Bohatší živnostníci mají platit vyšší odvody, plánuje ministerstvo financí v daňové reformě

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje, aby zdravotní pojištění  vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.

Živnostníci s příjmem do milionu ročně  naopak mohou využít výhodnější paušální daň.

A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Například Vojtěch Duffek podniká jako finanční poradce. Ročně utrží přes milion korun. Pokud projde plán ministerstva financí na reformu odvodů, zaplatí od roku 2021 ze svého zisku na zdravotním pojištění o téměř dvě procenta víc než letos. 

„Propočítával jsem si to s účetní. Konkrétně se mě to dotkne tak, že se mi zvýší náklady o 1600 měsíčně.“

Bohatý živnostník a zaměstnanec

Ministryně Schillerová vysvětluje tento zamýšlený krok srovnáním: „Samozřejmě by tam došlo k navýšení zdravotního pojištění. Ale zase na druhé straně, proč by měl vysokopříjmový živnostník polovinu vyměřovacího základu, co má zaměstnanec?“

Dufek s touto argumentací nesouhlasí. Domnívá se, že je správné, když živnostníci dnes platí o polovinu nižší zdravotní pojištění než zaměstnanci. Upozorňuje, že si třeba na rozdíl od zaměstnanců sám musí sehnat práci. Vyšší odvody odmítá. 

Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček by ještě uvítal diskusi o skupině nad milion. „Je třeba to dát na misky vah. Tam je, myslím, diskuse otevřená“. 

Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně. 

Budou moci využít takzvaný paušál, to znamená zaplatí jednou částkou sociální, zdravotní a daň, uvádí Schillerová. 

To by uvítal například pražský topenář Emil Slabý. „Řemeslník by měl čistou hlavu. Věděl by, že prostě musí zaplatit 5 tisíc nebo vím já kolik peněz. Nemusel by nad tím strávit noci a dostávat doma vynadáno: Co zase děláš,“ dodává se smíchem. 

Část opozice se hodlá bohatých živnostníků zastat

Plán na vyšší zdravotní odvody pro bohatší živnostníky kritizuje část opozice. „Nevidíme důvod navyšovat živnostníkům daně ve chvíli, kdy se na ně valí spousta byrokratických opatření, třeba 3. a 4. vlna EET,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

ODS se chystá těchto živnostníků zastat. „Ještě jim přidávat odvodovou zátěž, je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Česká vláda by mohla projednat daňovou reformu letos na podzim. Poslanci by ji měli tady ve sněmovně začít schvalovat na začátku příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 11 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...