Třetí pilíř spoření na stáří, tedy ten se státním příspěvkem, není efektivní a měl by se upravit, shodla se v pátek důchodová komise. Jednala i o vymezení náročných povolání, která by mohla mít nárok na dřívější odchod do důchodu. K oběma tématům se vrátí na příštích zasedáních.
Třetí pilíř spoření na stáří není podle důchodové komise efektivní. Do června ministerstvo připraví řešení
„Dnes jsme zmapovali základní představy. Pro mě je velice překvapivé, že napříč politickým spektrem existuje v podstatě stejný postoj k nastavení třetího pilíře,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
V dobrovolném důchodovém třetím pilíři v prvním čtvrtletí spořilo 4,4 milionu lidí. Podle šéfky komise Danuše Nerudové panuje shoda na tom, že třetí pilíř představuje jen „doplňkové, okrajové pojištění“. Ministryně považuje za problém, že si nespoří mladí a lidé si odkládají jen malé částky.
„Shoda napříč členy komise panovala na tom, že třetí pilíř není efektivní,“ řekla šéfka resortu práce. Dodala, že do červnového jednání připraví její úřad „konkrétní scénář řešení“. Co by měl obsahovat, neupřesnila. Jednou z variant by mohl být státní spořicí fond, podotkla Nerudová.
Piráti navrhují národní fond. Za vklady by ručil stát
Národní fond, který by zřídil stát, navrhují Piráti. Svůj plán představili v pátek komisi. Lidé by si ve fondu spořili, stát by za jejich vklady ručil do jejich plné výše. Výnosy by měly pokrýt aspoň inflaci. Podle poslance Tomáše Martínka (Piráti) by státní fond, který by s nízkými náklady vedla Česká národní banka, představoval alternativu k nynějšímu penzijnímu spoření.
Čeští senioři a seniorky zatím spoléhají většinou jen na důchod z veřejného systému, tvoří skoro celý jejich příjem. Podle expertů tento stav není udržitelný a lidé se budou muset na stáří zabezpečit mnohem víc i sami.
Komise debatovala také o dřívějším důchodu pro náročné profese. Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení slíbila, že návrh připraví. Do důchodu mohou nyní odcházet dřív horníci, a to o sedm let. Pokud nastoupí do předčasné penze, tak až o deset let. Prosadila to v minulém volebním období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), hlavním důvodem bylo zavírání dolů.
V Česku do roku 1993 existovaly takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
„Existuje i shoda na tom, že by se odchod fyzicky náročných profesí do penze měl řešit pomocí kategorií. To je jasné stanovení dalšího směru,“ dodala ministryně. Podle Nerudové návrh s vymezením profesí bude komise probírat na přespříštím jednání.
Vývoj počtu účastníků v letech 1995 – 1Q 2019 (v tis. osob)
Podle šéfky sněmovního sociálního výboru Radky Maxové (ANO) by mělo ministerstvo práce s resortem zdravotnictví zapracovat na sestavení seznamu profesí a pozic s nárokem na dřívější penzi, řešit by se mělo i financování. „Padaly různé názory, že by to měl platit pouze zaměstnavatel, příspěvek zaměstnance by měl být dobrovolný a účast státu hodně s otazníkem,“ přiblížila Maxová.
Pokud by se podle ní nyní vzaly v úvahu vybrané kategorie, dřív do penze by mohlo jít asi 400 tisíc lidí. Starobní penzi v Česku celkem pobírá asi 2,4 milionu seniorů a seniorek.
Podle komunisty Jiřího Dolejše „finanční zátěž“ dřívějších penzí určí okruh profesí. „Je jasné, že by měli přispívat zaměstnavatelé. Je otázka, do jaké míry a zda dobrovolně se mají podílet i zaměstnanci a popřípadě trochu i stát,“ řekl Dolejš.
Komise většinově nepodpořila návrh na zavedení sdíleného vyměřovacího základu pro stanovení penze manželů. Ministerstvo na něm dál pracovat nebude.
