Průměrná mzda vzrostla v pololetí na skoro 32 tisíc korun. Mezi regiony meziročně vede Středočeský kraj

Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,6 procenta na 31 851 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti druhému čtvrtletí roku 2017 vzrostla průměrná mzda o 2515 korun, tedy o 8,6 procenta. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda reálně vyšší o 6,2 procenta. Podle analytiků jde o druhý nejvyšší růst od roku 2003. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Domácí mzdy v prvním čtvrtletí nabraly neuvěřitelné tempo. V nominálním vyjádření se jejich dynamika dostala k úrovním z roku 2008 a po očištění o cenový růst zaznamenaly dokonce nejrychlejší dynamiku za posledních 15 let. Ve druhém čtvrtletí si své velmi silné tempo udržely.
Viktor Zeisel
analytik Komerční banky

Medián, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,4 procenta na 27 236 korun. To podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského v praxi znamená, že zaměstnancům s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji než zaměstnancům s vyššími příjmy. Růst mediánu je podle něj nejrychlejší od roku 2008.

Medián mezd u mužů byl ve druhém čtvrtletí letošního roku o více než pět tisíc korun vyšší, než kolik vydělávaly ženy: zatímco medián mužů dosáhl 29 782 korun, u žen to bylo 24 514 korun.

  • Medián je prostřední hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě poloviny – polovina hodnot je menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je fakt, že není ovlivněn extrémními hodnotami, na rozdíl například od průměru.

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Podle analytiků si nominální mzdy udržely vysoké tempo růstu z počátku roku, kdy rostly nejrychleji za posledních deset let. 

Průměrná mzda v Praze míří k 40 tisícům korun

Nejrychleji rostla v meziročním srovnání průměrná mzda ve Středočeském kraji, kde od druhého čtvrtletí roku 2017 vzrostla o 3278 korun na 33 873 korun, tedy o 10,7 procenta. Naopak v Praze poskočila meziročně průměrná mzda jen o 6,9 procenta. I tak ale platí pražská průměrná mzda za nejvyšší v republice a dosáhla v letošním pololetí 39 688 korun.

Nejnižší je průměrná mzda v Karlovarském kraji, kde vzrostla o 8,3 procenta a 2126 korun na 27 741 korun.

Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2018
Zdroj: ČSÚ

Mzdy se zvyšovaly v kultuře i školství

Statistici upozornili, že ve druhém čtvrtletí výrazně rostly mzdy v oborech, ve kterých dominuje stát. Nejvíce, a to o 13,1 procenta, stouply mzdy v kultuře. Kulturní pracovníci pobírali v průměru 28 142 korun, což je 88 procent celonárodního průměru. Druhý nejrychlejší mzdový růst o 12,3 procenta byl patrný ve vzdělávání (30 177 Kč) a o 12 procent ve zdravotní a sociální péči (33 439 Kč), o něco méně ve veřejné správě a obraně (o 11,2 procenta na 36 349 Kč).

Průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví
Zdroj: ČSÚ

Nejrychleji tak rostou mzdy v oblastech, kde o mzdách nerozhoduje poptávka či produktivita, ale politici a termíny voleb, konstatoval analytik společnosti Deloitte David Marek. Mzdy přitom již nyní rostou výrazně rychleji než produktivita.

„Na jedné straně je pozitivní fakt, že rostoucí mzdy přispívají k růstu životní úrovně. Na straně druhé je ovšem zřejmé, že současným tempem nemůže růst mezd pokračovat, pokud je dlouhodobě udržitelné tempo růstu ekonomiky mezi dvěma až třemi procenty a inflační cíl nastaven na dvě procenta,“ poznamenal.

3 minuty
Průměrná mzda vzrostla
Zdroj: ČT24

Ve druhém kvartále bylo jedním z důležitých faktorů růstu průměrné mzdy také to, že Škoda Auto přidala svým zaměstnancům 12  procent a navíc jim vyplatila šedesátitisícové odměny.

Nízké mzdy ale zůstávají v maloobchodu, upozornily na to v úterý odbory. Průměrná mzda tam dosáhla letos 18 tisíc korun, lépe podle odborů platí zahraniční obchodní řetězce.

Nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy znamenají vyšší spotřebu domácností

Díky tomu, že rostou mzdy, roste také spotřeba domácností, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Silný růst mezd podle něj odráží situaci na trhu práce, kdy nedostatek pracovníků tlačí firmy k tomu, aby byly přístupnější k rychlejšímu zvyšování mezd. Významný vliv má také zvyšování platů ve veřejném sektoru, podotkl.

Na růst mezd má vliv také to, že se Češi už nebojí říct si o zvýšení platu, dodala redaktorka ČT Michaela Nováková. Pokud jim zaměstnavatel nevyhoví, odejdou za lepšími penězi jinam.

Nezaměstnanost v krajích ČR – červenec 2018 (v %)
Zdroj: MPSV

Celkový růst mezd za letošní rok tak přesáhne osm procent, odhadl analytik ING Bank Jakub Seidler. Tomu pomáhají nejen administrativní vlivy a nárůst platů ve veřejné sféře, ale také trh práce s nedostatkem vhodné pracovní síly doprovázený sílícím tlakem odborů. Růst reálných mezd převýší šest procent, což bude patřit mezi nejvyšší dynamiku za posledních 15 let. V příštím roce by měly nominální mzdy růst podle jeho odhadu mezi šesti a sedmi procenty.

Hranici 30 tisíc překonala průměrná mzda poprvé na konci loňského roku

Průměrná mzda v Česku poprvé přesáhla 30 tisíc korun ve 4. čtvrtletí 2017, když meziročně stoupla na 31 661 korun. V letošním prvním čtvrtletí dosáhla podle revidovaných údajů 30 267 korun, což bylo meziročně o 8,6 procenta více. Tempo meziročního růstu je tak v letošním roce vyrovnané. 

Obecně přitom platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo v letošním druhém čtvrtletí mzdu mezi 12 725 Kč a 51 576 Kč, uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 9 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 15 hhodinami

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
před 23 hhodinami

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
včeraAktualizovánovčera v 20:51

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
včeraAktualizovánovčera v 19:54

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
včeraAktualizovánovčera v 16:32

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...