Průměrná mzda překonala 34 tisíc korun. Lidé s vyššími příjmy si polepšili nejvíc

Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta, tedy 2290 korun, na rekordních na 34 105 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla o 4,3 procenta. Dvě třetiny zaměstnanců na průměr nedosáhnou. Medián, který představuje mzdu prostředního z řady příjemců, a není tak ovlivněn extrémními hodnotami, stoupl o 6,9 procenta na 29 127 korun.

Nejvíc peněz přicházelo na účty pracovníkům v bankách a pojišťovnách, jejichž průměr dosáhl 63 852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 47 205 korun.

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19 947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22 654 korun.

Vývoj průměrné mzdy a mediánu v ČR. Pozn.: průměrná mzda v posledním čtvrtletí je tradičně vyšší, ovlivňují ji bonusy a vánoční odměny
Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší mzdy pobírají tradičně lidé v Praze, a to v průměru 42 297 korun. Růst v hlavním městě byl však ze všech krajů nejnižší, činil 6,3 procenta. Reálně po zahrnutí inflace se výdělky v hlavním městě zvedly o 3,4 procenta. V Praze je malý nárůst mzdy obvyklý, přesto zde zůstává nejvyšší průměrný výdělek s velkým odstupem od ostatních krajů.

Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 36 153 korun následovaný Plzeňským krajem s 32 986 korunami. Regionem s nejnižší úrovní mezd zůstal Karlovarský kraj, kde si lidé ve sledovaném období v průměru přišli na 29 691 Kč. Nejvyšší meziroční nárůst průměrné mzdy zaznamenal Moravskoslezský kraj, a to o 7,8 procenta. Výrazný byl i v Královéhradeckém kraji, kde se výdělek proti loňskému druhému čtvrtletí zvýšil o 7,6 procenta. 

V osmi krajích podle statistiků ubylo zaměstnanců, naopak v Praze jich dál přibývá. V hlavním městě tak pracuje každý pátý zaměstnanec z republiky, uvedl ČSÚ. 

Video Průměrná mzda poprvé v historii překročila 34 tisíc korun
video

Průměrná mzda poprvé v historii překročila 34 tisíc korun

Zdroj: ČT24

Ekonom: Na trhu práce přetrvává dobrá nálada

„Zatím česká ekonomika necítí obtíže, které vidíme například u sousedů v Německu, z toho důvodu přetrvává dobrá nálada na trhu práce. Z pohledu zaměstnanců jsou podmínky velice příznivé, zaměstnanců je stále veliký nedostatek, i když už nám nepřibývají neobsazená pracovní místa na úřadech práce takovým tempem, přesto je vidět, že stále probíhá přetahovaná o lidi,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Silný růst mezd ve druhém čtvrtletí nadále plynul primárně z napjaté situace na trhu práce. Citelně se projevilo ale také letošní přidávání na platech a mzdách ve veřejné sféře,“ okomentoval vývoj hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.

„Růst mezd v tržních odvětvích si také udržel solidní tempo, a to necelých sedm procent. Přispělo k němu také zrychlení mezd ve zdravotnictví, činnostech v oblasti nemovitostí či ve finančnictví,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Video  Průměrná mzda je rekordních 34 105 korun
video

Průměrná mzda je rekordních 34 105 korun

Blíží se změna

Situace na trhu práce se ale podle Kovandy již otáčí. „A to v tom smyslu, že míra nezaměstnanosti už nemá kam klesat a vzhledem k obtížím, jimž čelí a čelit bude tuzemský průmysl, je třeba počítat už v příštím roce s jejím mírným nárůstem. To dále zmírní tlak na růst mezd, který už má svůj vrchol v rámci běžícího ekonomického cyklu za sebou,“ dodal ekonom.

„Solidní růst mezd i ve druhém čtvrtletí zásadně přispěl k tomu, že spotřebitelský apetit Čechů navzdory citelnější než očekávané inflaci nepolevil. Spotřeba domácností byla ve druhém kvartále klíčovým tahounem celé české ekonomiky, přičemž obdobně tomu bude ve druhém letošním pololetí,“ předpověděl Kovanda.

„Jak naznačují poslední šetření mezi firmami, citelný růst mezd posledních let výrazně zvyšuje náklady firem, a snižuje tak jejich konkurenceschopnost. Trh práce však zůstává nadále napjatý, a zpomalení mezd tak pravděpodobně nastane až v příštím roce. V tomto ohledu však bude hrát důležitou roli další plánované navýšení minimální mzdy či mezd ve veřejném sektoru, které ještě není dojednáno,“ je názoru Seidler.

Lidé s vyššími příjmy si polepšili nejvíce

Úterní údaje o vývoji mezd ukázaly, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům, vyplývá z vyjádření ekonomů. Data podle nich zároveň ukázala, že napětí na trhu práce v podobě nedostatku pracovních sil přetrvává. Nelze tak očekávat, že by tempo růstu mezd mohlo letos výrazněji klesnout. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali analytici.

„Nenaplnilo se očekávání, že by tempo růstu mezd mohlo v letošním roce zmírnit. K určité změně nicméně došlo, a sice mediánová mzda tentokrát vzrostla viditelně pomaleji než ta průměrná. To neznamená nic jiného, než že rychleji se ve druhém čtvrtletí přidávalo lidem s vyššími příjmy,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek. Zaostávání mediánu je podle něj změnou proti loňskému roku, kdy se přidávalo více lidem s nižšími mzdami.

Podle hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška některá odvětví narážejí při zvyšování mezd na hranice svých možností. „To se také projevuje větším zpomalením mediánové než průměrné mzdy. Přidávání v podnicích je patrně diferenciovanější, cení se odbornost a loajalita, přičemž nízko kvalifikované profese již nejsou automatickou vstupenkou do mzdového rychlovýtahu,“ uvedl.

Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda zůstává nezbytným nástrojem pro udržení zaměstnanců. „A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru,“ upozornil.

Samotný růst mezd ovšem podle Dufka vývoj ekonomiky neohrožuje díky výrazné konkurenční výhodě nižších mzdových nákladů. „Takže rychlejší růst mezd ohrožuje spíše firmy pracující s minimálními maržemi, respektive nízkou přidanou hodnotou. Je zároveň katalyzátorem rychlejší obměny technologií směrem k automatizaci a robotizaci, respektive k dosažení nižší pracovní náročnosti produkce,“ dodal.

Mzdy rostou rychleji než produktivita práce

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák i hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornili, že mzdy přes zpomalení rostou již čtvrtým rokem rychleji než produktivita práce. „Růst mezd i nadále předbíhá produktivitu, což může mít v dlouhodobějším výhledu negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků,“ uvedl Novák. Dodal, že pozitivní ve vztahu ke konkurenceschopnosti je, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i další země skupiny V4, tedy Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Tempo růstu mezd by mělo podle analytiků pomalu zpomalovat již letos. Výraznější zpomalení nastane ale až příští rok v souvislosti se zpomalením celé ekonomiky. „Trh práce zůstává nadále napjatý a zpomalení mezd tak pravděpodobně nastane až v příštím roce. V tomto ohledu však bude hrát důležitou roli další plánované navýšení minimální mzdy či mezd ve veřejném sektoru, které ještě není dojednáno,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rekordní loňský růst mezd 7,6 procenta se ovšem letos podle něj nezopakuje.