Za děti a důchodce platí zdravotní pojištění stát. Politici se teď ale přou, kolik to má být

Nahrávám video

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.

„Pokud by byl konsenzus, že by peníze skutečně šly do investic, tak si myslím, že by to svou logiku mělo. Protože  si myslím, že v tuto chvíli provozní peníze nejsou nějak zásadně potřebné, minimálně tak, jak vidíme výhled pro příští rok – vypadá to zatím velmi dobře,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Plán ministra kritizují vedle sociálních demokratů ale i odbory a lékařská komora. Podle nich českému zdravotnictví peníze chybí. I proto chtějí platby za státní pojištěnce naopak skokově zvýšit.

Přes 73 miliard za státní pojištěnce

Nově narozené dítě má automaticky stejnou pojišťovnu jako jeho matka. Například Veronika Krátká, které se v úterý narodil Patrik, za péči lékařů a sester ve Všeobecné fakultní nemocnici nic platit nemusela, protože zdravotní pojištění za ni i za jejího syna hradí stát.

„Mám tady k dispozici oblečky pro miminko, byly tu i plenky, dezinfekce, věci na přebalování, dokonce i kojící pomůcky,“ konstatuje maminka malého Patrika.

Stát letos za své pojištěnce celkově zaplatí přes 73 miliard. V příštím roce má tato částka vzrůst o tři a půl miliardy. Podle ministra zdravotnictví by ji ale pak mohl stát na rok zmrazit. Ve středu ho k tomu nepřímo vyzval i premiér.

„Řekl jsem panu ministrovi, aby se nějakým způsobem hlavně zamyslel nad tím, jestli si nemůžeme vzít těch 3,5 miliardy od státních pojištěnců a více dát na investice,“ řekl ve středu premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO). „Pokud by peníze šly skutečně na investice, pak by to zdravotnictví stejně pomohlo,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Jenže plán kritizuje jak část opozice, tak i vládní ČSSD. Tvrdí, že státní peníze budou ve zdravotnictví chybět a pocítí to pacienti. „Sociální demokracie je jednoznačně proti tomu, protože už dnes stát je největším dlužníkem za poskytnutou péči,“ vysvětluje stranická expertka na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

A ani místopředseda ODS a šéf senátorského klubu této strany Miloš Vystrčil nevidí žádný důvod pro to, aby stát snižoval své prostředky na provoz nemocnic. „Ceny neustále o něco rostou, tak není rozumné nastavit žádné úplné zmrazení,“ dodává k tomu 1. místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová.

Odvody pojišťovnám
Zdroj: ČT24


Zatímco stát dnes platí za své pojištěnce něco přes tisícovku měsíčně, člověk s minimální mzdou odvede skoro dvakrát tolik. Zaměstnanec s průměrnou mzdou pak zaplatí pojišťovně dokonce čtyřnásobek toho co stát. Lékařská komora varuje, že by bez vyšších plateb státu nemusely mít nemocnice na růst platů zdravotníků.

„České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Je zde obrovský dluh, který za sebou táhne,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdravotní daň, lidi si to vybrali na zdravotnictví a ve zdravotnictví by měla skončit – ale ne v budovách,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ministerstvo zdravotnictví ještě loni navrhovalo, aby platba státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané vzrostla v roce 2021 o 14 miliard. Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). A navrhla zvýšení o tři až 3,5 miliardy.

Platby státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Rozpočtový výhled ale zatím od roku 2021 počítá s nulovým nárůstem. „Pracují na tom pracovní týmy ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví, ty platby musíme nějakým způsobem nastavit od roku 2021,“ upřesňuje ministryně financí  Schillerová.

I v té době bude za Veroniku Krátkou a za jejího syna každopádně platit pojištění stát. Bez ohledu na výši částky budou mít nárok na stejnou péči jako všichni ostatní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...