„Tudy cesta nevede, fata morgana, kvadratura kruhu“. Exministr Bojar ztrhal dohodu premiéra s lékaři

Nahrávám video

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

„Představa, že 9,8 miliardy vyřeší léta odkládaný, špatně chápaný problém českého veřejného i soukromého zdravotnictví, je prostě fata morganou. Omlouvám se všem, kteří věří, že to povede k něčemu dobrému,“ začal diskuzi zostra Bojar.

Jde podle něj o pokus o kvadraturu kruhu a typickou českou cestu, kterou „dobře popsal“ Jára Cimrman. „Jedna moje stará příbuzná by řekla: Martínku, to je chucpe, to se nemělo stát,“ pokračoval bývalý ministr zdravotnictví. Prominentní lékař Pavel Pafko byl podstatně stručnější – dohodu považuje za odsouvání problému, za „valení kuličky před sebou“. „Ten problém je před námi, je v restrukturalizaci českého zdravotnictví,“ zdůraznil emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Deset miliard nebude stačit“

Šéfredaktor Zdravotnického deníku a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt chápe snahu premiéra odvrátit bezprostřední ohrožení zdravotní péče. „Ale páni profesoři mají pravdu v tom, že jestliže si český lékař vydělá své peníze ze 40 procent službami navíc, tak pokud by je neměl sloužit, nebo sloužil jen polovinu, tak deset miliard nebude stačit, to je jasné,“ podpořil Cikrt slova Bojara a Pafka.

Na místě je podle něj také otázka, jak se to, že lékaři přestanou sloužit tolik přesčasů, dotkne zdravotnických zařízení, zda neklesne jejich výkonnost. I Cikrt tak mluví o odsunutí (problému), zároveň ale upozorňuje, že za něj nemůže současná vláda. Místo toho viní vlády a politiky, kteří „dosud před zdravotnictvím utíkali“.

Je přesvědčený, že pokud ubude služeb lékařů a bude se dodržovat zákoník práce, tak poklesne objem péče. „A to zatím lidem nikdo takto otevřeně neřekl,“ dodal Cikrt. Bojar varoval, že brzy se mohou ozvat také zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další profese. „Už jsem na klinice slyšel hlasy: Když dostanou přidáno lékaři, tak jak to, že my ne?“ Uznal, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve čtvrtek sice řekl, že by se mělo pamatovat i na sestry, z 9,8 miliardy to ale podle Bojara nepůjde.

To, že řada zdravotnických pracovišť přešla kvůli výpovědím přesčasů ze strany lékařů na směnný provoz, povede podle něj k „naprosto netušeným komplikacím ve vztahu na ose lékaři-pacienti-sestry a další personál“. V tomto režimu podle něj funguje i spousta pracovišť v západní Evropě, ale prý to není ku prospěchu personalizované, na spokojenost pacienta orientované medicíny. Přitakal slovům o tom, že jde o problém, který se dlouho odkládal a souhlasí s názorem, že jde „o manévr, který se patrně nemůže zdařit“.

Podle Cikrta může ministr (zdravotnictví) donutit přímo řízené organizace, aby slíbené peníze použily dle dohody na platy, zároveň dle něj může stát zatlačit na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). „A předpokládá se, že když se VZP nuceně dohodne s přímo řízenými (organizacemi), že se ostatní nemocnice přidají. Ale myslím si, že i kdyby chtěly, tak ty menší na to nebudou mít,“ varuje.

Podle Pafka byl systém práce ve zdravotnictví dlouho postavený na tom, že se nedodržoval zákoník práce. „Povinných je 150 hodin (přesčasů) ročně. Ostatní vyžaduje souhlas zaměstnavatele a zaměstnance. A když oni (lékaři) řeknou, že budou dělat jen těch 150 hodin, tak se systém za tři měsíce zhroutí,“ odhadl.

„Složitý rébus“

Protestu části lékařů se věnovalo i páteční Interview ČT24 s děkanem 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult Petrem Widimským. „Situace je tak komplikovaná, že jednoduché řešení všeho není možné v řádu dnů, měsíců a obávám se, že ani roků,“ upozornil. On osobně například nevidí jediný důvod, proč by měli lékaři z pohledu přesčasů v českých zákonech mít jiné postavení „než jakýkoli jiný zaměstnanec“. Odstranit přesčasovou práci a vše sladit se zákoníkem práce dle jeho názoru při současném počtu zdravotnických zařízení a lékařů není možné.

V hodnocení čtvrteční dohody je Widimský opatrný. Zmínil, že podle současných zákonů a předpisů bude úkol dostat dohodnuté peníze do mezd lékařů a dalších zdravotníků „skutečně složitý rébus“. Je podle něj také důležité si uvědomit, že průměrný nemocniční lékař neodpracuje za rok 12 měsíců, ale po započítání přesčasů měsíců sedmnáct. „A to je skutečně extrémně náročné,“ je přesvědčen děkan.

Nahrávám video

Připomíná, že se vedou diskuze o tom, zda v Česku není příliš mnoho lůžkových zdravotnických zařízení. S odkazem na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky uvedl, že jich v tuzemsku funguje 316, což je v průměru více než dvacet na každý kraj. Widimský je ale spíše skeptický k tomu, že by současná situace spustila nějakou větší reformu českého zdravotnictví.

„Ale dovedu si představit, že by se provoz dvou třetin těch nejmenších nemocnic omezil tak, aby v nich nebyl nonstop servis pro akutní případy,“ zamyslel se. Jedním dechem ale dodal, že něco takového nelze rozhodnout od stolu a bez individuálního přístupu.

K nespokojenosti mladých lékařů podle Widimského přispívá i to, že se na mzdu, která se pohybuje nad tou průměrnou, bez započítání přesčasů dostanou třeba až po jedenácti, dvanácti letech vzdělávání – jak na univerzitě, tak následně při přípravě na atestaci. Děkan vůbec tuzemský systém vzdělávání lékařů považuje za zbytečně složitý, počet specializačních oborů přímo označil za nesmyslně vysoký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace.
12:33Aktualizovánopřed 17 mminutami

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 30 mminutami

Policie po Turkově nehodě vyhodnocuje záznamy z kamer a vyslýchá účastníky

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (Motoristé) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.
před 56 mminutami

Sněmovna řeší vládní návrh na zrušení zdražování dálničních známek

Poslanci na mimořádné schůzi projednávají zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropští žalobci zahájili trestní řízení kvůli dotacím pro Agrofert, píší SZ

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, jež podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč Česko nevymáhá po holdingu dotace z minulosti, píše server Seznam Zprávy (SZ). Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a střet zájmů tím má za vyřešený.
08:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPrezident se má přizpůsobit vládě, tvrdí David. Jurečka volá po slušnosti Babiše

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 8 hhodinami

VideoV Dyji klesla koncentrace kyslíku na nulu, uhynulo již zhruba sto kilogramů ryb

V řece Dyji pod vodní nádrží Nové Mlýny v noci na pondělí znovu klesla koncentrace kyslíku na nulu. Podle rybářů zatím uhynulo zhruba sto kilogramů ryb. Vodohospodáři vytvářejí rybám únikové cesty a hasiči provzdušňují vodu nad jezem v Břeclavi, kde je situace nejhorší. Včasný zásah masivní úhyn prozatím odvrátil, vyhráno ale ještě není. „Vodní elektrárny jsou vypnuté, manipulace probíhají, takže umožňujeme rybám, aby unikaly dál po toku, případně proti vodě, kde kyslík mají,“ uvedla technicko-provozní ředitelka Povodí Moravy Marie Kutílková. Masa sinic se po řece šíří už několik dní od Novomlýnských nádrží dál na jih. Problém není jen v hlavním korytu řeky, ale i v těch vedlejších. Mrtvé ryby plavou například v Zámecké Dyji. Riziko podle vodohospodářů potrvá celé prázdniny.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.