Bohatší živnostníci mají platit vyšší odvody, plánuje ministerstvo financí v daňové reformě

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje, aby zdravotní pojištění  vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.

Živnostníci s příjmem do milionu ročně  naopak mohou využít výhodnější paušální daň.

A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Například Vojtěch Duffek podniká jako finanční poradce. Ročně utrží přes milion korun. Pokud projde plán ministerstva financí na reformu odvodů, zaplatí od roku 2021 ze svého zisku na zdravotním pojištění o téměř dvě procenta víc než letos. 

„Propočítával jsem si to s účetní. Konkrétně se mě to dotkne tak, že se mi zvýší náklady o 1600 měsíčně.“

Bohatý živnostník a zaměstnanec

Ministryně Schillerová vysvětluje tento zamýšlený krok srovnáním: „Samozřejmě by tam došlo k navýšení zdravotního pojištění. Ale zase na druhé straně, proč by měl vysokopříjmový živnostník polovinu vyměřovacího základu, co má zaměstnanec?“

Dufek s touto argumentací nesouhlasí. Domnívá se, že je správné, když živnostníci dnes platí o polovinu nižší zdravotní pojištění než zaměstnanci. Upozorňuje, že si třeba na rozdíl od zaměstnanců sám musí sehnat práci. Vyšší odvody odmítá. 

Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček by ještě uvítal diskusi o skupině nad milion. „Je třeba to dát na misky vah. Tam je, myslím, diskuse otevřená“. 

Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně. 

Budou moci využít takzvaný paušál, to znamená zaplatí jednou částkou sociální, zdravotní a daň, uvádí Schillerová. 

To by uvítal například pražský topenář Emil Slabý. „Řemeslník by měl čistou hlavu. Věděl by, že prostě musí zaplatit 5 tisíc nebo vím já kolik peněz. Nemusel by nad tím strávit noci a dostávat doma vynadáno: Co zase děláš,“ dodává se smíchem. 

Část opozice se hodlá bohatých živnostníků zastat

Plán na vyšší zdravotní odvody pro bohatší živnostníky kritizuje část opozice. „Nevidíme důvod navyšovat živnostníkům daně ve chvíli, kdy se na ně valí spousta byrokratických opatření, třeba 3. a 4. vlna EET,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

ODS se chystá těchto živnostníků zastat. „Ještě jim přidávat odvodovou zátěž, je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Česká vláda by mohla projednat daňovou reformu letos na podzim. Poslanci by ji měli tady ve sněmovně začít schvalovat na začátku příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 46 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...