Národní rozpočtová rada upozornila, že pokud bude v dalších měsících pokračovat zpomalování růstu daňových příjmů, může být ohroženo dodržení plánovaného 40miliardového schodku státního rozpočtu. V takovém případě by vláda podle ní měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) reagovala, že vláda hodlá plánovaný schodek rozpočtu dodržet.
Tempo růstu daňových příjmů je nižší než v loňském roce, upozorňuje rada. „Důvod je jednoznačný – pomalejší růst ekonomiky a pomalejší tempo růstu mezd. Tím pádem i zásadní příjmové položky státního rozpočtu jako DPH nebo pojistné na sociálním zabezpečení už nerostou tak rychle jako loni,“ přiblížil mluvčí Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.
S ohledem na dosavadní vývoj tak nebude podle rady výsledek státního rozpočtu za letošní rok významně lepší než plánovaný schodek 40 miliard korun. Ke konci srpna byl rozpočet zatím v minusu 15,4 miliardy korun a šlo o nejhorší srpnový výsledek od roku 2013.
„Na základě analýzy dosavadního vývoje je ministerstvo financí přesvědčeno, že rozpočtovaný schodek nebude překročen. V tuto chvíli proto neexistuje důvod, proč jednotlivým kapitolám krátit rozpočtované peníze. To by přispívalo k nežádoucímu podsekávání ekonomického růstu,“ uvedlo ministerstvo financí.
Co se týče ekonomického růstu, data podle rady zatím neukazují na to, že by měl dál nějak významněji zpomalovat. Pokud se tedy ekonomika bude i nadále vyvíjet v souladu s predikcí ministerstva financí, Národní rozpočtová rada se domnívá, že zatím není nutné přistoupit k její významnější stimulaci fiskální (rozpočtovou) politikou. Případný fiskální impulz by se proto projevil v tempu růstu HDP zřejmě pouze nepatrně a spíše by vedl k posílení nerovnováhy na pracovním trhu, uvedla rada.
Zahraniční nejistoty mají jméno brexit a obchodní válka
Rizikem pro hospodářství, a to především pro průmyslovou produkci, je podle rady vývoj v zahraničí. „Vláda by se na tuto možnou situaci měla preventivně připravit, a to v podobě zpracování návrhu sady možných opatření, kterými by bylo možné v případě potřeby tuzemskou ekonomiku stimulovat,“ uvedla rada.
Dvěma nejistotami jsou podle mluvčího rady brexit a obchodní války. „Pokud by došlo k brexitu bez dohody, tak by to mělo dopady na českou ekonomiku. Jak přes pokles vývozu do Británie, tak i nepřímo přes vývoz do dalších zemí,“ přiblížil Aliapulios. V případě obchodního sporu pak hrozí i zavedení cel vůči Evropské unii, což by se podle něj České republiky také dotklo.
Rada připomíná důležitost důchodové reformy
Národní rozpočtová rada se zároveň nadále domnívá, že by se v dohledné době měl upravit důchodový systém. Ten je totiž podle rady nejvýznamnějším rizikem z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Neřešení tohoto problému má totiž také vliv na stanovování úrovně střednědobého rozpočtového cíle a tedy i na prostor vlády pro případnou rozpočtovou stimulaci ekonomiky,“ uvedla.
Ohledně důchodů rada dále míní, že by věk odchodu do penze měl být stanoven tak, aby jednotlivé generace strávily v důchodu jednu čtvrtinu života. „Dodržování tohoto mechanismu považuje rada za správné, neboť činí systém transparentním, předvídatelným a z hlediska jednotlivých generací i spravedlivějším,“ uvedla. Zároveň ale dodala, že odkládání důchodové hranice musí být doplněno o mechanismy a zdroje, které umožní dřívější odchod do penze u osob, jež vykonávají fyzicky náročná povolání.
Vláda se v pondělí zabývala zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale řekli, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.
Ministerstvo financí v srpnu zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. V červenci úřad počítal letos s 2,5 procenta a příští rok s 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta. Česká národní banka v nejnovější prognóze očekává, že si tuzemské hospodářství polepší o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta.
- O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele stanula od ledna 2018 bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Vláda chce v příštím roce vylepšit hospodaření státu i zvýšením některých daní. Kromě těch spotřebních z tabáku a tvrdého alkoholu plánuje také zdanit rezervy, které si pojišťovny tvoří na budoucí výplatu peněz klientům. To by mělo do rozpočtu přinést celkem 10,5 miliardy.
„Chceme odstranit jednu z bezprecedentních výjimek, které zná daňový systém, a to je výjimka tvorby daňově uznatelných rezerv. Pojišťovák odhadne, vytvoří si rezervu na případnou škodu, která by mohla nastat, podle své úvahy. A tu má daňově uznatelnou,“ řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Středeční zasedání sněmovního rozpočtového výboru ale ukázalo, že vláda pro to zatím nemá většinu. Kabinetu tak hrozí, že svůj klíčový návrh neprosadí. Celý daňový balíček budou poslanci schvalovat v říjnu.
