Bohatší živnostníci mají platit vyšší odvody, plánuje ministerstvo financí v daňové reformě

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje, aby zdravotní pojištění  vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.

Živnostníci s příjmem do milionu ročně  naopak mohou využít výhodnější paušální daň.

A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Například Vojtěch Duffek podniká jako finanční poradce. Ročně utrží přes milion korun. Pokud projde plán ministerstva financí na reformu odvodů, zaplatí od roku 2021 ze svého zisku na zdravotním pojištění o téměř dvě procenta víc než letos. 

„Propočítával jsem si to s účetní. Konkrétně se mě to dotkne tak, že se mi zvýší náklady o 1600 měsíčně.“

Bohatý živnostník a zaměstnanec

Ministryně Schillerová vysvětluje tento zamýšlený krok srovnáním: „Samozřejmě by tam došlo k navýšení zdravotního pojištění. Ale zase na druhé straně, proč by měl vysokopříjmový živnostník polovinu vyměřovacího základu, co má zaměstnanec?“

Dufek s touto argumentací nesouhlasí. Domnívá se, že je správné, když živnostníci dnes platí o polovinu nižší zdravotní pojištění než zaměstnanci. Upozorňuje, že si třeba na rozdíl od zaměstnanců sám musí sehnat práci. Vyšší odvody odmítá. 

Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček by ještě uvítal diskusi o skupině nad milion. „Je třeba to dát na misky vah. Tam je, myslím, diskuse otevřená“. 

Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně. 

Budou moci využít takzvaný paušál, to znamená zaplatí jednou částkou sociální, zdravotní a daň, uvádí Schillerová. 

To by uvítal například pražský topenář Emil Slabý. „Řemeslník by měl čistou hlavu. Věděl by, že prostě musí zaplatit 5 tisíc nebo vím já kolik peněz. Nemusel by nad tím strávit noci a dostávat doma vynadáno: Co zase děláš,“ dodává se smíchem. 

Část opozice se hodlá bohatých živnostníků zastat

Plán na vyšší zdravotní odvody pro bohatší živnostníky kritizuje část opozice. „Nevidíme důvod navyšovat živnostníkům daně ve chvíli, kdy se na ně valí spousta byrokratických opatření, třeba 3. a 4. vlna EET,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

ODS se chystá těchto živnostníků zastat. „Ještě jim přidávat odvodovou zátěž, je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Česká vláda by mohla projednat daňovou reformu letos na podzim. Poslanci by ji měli tady ve sněmovně začít schvalovat na začátku příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026
Načítání...