Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě, která by mohla vstoupit v platnost už od roku 2021, platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. O tom a také o rozpočtu 2018 i výhledu na rok 2019 diskutovali hosté pořadu Otázky Václava Moravce – ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten představil svůj protinávrh ke změnám systému zdravotního pojištění. Chce snížit zdravotní pojištění a zvýšit platby za státní pojištěnce.
Kalousek má protinávrh k daňové reformě Schillerové. Navrhuje snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb za státní pojištěnce
OVM: Kalousek má protinávrh k daňové reformě Schillerové, 1.část (zdroj: ČT24)
Plán na zrušení superhrubé mzdy je hotový. Víc než čtyři miliony zaměstnanců by mohly od roku 2021 platit daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. České televizi to ve čtvrtek exkluzivně řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnanci dnes sice 15 procent ze svých příjmů platí – ale z vyššího základu – z takzvané superhrubé mzdy. Přepočteno na hrubou mzdu je to 20,1 procenta, připomněla v OVM Schillerová.
Z veřejných rozpočtů by ale kvůli těmto krokům podle ministerstva financí vypadlo přes 100 miliard. Proto zároveň zvažuje zrušení platby za státní pojištěnce a další změny.
Chystanou operaci však odmítá parlamentní opozice. Jan Skopeček z ODS se obává, že by to rozvrátilo zdravotní systém, s čímž souhlasí i Mikuláš Ferjenčík z Pirátů. Podle něho systém potřebuje vyrovnávací prvek.
Kritiku neskrývají ani spojenci vlády, komunisté. „Neplacení za státní pojištěnce považujeme za nesmysl,“ řekl jejich předseda Vojtěch Filip a naznačil, že by mohlo ohrozit toleranci vlády.
A koaliční partner ANO ústy svého předsedy Jana Hamáčka varuje: „Tak, jak je to dneska navrženo, tak pro to nemůžeme hlasovat jako sociální demokraté.“
Konkrétně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje, aby zdravotní pojištění vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.
Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně.
A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.
Daně propočty
„Chtěla bych ale říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění,“ zdůraznila Schillerová.
Pokud ale její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.
Kalousek navrhuje, aby daň z hrubé mzdy po zrušení superhrubé mzdy byla ve výši 19 procent, namísto navrhovaných patnácti, jak říkal i původně schválený zákon z roku 2012, přípomíná. A zároveň by se podle něho mělo snížit zdravotní pojištění.
„My nemůžeme souhlasit s tím, aby ti, co pracují, nesli ze svých výplat veškerou zátěž zdravotního pojištění za šest milionů těch, kteří ekonomicky aktivní nejsou. Zvažte prosím můj návrh, který je férový, protože lidé budou platit menší zdravotní pojištění i stát bude platit více za své zdravotní pojištěnce a bude to velmi transparentní, každý bude pojištěn. V našem návrhu bude také obsažená automatická valorizace plateb za státní pojištěnce bez možnosti politického zásahu,“ vysvětloval v OVM Kalousek svou představu změny. A dodal, že pokud nebude k diskusi vůle, předloží to za TOP 09 jako poslanecký návrh.
„Čistá mzda se zvýší každému, cena práce se zlevní každému a s tím snížením zdravotního pojištění zvyšme platbu za státní pojištěnce. Protože jestli dnes je poměr platby za státního pojištěnce jedna ku čtyřem vůči platbě u průměrné mzdy – zatímco stát platí 1018 korun, tak u průměrné mzdy odvedete se svým zaměstnavatelem 4,5 tisíce korun a to je velmi nekorektní. Tak to srovnejme, ať stát za své pojištěnce platí zhruba tolik, co platí všichni ostatní, a můžeme jim za to snížit zdravotní pojištění,“ upřesnil.
Podle Schillerové by to však vedlo ke zmatku. A poukazuje také na to, že dnes nejsou pravidla, aby se pojišťovny chovaly proticyklicky – tedy jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu. „ A ty já navrhuji. Dnes je platba odvislá od politické vůle a to já nechci. Protože tak, jak jde cyklus, tak jde platba za státního pojištěnce,“ vysvětluje své důvody navrhovaných změn.
OVM: Schillerová a Kalousek k rozpočtu, 2. část (zdroj: ČT24)
Schillerová připustila, že návrh na změnu systému zdravotního pojištění nemusí projít
K úvahám ministerstva financí se v neděli vyjádřil i místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil návrh Schillerové za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy. „Ta úvaha zásadní reformy není na stole ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh,“ uvedl Brabec.
Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.
Růst pojistného
Ministryně financí také v diskusi připustila, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. „Jsem si vědomá, že ho možná neprosadím,“ uvedla. Zdůraznila ale, že cílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu, a že hodlá o možnostech diskutovat dál.
„Já chci názor ministra zdravotnictví, chci, abychom si řekli všechna pro a proti, ale rozhodně v debatě musíme pokračovat, ať už nad tímto, či jiným návrhem,“ uvedla v OVM.
Sám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se však staví k návrhu poměrně rezervovaně. „Navrhujeme automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, tj. my si myslíme, že je nutné zachovat platby za státní pojištěnce a ty postupně navyšovat, protože je to zdroj pro financování zdravotnictví,“ uvedl ve čtvrtek.
Schillerová také uvedla, že případná výše valorizace plateb – pro případ, že návrh na reformu neprojde - není jasná. „Debaty teprve vedeme,“ řekla.
Rozpočet pro letošní rok zatím zůstane, na úpravy je ještě brzy, řekla Schillerová
Schillerová zatím nepočítá s tím, že by musela upravovat rozpočet pro letošní rok, ačkoli se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun. Podle ní je na případné úpravy zatím brzy. O navýšení schodku pro rok 2020 je ministryně ochotna diskutovat pouze v případě vyšších investic z národních zdrojů.
Státní rozpočet se ke konci února dostal téměř do dvacetimiliardového schodku po lednovém přebytku 8,8 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. Čísla v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Podle Schillerové se ve zhoršených údajích projevil propad v dani z přidané hodnoty a ve spotřební dani. Oproti loňsku podle ní například pokleslo množství zadržených nadměrných odpočtů daně a projevily se některé jednorázové vlivy.
Bilance státního rozpočtu
Úvahy o případném zvýšení schodku letošního rozpočtu nad schválených 40 miliard korun jsou podle Schillerové předčasné. „Je velmi brzo. Budu to sledovat a zatím to neočekávám,“ řekla ministryně.
Pro rok 2020 chce Schillerová udržet schodek rozpočtu na 40 miliardách. „Pro mne je nepřekročitelný,“ uvedla. Připustila ale, že za určitých podmínek by mohl být vyšší. „Pokud bychom se měli bavit o vyšším schodku – a budeme o tom debatovat – tak já jsme ochotna se o něm bavit maximálně, pokud by byl podložen investicemi z národních zdrojů,“ zdůraznila Schillerová. Dodala, že zvýšení schodku pro příští rok by vnímala jako velký problém.
Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun. Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun.
Penze by příští rok mohly vzrůst o 750 korun, míní Schillerová
Ministryně financí Schillerová také v OVM uvedla, že v příštím roce by penze mohly vzrůst o zhruba 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však už dříve řekla, že navrhne zvýšení v průměru o 900 korun. A na sobotním sjezdu ČSSD v Hradci Králové nová místopředsedkyně ČSSD Maláčová prohlásila, že sociální demokraté budou na 900 korunách trvat.
„Podle posledních propočtů, co mi říkal můj tým, tak to vypadá už teď asi na 750 korun,“ uvedla v neděli v OVM Schillerová. Přesná čísla bude mít k dispozici později, až Český statistický úřad v březnu poskytne další údaje.
„Ale teď to tipujeme na 750 korun, což je částka, se kterou já počítám ve státním rozpočtu na rok 2020,“ řekla. V souvislosti s tím, že o 900 korunách hovořil i premiér a předseda ANO Andrej Babiš, uvedla, že ona se jako ministryně financí musí zajímat o to, „jaká bude udržitelnost rozpočtu i v dalších letech“.
Podle Kalouska však vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která důchodový systém stabilizuje. „Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů,“ uvedl. Podle něj to bude mít dopady na životy milionů lidí. „Až půjdou silnější generace do důchodu, tak prostě ty důchody (bez penzijní reformy - pozn. red.) se skutečně propadnou,“ míní.
Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela loni v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13 258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.