Propast v platech mužů a žen je v Česku po Estonsku nejvyšší v EU

Ženy ve všech zemích Evropské unie vydělávají na hodinu méně než muži. Rozdíl činí v průměru 16,3 procenta. Nejhůř jsou na tom Estonky následované Češkami, které mají plat nižší o 22,5 procenta. Vyplývá to ze studie evropského statistického úřadu Eurostat, který srovnával mzdy v roce 2015.

Největší rozdíly v platech vykázalo Estonsko – 26,9 procenta. V druhé zemi v pořadí, České republice, dosáhl rozdíl 22,5 procenta, ale sousední země jí nejsou příliš vzdálené – Německo s 22 procenty a Rakousko s 21,7 procenta. Nejmenší rozdíly byly naopak zjištěny v Lucembursku a Itálii (5,5 procenta).

Studie nesrovnávala mzdy a platy žen a mužů na stejných pozicích, ale pouze hodinové mzdy mužů a žen. Rozdíly se tedy prý dají částečně vysvětlit „individuálními charakteristikami“ jako zkušenost, stupeň vzdělání a faktem, že muži častěji volí lépe placené sektory a profese. Rozdíly tedy souvisejí s kulturními, právními, sociálními a ekonomickými odlišnostmi, které dalece přesahují otázku „za stejnou práci stejný plat“, uvádí studie.

Mezi manažery představuje rozdíl v platech 28 procent. Muž manažer si za hodinu přijde na 31,96 eura (822 korun), zatímco jeho ženská kolegyně dosáhne pouze na 22,82 eura (587 korun). V EU tvoří ženy jen třetinu všech manažerů, v České republice je to dokonce pouze čtvrtina. Nejvíce žen manažerek najdeme v Lotyšsku, je jich 47 procent.

Nejmenší rozdíly mezi muži a ženami zaznamenala studie v hůře placených profesích, jako je administrativa, služby a prodej. Zde vydělávají ženy pouze o osm procent méně než jejich mužští kolegové.

Poloviční úvazek má desetina Češek

Kromě platové nerovnosti si studie všímá i rozdílů v pracovních úvazcích mezi pohlavími. Téměř 32 procent Evropanek nepracuje na plný úvazek. V Nizozemsku jsou to dokonce tři ženy ze čtyř, ale jen jeden muž ze čtyř. V České republice pracuje na poloviční úvazek deset procent žen a 2,3 procenta mužů.

V České republice pracuje 79,3 procenta mužů a 64,4 procenta žen. Evropský průměr je u mužů i u žen nižší – 72 a 61 procent. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů ve většině členských států stoupá s počtem narozených dětí. V roce 2016 pracovalo 65 procent bezdětných žen a 73 procent bezdětných mužů, u jedinců s jedním dítětem už to bylo 71 procent žen a 85 procent mužů. Žen se třemi a více dětmi pracuje 55 procent, zatímco mužů 84 procent.

V roce 2016 bylo v Evropě bez práce 8,7 procenta žen a 8,4 procenta mužů. Ve 14 členských státech byla míra nezaměstnanosti vyšší u žen, ve 13 u mužů a v Maďarsku byla stejná pro obě pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
včera v 11:34

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
včera v 06:18

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...