Průměrná mzda vzrostla v pololetí na skoro 32 tisíc korun. Mezi regiony meziročně vede Středočeský kraj

Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,6 procenta na 31 851 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti druhému čtvrtletí roku 2017 vzrostla průměrná mzda o 2515 korun, tedy o 8,6 procenta. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda reálně vyšší o 6,2 procenta. Podle analytiků jde o druhý nejvyšší růst od roku 2003. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Domácí mzdy v prvním čtvrtletí nabraly neuvěřitelné tempo. V nominálním vyjádření se jejich dynamika dostala k úrovním z roku 2008 a po očištění o cenový růst zaznamenaly dokonce nejrychlejší dynamiku za posledních 15 let. Ve druhém čtvrtletí si své velmi silné tempo udržely.
Viktor Zeisel
analytik Komerční banky

Medián, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,4 procenta na 27 236 korun. To podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského v praxi znamená, že zaměstnancům s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji než zaměstnancům s vyššími příjmy. Růst mediánu je podle něj nejrychlejší od roku 2008.

Medián mezd u mužů byl ve druhém čtvrtletí letošního roku o více než pět tisíc korun vyšší, než kolik vydělávaly ženy: zatímco medián mužů dosáhl 29 782 korun, u žen to bylo 24 514 korun.

  • Medián je prostřední hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě poloviny – polovina hodnot je menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je fakt, že není ovlivněn extrémními hodnotami, na rozdíl například od průměru.

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Podle analytiků si nominální mzdy udržely vysoké tempo růstu z počátku roku, kdy rostly nejrychleji za posledních deset let. 

Průměrná mzda v Praze míří k 40 tisícům korun

Nejrychleji rostla v meziročním srovnání průměrná mzda ve Středočeském kraji, kde od druhého čtvrtletí roku 2017 vzrostla o 3278 korun na 33 873 korun, tedy o 10,7 procenta. Naopak v Praze poskočila meziročně průměrná mzda jen o 6,9 procenta. I tak ale platí pražská průměrná mzda za nejvyšší v republice a dosáhla v letošním pololetí 39 688 korun.

Nejnižší je průměrná mzda v Karlovarském kraji, kde vzrostla o 8,3 procenta a 2126 korun na 27 741 korun.

Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2018
Zdroj: ČSÚ

Mzdy se zvyšovaly v kultuře i školství

Statistici upozornili, že ve druhém čtvrtletí výrazně rostly mzdy v oborech, ve kterých dominuje stát. Nejvíce, a to o 13,1 procenta, stouply mzdy v kultuře. Kulturní pracovníci pobírali v průměru 28 142 korun, což je 88 procent celonárodního průměru. Druhý nejrychlejší mzdový růst o 12,3 procenta byl patrný ve vzdělávání (30 177 Kč) a o 12 procent ve zdravotní a sociální péči (33 439 Kč), o něco méně ve veřejné správě a obraně (o 11,2 procenta na 36 349 Kč).

Průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví
Zdroj: ČSÚ

Nejrychleji tak rostou mzdy v oblastech, kde o mzdách nerozhoduje poptávka či produktivita, ale politici a termíny voleb, konstatoval analytik společnosti Deloitte David Marek. Mzdy přitom již nyní rostou výrazně rychleji než produktivita.

„Na jedné straně je pozitivní fakt, že rostoucí mzdy přispívají k růstu životní úrovně. Na straně druhé je ovšem zřejmé, že současným tempem nemůže růst mezd pokračovat, pokud je dlouhodobě udržitelné tempo růstu ekonomiky mezi dvěma až třemi procenty a inflační cíl nastaven na dvě procenta,“ poznamenal.

Nahrávám video
Průměrná mzda vzrostla
Zdroj: ČT24

Ve druhém kvartále bylo jedním z důležitých faktorů růstu průměrné mzdy také to, že Škoda Auto přidala svým zaměstnancům 12  procent a navíc jim vyplatila šedesátitisícové odměny.

Nízké mzdy ale zůstávají v maloobchodu, upozornily na to v úterý odbory. Průměrná mzda tam dosáhla letos 18 tisíc korun, lépe podle odborů platí zahraniční obchodní řetězce.

Nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy znamenají vyšší spotřebu domácností

Díky tomu, že rostou mzdy, roste také spotřeba domácností, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Silný růst mezd podle něj odráží situaci na trhu práce, kdy nedostatek pracovníků tlačí firmy k tomu, aby byly přístupnější k rychlejšímu zvyšování mezd. Významný vliv má také zvyšování platů ve veřejném sektoru, podotkl.

Na růst mezd má vliv také to, že se Češi už nebojí říct si o zvýšení platu, dodala redaktorka ČT Michaela Nováková. Pokud jim zaměstnavatel nevyhoví, odejdou za lepšími penězi jinam.

Nezaměstnanost v krajích ČR – červenec 2018 (v %)
Zdroj: MPSV

Celkový růst mezd za letošní rok tak přesáhne osm procent, odhadl analytik ING Bank Jakub Seidler. Tomu pomáhají nejen administrativní vlivy a nárůst platů ve veřejné sféře, ale také trh práce s nedostatkem vhodné pracovní síly doprovázený sílícím tlakem odborů. Růst reálných mezd převýší šest procent, což bude patřit mezi nejvyšší dynamiku za posledních 15 let. V příštím roce by měly nominální mzdy růst podle jeho odhadu mezi šesti a sedmi procenty.

Hranici 30 tisíc překonala průměrná mzda poprvé na konci loňského roku

Průměrná mzda v Česku poprvé přesáhla 30 tisíc korun ve 4. čtvrtletí 2017, když meziročně stoupla na 31 661 korun. V letošním prvním čtvrtletí dosáhla podle revidovaných údajů 30 267 korun, což bylo meziročně o 8,6 procenta více. Tempo meziročního růstu je tak v letošním roce vyrovnané. 

Obecně přitom platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo v letošním druhém čtvrtletí mzdu mezi 12 725 Kč a 51 576 Kč, uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...