Za děti a důchodce platí zdravotní pojištění stát. Politici se teď ale přou, kolik to má být

4 minuty
Politici se přou o výši pojištění
Zdroj: ČT24

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.

„Pokud by byl konsenzus, že by peníze skutečně šly do investic, tak si myslím, že by to svou logiku mělo. Protože  si myslím, že v tuto chvíli provozní peníze nejsou nějak zásadně potřebné, minimálně tak, jak vidíme výhled pro příští rok – vypadá to zatím velmi dobře,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Plán ministra kritizují vedle sociálních demokratů ale i odbory a lékařská komora. Podle nich českému zdravotnictví peníze chybí. I proto chtějí platby za státní pojištěnce naopak skokově zvýšit.

Přes 73 miliard za státní pojištěnce

Nově narozené dítě má automaticky stejnou pojišťovnu jako jeho matka. Například Veronika Krátká, které se v úterý narodil Patrik, za péči lékařů a sester ve Všeobecné fakultní nemocnici nic platit nemusela, protože zdravotní pojištění za ni i za jejího syna hradí stát.

„Mám tady k dispozici oblečky pro miminko, byly tu i plenky, dezinfekce, věci na přebalování, dokonce i kojící pomůcky,“ konstatuje maminka malého Patrika.

Stát letos za své pojištěnce celkově zaplatí přes 73 miliard. V příštím roce má tato částka vzrůst o tři a půl miliardy. Podle ministra zdravotnictví by ji ale pak mohl stát na rok zmrazit. Ve středu ho k tomu nepřímo vyzval i premiér.

„Řekl jsem panu ministrovi, aby se nějakým způsobem hlavně zamyslel nad tím, jestli si nemůžeme vzít těch 3,5 miliardy od státních pojištěnců a více dát na investice,“ řekl ve středu premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO). „Pokud by peníze šly skutečně na investice, pak by to zdravotnictví stejně pomohlo,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Jenže plán kritizuje jak část opozice, tak i vládní ČSSD. Tvrdí, že státní peníze budou ve zdravotnictví chybět a pocítí to pacienti. „Sociální demokracie je jednoznačně proti tomu, protože už dnes stát je největším dlužníkem za poskytnutou péči,“ vysvětluje stranická expertka na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

A ani místopředseda ODS a šéf senátorského klubu této strany Miloš Vystrčil nevidí žádný důvod pro to, aby stát snižoval své prostředky na provoz nemocnic. „Ceny neustále o něco rostou, tak není rozumné nastavit žádné úplné zmrazení,“ dodává k tomu 1. místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová.

Odvody pojišťovnám
Zdroj: ČT24


Zatímco stát dnes platí za své pojištěnce něco přes tisícovku měsíčně, člověk s minimální mzdou odvede skoro dvakrát tolik. Zaměstnanec s průměrnou mzdou pak zaplatí pojišťovně dokonce čtyřnásobek toho co stát. Lékařská komora varuje, že by bez vyšších plateb státu nemusely mít nemocnice na růst platů zdravotníků.

„České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Je zde obrovský dluh, který za sebou táhne,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdravotní daň, lidi si to vybrali na zdravotnictví a ve zdravotnictví by měla skončit – ale ne v budovách,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ministerstvo zdravotnictví ještě loni navrhovalo, aby platba státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané vzrostla v roce 2021 o 14 miliard. Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). A navrhla zvýšení o tři až 3,5 miliardy.

Platby státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Rozpočtový výhled ale zatím od roku 2021 počítá s nulovým nárůstem. „Pracují na tom pracovní týmy ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví, ty platby musíme nějakým způsobem nastavit od roku 2021,“ upřesňuje ministryně financí  Schillerová.

I v té době bude za Veroniku Krátkou a za jejího syna každopádně platit pojištění stát. Bez ohledu na výši částky budou mít nárok na stejnou péči jako všichni ostatní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...