„Tudy cesta nevede, fata morgana, kvadratura kruhu“. Exministr Bojar ztrhal dohodu premiéra s lékaři

Nahrávám video

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

„Představa, že 9,8 miliardy vyřeší léta odkládaný, špatně chápaný problém českého veřejného i soukromého zdravotnictví, je prostě fata morganou. Omlouvám se všem, kteří věří, že to povede k něčemu dobrému,“ začal diskuzi zostra Bojar.

Jde podle něj o pokus o kvadraturu kruhu a typickou českou cestu, kterou „dobře popsal“ Jára Cimrman. „Jedna moje stará příbuzná by řekla: Martínku, to je chucpe, to se nemělo stát,“ pokračoval bývalý ministr zdravotnictví. Prominentní lékař Pavel Pafko byl podstatně stručnější – dohodu považuje za odsouvání problému, za „valení kuličky před sebou“. „Ten problém je před námi, je v restrukturalizaci českého zdravotnictví,“ zdůraznil emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Deset miliard nebude stačit“

Šéfredaktor Zdravotnického deníku a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt chápe snahu premiéra odvrátit bezprostřední ohrožení zdravotní péče. „Ale páni profesoři mají pravdu v tom, že jestliže si český lékař vydělá své peníze ze 40 procent službami navíc, tak pokud by je neměl sloužit, nebo sloužil jen polovinu, tak deset miliard nebude stačit, to je jasné,“ podpořil Cikrt slova Bojara a Pafka.

Na místě je podle něj také otázka, jak se to, že lékaři přestanou sloužit tolik přesčasů, dotkne zdravotnických zařízení, zda neklesne jejich výkonnost. I Cikrt tak mluví o odsunutí (problému), zároveň ale upozorňuje, že za něj nemůže současná vláda. Místo toho viní vlády a politiky, kteří „dosud před zdravotnictvím utíkali“.

Je přesvědčený, že pokud ubude služeb lékařů a bude se dodržovat zákoník práce, tak poklesne objem péče. „A to zatím lidem nikdo takto otevřeně neřekl,“ dodal Cikrt. Bojar varoval, že brzy se mohou ozvat také zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další profese. „Už jsem na klinice slyšel hlasy: Když dostanou přidáno lékaři, tak jak to, že my ne?“ Uznal, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve čtvrtek sice řekl, že by se mělo pamatovat i na sestry, z 9,8 miliardy to ale podle Bojara nepůjde.

To, že řada zdravotnických pracovišť přešla kvůli výpovědím přesčasů ze strany lékařů na směnný provoz, povede podle něj k „naprosto netušeným komplikacím ve vztahu na ose lékaři-pacienti-sestry a další personál“. V tomto režimu podle něj funguje i spousta pracovišť v západní Evropě, ale prý to není ku prospěchu personalizované, na spokojenost pacienta orientované medicíny. Přitakal slovům o tom, že jde o problém, který se dlouho odkládal a souhlasí s názorem, že jde „o manévr, který se patrně nemůže zdařit“.

Podle Cikrta může ministr (zdravotnictví) donutit přímo řízené organizace, aby slíbené peníze použily dle dohody na platy, zároveň dle něj může stát zatlačit na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). „A předpokládá se, že když se VZP nuceně dohodne s přímo řízenými (organizacemi), že se ostatní nemocnice přidají. Ale myslím si, že i kdyby chtěly, tak ty menší na to nebudou mít,“ varuje.

Podle Pafka byl systém práce ve zdravotnictví dlouho postavený na tom, že se nedodržoval zákoník práce. „Povinných je 150 hodin (přesčasů) ročně. Ostatní vyžaduje souhlas zaměstnavatele a zaměstnance. A když oni (lékaři) řeknou, že budou dělat jen těch 150 hodin, tak se systém za tři měsíce zhroutí,“ odhadl.

„Složitý rébus“

Protestu části lékařů se věnovalo i páteční Interview ČT24 s děkanem 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult Petrem Widimským. „Situace je tak komplikovaná, že jednoduché řešení všeho není možné v řádu dnů, měsíců a obávám se, že ani roků,“ upozornil. On osobně například nevidí jediný důvod, proč by měli lékaři z pohledu přesčasů v českých zákonech mít jiné postavení „než jakýkoli jiný zaměstnanec“. Odstranit přesčasovou práci a vše sladit se zákoníkem práce dle jeho názoru při současném počtu zdravotnických zařízení a lékařů není možné.

V hodnocení čtvrteční dohody je Widimský opatrný. Zmínil, že podle současných zákonů a předpisů bude úkol dostat dohodnuté peníze do mezd lékařů a dalších zdravotníků „skutečně složitý rébus“. Je podle něj také důležité si uvědomit, že průměrný nemocniční lékař neodpracuje za rok 12 měsíců, ale po započítání přesčasů měsíců sedmnáct. „A to je skutečně extrémně náročné,“ je přesvědčen děkan.

Nahrávám video

Připomíná, že se vedou diskuze o tom, zda v Česku není příliš mnoho lůžkových zdravotnických zařízení. S odkazem na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky uvedl, že jich v tuzemsku funguje 316, což je v průměru více než dvacet na každý kraj. Widimský je ale spíše skeptický k tomu, že by současná situace spustila nějakou větší reformu českého zdravotnictví.

„Ale dovedu si představit, že by se provoz dvou třetin těch nejmenších nemocnic omezil tak, aby v nich nebyl nonstop servis pro akutní případy,“ zamyslel se. Jedním dechem ale dodal, že něco takového nelze rozhodnout od stolu a bez individuálního přístupu.

K nespokojenosti mladých lékařů podle Widimského přispívá i to, že se na mzdu, která se pohybuje nad tou průměrnou, bez započítání přesčasů dostanou třeba až po jedenácti, dvanácti letech vzdělávání – jak na univerzitě, tak následně při přípravě na atestaci. Děkan vůbec tuzemský systém vzdělávání lékařů považuje za zbytečně složitý, počet specializačních oborů přímo označil za nesmyslně vysoký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kombinovaná výuka na ZŠ končí, oznámilo ministerstvo školství

Ministerstvo školství ukončí pokusné ověřování takzvané kombinované výuky – střídání prezenční a distanční výuky – v základních školách a základních uměleckých školách dříve, než mělo v plánu. Podle úřadu tento režim zkouší omezený počet škol a vzorek neposkytuje reprezentativní výsledky pro systémové závěry. Zapojené instituce mají s touto výukou skončit nejpozději k 30. červnu, ověřování mělo trvat do roku 2028. Podklady vyhodnotí Národní pedagogický institut (NPI).
14:50Aktualizovánopřed 40 mminutami

Motorista Beran se vzdal poslaneckého mandátu, vrátí se k diplomacii

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran se vzdal mandátu poslance. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). V dolní komoře by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna nedokončila schvalování novely o podpoře bydlení

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Žalobce nepodá odvolání proti rozsudku v kauze Čapí hnízdo, píší Seznam Zprávy

Státní zástupce Jaroslav Šaroch nepodá odvolání proti rozsudku pražského městského soudu, který v kauze Čapí hnízdo potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) podmínkou a peněžitým trestem. Vrchní soud v Praze se tak bude zabývat pouze odvoláním Nagyové, jež s odsuzujícím rozsudkem nesouhlasí. Protože se žalobce neodvolal, nebude moci odvolací senát ženě případně uložit přísnější trest.
před 4 hhodinami

VideoArmáda ocenila firmy za účast zaměstnanců ve výcviku aktivních záloh

Náčelník generálního štábu Karel Řehka ocenil ve Vyškově zástupce čtyř desítek firem, které během roku umožňují svým zaměstnancům účastnit se výcviku aktivních záloh. Mezi oceněné společnosti patří Česká národní banka nebo společnost Malfini. Vojáci zároveň předvedli ukázky výcviku.
před 5 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
12:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ODS chce po šéfce státní služby, aby prověřila postupy kolem dotací Agrofertu

Opoziční ODS se obrátila na šéfku státní služby Zuzanu Brücknerovou, aby prověřila, zda se na ministerstvech nedějí nezákonné postupy v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert. Předseda občanských demokratů Martin Kupka v pátek řekl, že jde o cestu, jak zabránit tomu, aby resorty uvolňovaly dotace tam, kde na to není nárok a kde by tak mohly vzniknout státu mnohasetmilionové škody.
11:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Velvyslancem v USA se stane Jakub Kulhánek. Nyní vede misi u OSN

Velvyslancem České republiky v USA se stane velvyslanec Česka při OSN a bývalý ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Američané návrh vlády schválili, sdělil ve čtvrtek večer České televizi (ČT) ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Macinka byl od úterý do čtvrtka na návštěvě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...