednoho měsíce sociálního pojištění,“ řekl Havlíček České televizi. 

K urychlenému schválení a zavedení kurzarbeitu vyzývali vládu odboráři i zaměstnavatelé. Podle nich se podniky v náhlé koronavirové krizi bez podpory státu neobejdou.

Vláda schválila odpuštění minimálních záloh OSVČ na půl roku

Vláda také schválila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna, potvrdil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Návrhy zákonů by měla v úterý projednat sněmovna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun.„Definitivně bude odpuštěno zhruba třicet tisíc korun,“ uvedl Havlíček.

Minimální záloha na sociální a zdravotní pojištění činí měsíčně 4896 korun, za šest měsíců je to 29 376 korun.

Opatření má zmírnit negativní dopady koronavirové krize na drobné podnikatele. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala 705 627 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce minimální platby posílají asi tři pětiny z nich. Dalších 325 700 lidí má podnikání jako vedlejší činnost. Pro ně minimální záloha činí letos 1018 korun, upřesnila ministryně práce.

Resort uvedl, že živnostníci s vyšší než minimální zálohou nemusí platit celou částku. „V ročním vyúčtování příští rok pak zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měli odvádět,“ uvedlo ministerstvo práce. Pokud podle Maláčové podnikatelé už zálohu na důchodové pojištění za březen poskytli, přičte se jim za září. Půlroční neplacení pojistného živnostníkům budoucí výši jejich penze nepříznivě neovlivní. Šest měsíců se zahrne mezi takzvané vyloučené doby, tedy třeba jako doba nemoci.

Podle ministryně práce půlroční odpuštění záloh na sociální odvody představuje výpadek asi 15 miliard korun, měsíčně tedy asi 2,5 miliardy. V podkladech k návrhu zákona ministerstvo práce původně počítalo s výpadkem 18,1 miliardy korun. Plánovalo totiž odpuštění celých záloh na sociální pojištění, nejen minimálních částek.

Systém sociálního pojištění skončil loni v přebytku 16,75 miliardy. Letos se očekává propad, který bude muset dorovnat stát. Jak vysoká chybějící částka bude, bude záležet na rozsahu koronavirové krize. Schillerová ale v pondělí ujistila, že výše vyplácených penzí se to nedotkne.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) odpuštění zdravotního pojištění znamená snížení příjmů do zdravotnictví asi o osm miliard korun. „Budeme to projednávat se všemi zdravotními pojišťovnami, aby si podle toho nastavily svá hospodaření. Je jasné, že bude muset dojít k určitým opatřením, aby nerostly nijak výrazně úhrady hlavně v příštím roce,“ uvedl. Podle něj jsou v systému zdravotního pojištění ještě rezervy. Ministerstvo zdravotnictví ve svém návrhu, který předložilo minulý pátek, počítalo původně se čtyřměsíčním odkladem placení záloh.

Další daňová opatření

Vláda v pondělí schválila také další daňová opatření ministerstva financí na podporu firem kvůli dopadům šíření koronaviru, takzvaný Liberační balíček II. Jde například o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů u fyzických i právnických osob. Firmy budou také moci umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně a ministerstvo plošně promine pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo úhradu daně. Informoval o tom mluvčí Žurovec.

U prominutí zálohy na daň z příjmu to znamená, že červnová záloha, tedy druhá záloha u čtvrtletních plátců a první záloha u pololetních plátců, se nebude vůbec hradit.

V případě daňové ztráty budou moci firmy umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně z loňského a předloňského zisku. Podle současných pravidel mohou ztrátu umořovat následujících pět let. 

Pomoc pro zemědělství

Více než miliardu korun pro vlastníky lesů, zvýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) o miliardu a 3,3 miliardy na doplňkové platby u evropského rozvojového programu navrhlo k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru ve svém sektoru ministerstvo zemědělství. Vláda materiál v pondělí schválila. 

Ministerstvo vyzdvihuje důležitost zemědělství a potravinářství. Prioritou je podle něj pokračovat v zakládání porostů na polích a také zajistit, aby koronavirus neochromil živočišnou výrobu, kde je nutné starat se o zvířata denně. Upozorňuje, že obnova stád by trvala roky.

Udržet výrobu a logistiku potravin

Zásadní je také udržet potravinářskou výrobu a logistiku potravin. „Jakýkoliv výpadek v řádu 15 a více procent, zejména u základních potravin (pečivo, maso, mléko), by se negativně promítl do sociálně-psychologického chování společnosti, kde by mohla nastat panika z nedostatku jídla,“ uvádí úřad. Potravinářské provozy podle něj nyní fungují na hranici možností, nepřetržitě ve třísměnném provozu. 

Ministerstvo zdůraznilo, že je nezbytné zachovat veškeré plánované podpory v původně naplánované výši, plánuje se pak také zvýšení financování evropského rozvojového programu a PGRLF. U PGRLF se uvažuje kromě odkladů splátek o snižování zástav peněžních vkladů. O miliardu by se měl posílit rozpočet na dotování úroků z komerčních úvěrů. Ministerstvo předloží také vládě nový program, který by poskytoval grantovou podporu na provozní financování podniků.

U vlastníků lesů půjde o doplnění peněz na kompenzace za sníženou cenu dříví na trhu v posledních letech. Lesníci peníze potřebují na boj s kůrovcem. 

V programu Úvěr COVID II je pro firmy připraveno 35 miliard korun

Pro nejmenší podnikatele je podle ministra Havlíčka připravené už také pokračování programu Úvěr COVID pro bezúročné půjčky, k dispozici je v něm 35 miliard korun. Do této fáze byly zapojeny i komerční banky a za úvěry bude ručit Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). První vlna programu byla spuštěna před týdnem a příjem žádostí byl pozastaven v pátek. ČMZRB přijala zhruba 3200 žádostí přesahující deset miliard korun.

Na rozdíl od první fáze programu je COVID II přístupný i malým podnikatelům, kteří budou moci žádat o půjčky od 10 tisíc korun. Záruka ČMZRB by měla krýt až 80 procent komerčního úvěru a žadatel bude moci čerpat příspěvek až milion korun. Předpokládaná doba ručení bude tři roky.

Stejně jako u první vlny programu budou podnikatelé moci komerční úvěr využít pouze k úhradě provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál či zásoby. „Covid II v tuto chvíli už jede a je ve výši 35 miliard korun, ten (program) byl schválen na konci minulého týdne,“ řekl Havlíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se s ministerstvem financí zároveň podle Havlíčka v pondělí domluvilo, že připraví prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti program do výše záruk 330 miliard korun. Program bude určen podle Havlíčka především pro větší společnosti.

Ministerstvo financí požádá Komisi o osvobození zdravotnického materiálu od cel a DPH

Ministerstvo financí požádá také v úterý Evropskou komisi o oprávnění osvobodit od cla a daně z přidané hodnoty (DPH) zdravotnický materiál určený pro boj proti epidemii koronaviru, potvrdila ministryně financí Schillerová, které vláda udělila zmocnění tento krok učinit. Podle Schillerové opatření pomůže zlevnit potřebný zdravotnický materiál.

Komise podle Schillerové v pondělí zaslala členským státům dopis, že státy, které o to mají zájem, mohou do dvou dnů požádat o oprávnění osvobozovat od cla a DPH dovozy zdravotnických prostředků proti koronaviru, které jsou určené pro veřejné instituce. Ministryně vyjádřila přesvědčení, že Česko oprávnění získá.

Lidé začínají kupovat pobyty v tuzemsku

„Cestovní ruch v Česku je zcela na kolenou, podnikatelé řeší, jak udržet své pracovníky, a jednáme o podpoře vlády, abychom byli vůbec schopni po ukončení stavu nouze znovu otevřít,“ shrnul současný stav českého turistického ruchu prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Podle Stárka je důležité, aby lidé podpořili domácí podnikatele. „Budeme také pracovat na programech, které by mohly být zajímavé pro návštěvníky,“ uvedl Stárek. Dodal, že se teď vše bude odvíjet od délky letních prázdnin, protože uspokojit všechny zájemce o domácí dovolenou v jednom měsíci nelze.

Video Státy EU koordinují návraty svých občanů. Posílají pro ně autobusy i letadla
video

Státy EU koordinují návraty svých občanů. Posílají pro ně autobusy i letadla

Zdroj: ČT24

Portály, které nabízejí ubytování, už potvrzují, že se přece jen zájem o jejich služby pomalu probouzí. „ Lidé si nejvíce začali rezervovat pobyty na letní období. Především míří mimo Prahu a do menších zařízení,“ sdělil například marketingový ředitel portálu hotel.cz Tomáš Trejbal a dodal, že všechny rezervace, které od neděle registrovali, se týkají letního období.„Obsazenost na duben a květen je kolem deseti procent. Ten propad byl předtím ale obrovský, a tak čísla jsou zatím relativně malá,“ dodal.

Zájem o spolupráci ze strany hotelů a jiných ubytovacích zařízení zaznamenal i slevový portál slevomat.cz. „Teď to vypadá tak, že téměř denně se situace mění jak u nás, tak v zahraničí, takže zákazníci ještě vyčkávají. Hodně to ovlivní, jak bude vypadat zbytek školního roku a prázdniny jako takové. Nicméně už vidíme, že nám roste počet partnerů, kteří se nám sami ozývají s nabídkou spolupráce,“ sdělil mluvčí společnosti Tomáš Holý.

Dodal, že podobná situace panovala před několika lety, kdy nastala migrační krize a lidé se báli jezdit do některých destinací, jako bylo Řecko, Egypt a Turecko. Navíc v některých českých destinacích, jako jsou Karlovy Vary nebo Český Krumlov, očekávají podle něho pokles cen. „Tam jsou zvyklí na příliv zahraničních turistů, který se zastavil, a na dlouhé měsíce s nimi nelze počítat. Budou muset nalákat hlavně našince, přičemž tam lze očekávat pokles cen,“ upřesnil Holý.

Státní dluh i schodek letos stoupne 

Státní dluh ke konci letošního roku stoupne podle odhadů ministerstva financí na 1,84 bilionu korun z loňských 1,64 bilionu korun. Původně úřad pro letošek počítal s růstem dluhu jen o dříve plánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun, tedy na 1,68 bilionu korun. Vláda však v pondělí schválila kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. 

Návrh novely zákona o státním rozpočtu podle úřadu reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, k zachování vysoké zaměstnanosti a omezení negativních dopadů na ekonomiku a sociální oblast. Novelu by měla projednat sněmovna na úterním mimořádném zasedání.

„Vzhledem ke změně schodku dojde i k celkovému nárůstu zadlužení o 200 miliard korun na 1840 miliard korun, tedy z loňských 29,1 procenta HDP na 33,2 procenta HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU, a to i bez zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států,“ uvedl úřad.

Ministerstvo financí (MF) také v rámci aktualizace makroekonomické prognózy vypracované kvůli změně rozpočtu odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. Na počátku února, před propuknutím pandemie koronaviru, MF odhadovalo letos růst ekonomiky o dvě procenta.

„Za předpokladu, že se epidemii podaří v průběhu druhého čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v prvním a zvláště druhém čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve druhé polovině roku 2020 by se měla začít ekonomická aktivita oživovat,“ uvedlo MF. Dodalo, že minimálně třetí čtvrtletí však bude ještě tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách, v nichž se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků.

MF dále letos počítá s růstem nezaměstnanosti z loňských dvou procent na 3,3 procenta.

Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent. Odhad předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními. Podle ministryně financí Aleny Schillerová (za ANO) její úřad zatím s takto katastrofickým scénářem nepočítá. 

Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel Unie

Evropské vlády si zároveň v pondělí odsouhlasily, že své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.

Komise za normálních okolností dbá na dodržování Paktu stability a růstu, který má hlídat rozpočtovou disciplínu členských zemí a bránit bobtnání veřejných dluhů. V pátek však v rámci balíčku krizových opatření aktivovala nouzovou klauzuli, podle níž pro země se závažnými hospodářskými problémy tato pravidla dočasně přestanou platit. 

Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta. Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit.

Unijním ekonomikám, které očekávají recesi kvůli zásadnímu omezení některých odvětví, chce komise pomoci také dalšími opatřeními. Je mezi nimi například dočasné umožnění běžně zakázané státní pomoci soukromým firmám či vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (990 miliard korun). 

MMF zvýší nouzové finanční prostředky

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová uvedla, že i MMF výrazně zvýší nouzové finanční prostředky a na půjčky uvolní jeden bilion dolarů (25,9 bilionu korun). O pomoc už Mezinárodní měnový fond požádalo osm desítek zemí.

Podle MMF totiž pandemie nemoci COVID-19 způsobí letos recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než finanční krize v letech 2008 až 2009. Svět se z ní pak zotaví v roce 2021.