Ženy ve všech zemích Evropské unie vydělávají na hodinu méně než muži. Rozdíl činí v průměru 16,3 procenta. Nejhůř jsou na tom Estonky následované Češkami, které mají plat nižší o 22,5 procenta. Vyplývá to ze studie evropského statistického úřadu Eurostat, který srovnával mzdy v roce 2015.
Největší rozdíly v platech vykázalo Estonsko – 26,9 procenta. V druhé zemi v pořadí, České republice, dosáhl rozdíl 22,5 procenta, ale sousední země jí nejsou příliš vzdálené – Německo s 22 procenty a Rakousko s 21,7 procenta. Nejmenší rozdíly byly naopak zjištěny v Lucembursku a Itálii (5,5 procenta).
Studie nesrovnávala mzdy a platy žen a mužů na stejných pozicích, ale pouze hodinové mzdy mužů a žen. Rozdíly se tedy prý dají částečně vysvětlit „individuálními charakteristikami“ jako zkušenost, stupeň vzdělání a faktem, že muži častěji volí lépe placené sektory a profese. Rozdíly tedy souvisejí s kulturními, právními, sociálními a ekonomickými odlišnostmi, které dalece přesahují otázku „za stejnou práci stejný plat“, uvádí studie.
Mezi manažery představuje rozdíl v platech 28 procent. Muž manažer si za hodinu přijde na 31,96 eura (822 korun), zatímco jeho ženská kolegyně dosáhne pouze na 22,82 eura (587 korun). V EU tvoří ženy jen třetinu všech manažerů, v České republice je to dokonce pouze čtvrtina. Nejvíce žen manažerek najdeme v Lotyšsku, je jich 47 procent.
Nejmenší rozdíly mezi muži a ženami zaznamenala studie v hůře placených profesích, jako je administrativa, služby a prodej. Zde vydělávají ženy pouze o osm procent méně než jejich mužští kolegové.
Poloviční úvazek má desetina Češek
Kromě platové nerovnosti si studie všímá i rozdílů v pracovních úvazcích mezi pohlavími. Téměř 32 procent Evropanek nepracuje na plný úvazek. V Nizozemsku jsou to dokonce tři ženy ze čtyř, ale jen jeden muž ze čtyř. V České republice pracuje na poloviční úvazek deset procent žen a 2,3 procenta mužů.
V České republice pracuje 79,3 procenta mužů a 64,4 procenta žen. Evropský průměr je u mužů i u žen nižší – 72 a 61 procent. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů ve většině členských států stoupá s počtem narozených dětí. V roce 2016 pracovalo 65 procent bezdětných žen a 73 procent bezdětných mužů, u jedinců s jedním dítětem už to bylo 71 procent žen a 85 procent mužů. Žen se třemi a více dětmi pracuje 55 procent, zatímco mužů 84 procent.
V roce 2016 bylo v Evropě bez práce 8,7 procenta žen a 8,4 procenta mužů. Ve 14 členských státech byla míra nezaměstnanosti vyšší u žen, ve 13 u mužů a v Maďarsku byla stejná pro obě pohlaví.
