Na důchody bude, ujišťuje předsedkyně důchodové komise. Chce ale propagovat i spoření

Nahrávám video

Situace, že by v Česku nebylo na důchody, nehrozí. V Interview ČT24 o tom ujistila předsedkyně komise pro spravedlivé důchody a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Bylo by ale podle ní vhodné vést již děti k tomu, že si na penzi budou muset spořit, dodala. Komise, kterou Nerudová vede, má připravit podklady pro změny penzijního systému a předala již své první podněty ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD).

Komise pro spravedlivé důchody zasedala zatím třikrát. Průběh jejích schůzí někteří členové kritizovali, například podle poslance opoziční ODS Jana Bauera je jednání chaotické a diskuse neřízená. Předsedkyně komise to odmítla. Naopak zdůraznila, že již předala první dílčí návrh ministryni Maláčové.

„Je to návrh vyměřovacích základů. Dohodli jsme se, že nebudeme hovořit o fiktivních vyměřovacích základech, ale o vyměřovacích základech pečujících osob. Panovala široká shoda na konceptu sdílení základů ve smyslu, že by to měl být dobrovolný koncept,“ přiblížila Danuše Nerudová.

Pečující osoby jako náhrada služby státu

Podpora pečujících osob je podle ní klíčová proto, že tito lidé suplují, co by měl dělat stát sám. „Tak jako nebyla místa v mateřských školkách, a když stát dobudoval kapacity, tak se porodnost zastavila, teď čelíme stárnutí populace a budeme stejným způsobem čelit tomu, že nebudou místa v domovech důchodců,“ soudí předsedkyně důchodové komise.

„Službu, kterou by měl poskytovat v první řadě stát, budou suplovat rodiny – lidé, kteří budou často odcházet do předčasného důchodu, protože budou pečovat o starší osobu, protože ji nebude možné umístit do nějakého zařízení,“ dodala.

Právě návrhy pro Maláčovou mají být hlavním produktem práce komise a pro její předsedkyni je jejich existence i měřítkem úspěchu. Kritici komise pro spravedlivé důchody totiž tvrdí, že pestrá směs osobností od expertů přes politiky po zaměstnavatele a odbory je jednak příliš velká a jednak příliš nejednotná.

Podle Danuše Nerudové to tak ale není. „Naopak si myslím, že 40 členů, kteří zahrnují jak akademickou sféru, tak sociální partnery, tak zástupce poslaneckých a senátorských klubů, je plénum, které může dojít k tomu, že se shodne na nějakém návrhu a ta shoda může být i v politické rovině,“ míní.

Více důchodové gramotnosti

Podobně jako ministryně Maláčová je i Danuše Nerudová optimistická v tom ohledu, že podle ní nehrozí kolaps důchodového systému. „Musím se vyjádřit k mediální zkratce, že nebude na důchody. Na důchody samozřejmě bude. Je to ale o tom diskutovat o prioritě na výdajové straně státního rozpočtu,“ uvedla.

V případě, že by se v systému objevila zásadní trhlina, existuje podle ní „parametrická změna, která velmi rychle může systém vybalancovat zpátky“ – totiž zvýšení věku odchodu do důchodu. K tomu se ale komise nebude vyjadřovat s tím, že jde o politické rozhodnutí, které spočívá výhradně na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Za problém považuje předsedkyně důchodové komise spíše nedostatečné povědomí občanů o penzijním systému. Důsledkem je i to, že 96 procent důchodů je placeno výhradně ze státního.

„My bychom byli rádi, aby byla zdůrazňována individuální spořicí složka. (…) Měli jsme velké projekty o finanční gramotnosti, troufám si říct, že se finanční gramotnost obyvatel zlepšila. Teď je třeba zaměřit se na důchodovou gramotnost obyvatelstva a na artikulaci problému: Že je to problém, před kterým nikdo neuteče a každý by si měl v 18 letech začít spořit na důchod,“ zdůraznila Nerudová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.