Finanční úřady zřejmě omezí provoz ve více obcích, než se plánovalo. Starostové jsou proti

Finanční správu možná čeká zeštíhlení v ještě větší míře, než se původně předpokládalo. Ředitelství chce namísto plánovaných 11 pracovišť výrazně omezit činnost u 34 úřadů. Úspory by díky tomu měly v následujících pěti letech dostáhnout 686 milionů korun. Návrh je předběžný a bude se probírat se starosty a starostkami dotčených obcí. Těm vadil už i původní plán. Prahy a Středočeského kraje se zeštíhlení týkat nebude.

„Jsem si vědoma toho, že tato optimalizace může v místě územního pracoviště vyvolat řadu otázek, zejména ze strany starostů dotčených měst a obcí. Proto v průběhu nadcházejících týdnů proběhnou jednání se starosty všech měst a obcí, kde mají sídla územní pracoviště, kterých by se měla nadcházející optimalizace týkat. Jsme připraveni vyslechnout případné návrhy či stanoviska ze strany zástupců územních samospráv a až po ukončení těchto jednání budeme moci s plnou odpovědností rozhodnout, která pracoviště budou převedena do optimalizovaného režimu,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy (FS) Tatjana Richterová.

Některá pracoviště by měla přejít do takzvaného režimu dva plus dva, při němž budou pracovat jen dva úředníci dva dny v týdnu. Státní kasa chce totiž v příštím roce snížit vlastní stavy o deset procent, a ušetřit tak tři čtvrtě miliardy korun. Konkrétně daňová správa pak plánuje seškrtat tři procenta míst (zhruba pět set berních úředníků) a podle zjištění České televize už od jara informuje vybraná tuzemská města o možném omezení místních finančních úřadů.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Proti tomuto kroku se staví obce. Poukazují na možné zhoršení dostupnosti některých služeb. „Znamená to vzdalování se státní správy od občana,“ potvrdila starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková. Dodává, že pro občany této obce bude plnohodnotné místo až ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Vsetíně.

Upozorňuje i na další problémy. „Když třeba řešíte daň z nemovitosti nebo i daň z fyzických osob, a jde o opravdu malé živnostníky, pak se potřebují třeba i poradit, je to nedomyšlené,“ říká. Obává se, že v systému dva plus dva na to nebude prostor. Ani odbornost dvou lidí, kteří zůstanou, na to nemusí podle ní stačit. „Snažila jsem se to vysvětlit i na rozpočtovém výboru v Poslanecké sněmovně, ale zatím bez výsledku,“ konstatuje Olšáková.

Dodává také, že i nad skutečnou výší úspor visí otazník, protože například v Kloboukách sídlí pracoviště ve vlastní budově, jinde se prostor najímá. Pracovníci, kterým bylo nabídnuto místo, se navíc nemusí chtít přemístit jinam.

„Bude mít i ekonomický dopad na obec, když odejde patnáct lidí,“ doplňuje. A zmiňuje i praktický dopad, že když teď bude vyřizovat své věci na vsetínském úřadě zhruba šest tisíc dalších lidí, nebudou mít ani kde zaparkovat. „Budu nadále trvat na tom, aby pracoviště finančního úřadu v obci zůstalo,“ uzavírá.

Podobné názory už v půlce června vyjádřil třeba starosta Ledče Zdeněk Tůma: „Spojení občanů s dalším finančním úřadem, kde mají možnost kontaktovat pracovníky osobně, je až v Havlíčkově Brodě, což je místo vzdálené třicet kilometrů.“ Předseda Svazku obcí Podoubraví Václav Venhauer, pod nějž spadá i Chotěboř, se přidává: „Pro nás to není optimalizace, ale rušení finančních úřadů. Dostupnost občanům se zhorší.“

Richterová: K omezení služeb pro občany nedojde

Ředitelka Finanční správy Richterová v rozhovoru pro ČT uvedla, že proces nepovede ani k vylidňování venkova, ani k omezení služeb pro občany. „Obcím bude nabídnuto, které služby jim budeme poskytovat zejména pro občany, protože jsou to územní pracoviště, kde máme zmapováno, jaké služby jsou nejžádanější, takže se budeme snažit jim vyjít vstříc a dohodnout se,“ říká.

Přiznává omezení spočívající v tom, že úředníci nebudou dostupní každý den, nicméně to není podle ní standardem v rámci finanční správy: „V okresních úřadech a větších úřadech dodržujeme režim úředních dnů pondělí a středy, ostatní dny si zvou pracovníci lidi k návštěvám. A předpokládáme, že vzhledem k spádovosti je možné si domluvit na úřední dny schůzky a je také předpoklad, že by byli pracovníci v případě žádosti občana schopni i za ním dojít. Ovšem předpokládáme i elektronizaci.“

Podle ní správa díky těmto opatřením ušetří 150 milionů korun na provozních prostředcích. Zeštíhlí o tři procenta, tedy asi 490 pracovníků. Zároveň připomněla, že první vlna optimalizace finančních úřadů proběhla již v roce 2016 a v režimu dva plus dva již tři roky úspěšně pracuje 23 územních pracovišť.

Finanční správa si výsledky dosavadní optimalizace pracovišť pochvaluje, podle ní se zvýšila efektivita při zachování dostupnosti a rozsahu poskytovaných služeb. S tím ale třeba oslovená starostka Valašských Klobouků Olšáková nesouhlasí. „Mám jiné informace, že spokojenost na úřadech rozhodně nebyla,“ uvedla.

Richterová pro ČT připustila, že po diskusi se starosty může návrh projít úpravou a některá pracoviště by tak nakonec omezovat provoz nemusela.

V současnosti má Finanční správa celkem 201 územních pracovišť. Česká republika má v porovnání se sousedními zeměmi jednoznačně nejhustší síť, vyplývá ze statistik FS, a to 20,5 na jeden milion obyvatel. Pro srovnání sousední Slovensko má na jeden milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko po osmi a například Dánsko pouze 5,5 pracovišť na milion obyvatel.

Rozhodne se do září

Ministerstvo financí má o konkrétních škrtech pro příští rok definitivně rozhodnout do září, kdy bude vláda schvalovat státní rozpočet. Resort chce škrtat v příštím roce na většině úřadů. O desetinu chce snížit počet placených míst na všech ministerstvech. Pětiprocentní úspory plánuje pro některé další úřady a o tři procenta hodlá snížit počet míst v příspěvkových organizacích, na soudech nebo státních zastupitelstvích.

I Finanční správa podle své ředitelky Richterové bude šetřit na dalších místech. „Principiálně jsme se dohodli, že budeme šetřit pět procent pracovníků na úrovni generálního finančního ředitelství, dále specializovaného finančního úřadu, odvolacího finančního ředitelství a na řídících úrovních finančního úřadu, tedy i na finančních úřadech, a to pět procent. A na těch nižších úrovních 2,5 procenta,“ uvedla.

Resort financí hodlá šetřit i rušením části neobsazených míst. Ve státní správě jich je téměř čtyřiadvacet tisíc a úřady na ně pobírají peníze, i když nikdo nepracuje. Ministryně Schillerová chce seškrtat 5700 pozic (obsazených i neobsazených), od čehož si slibuje roční úsporu ve výši 1,7 miliardy korun. Změny by neměli pocítit učitelé, hasiči nebo policisté.

O deset procent také mají klesnout provozní výdaje. Třeba ty na nákup materiálu, vody, paliv, energií, nájemného nebo cestovného. To má ušetřit tři miliardy ročně.