Členské země Evropské unie vybraly Georgievovou za svou kandidátku do čela MMF začátkem minulého měsíce. Ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem.
Georgievová je výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a podle dřívějších informací ji prosazovaly hlavně státy jižní a východní části Evropské unie.
Odstranění věkového limitu
Minulý týden MMF odstranil překážku pro zvolení Georgievové do svého čela, a to věkový limit.
Od roku 1951 totiž platilo, že do funkce výkonného ředitele nesmí být jmenován kandidát starší pětašedesáti let a nesmí zůstat ve funkci, pokud je mu více než sedmdesát let. Georgievové bylo minulý měsíc 66 let.
Rada guvernérů, ve které má každý ze 189 členských států svého zástupce, v hlasování schválila, aby byl věkový limit s okamžitou platností zrušen. Hlasovalo se od 21. srpna do 4. září.
Dosavadní šéfka MMF, Francouzka Lagardeová, už dříve oznámila, že rezignuje na funkci k 12. září. Od 31. října by měla vystřídat ve funkci šéfa ECB Maria Draghiho z Itálie. V čele MMF byla Lagardeová druhé funkční období, které jí mělo skončit v červenci 2021. Stala se první ženou v čele této instituce. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.
Cílem MMF je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.
