Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

Nahrávám video

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Dvořák si myslí, že doby, kdy V4 měla podobné či stejné politické směřování v domácí a zahraniční sféře, už pominula. „Je evidentní, že V4 není politicky homogenní útvar,“ dodal s tím, že nemá sílu ani ambici vstoupit do vyjednávání o míru v Gaze či na Ukrajině. 

Topolánek reagoval, že k tomu skupina nikdy nebyla zřízena a že ani nemá ambice, aby řešila Pásmo Gazy. Domnívá se, že státy skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – jsou sice jako pytel blech, ale že je důležité držet vzájemnou komunikaci téměř za každou cenu. „I kdybychom měli společně řešit jen pěstování jahod na zahradě, tak to stojí za to,“ dodal.

Za politickou oponou se děje spousta věcí, upozorňuje Bžoch

Bžoch doplnil, že sice existuje ve V4 mnoho rozporů, ale je také hodně věcí, na kterých je dobré pracovat. „Za politickou oponou se děje spousta věcí, které s politikou nesouvisí.“ Konkrétně zmínil Visegrádský fond a jeho důležitou roli v kultuře, vědě, výzkumu a v dalších oblastech. Také on považuje vzájemnou komunikaci ve skupině za velmi důležitou.

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Maďarská prezidentka Katalin Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států V4, které se ve středu sešly v Praze, tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil ve středu český prezident Petr Pavel.

V4 není hnací motor Evropy, soudí Dvořák

Ministr Dvořák v pořadu řekl, že doby, kdy si před unijním summitem státy V4 ujasňovaly vzájemný postup, už jsou pryč. Argumentoval, že to je od doby, kdy se Maďarsko pokoušelo maskovat své privátní zájmy za značkou V4. „Dlouhodobě jim to procházelo, ale ukázalo se, že je to neslučitelné, že to nefunguje“.

Ministr navíc nepovažuje skupinu za hnací motor, za společnou sílu, která posouvá Evropu, byť si nemyslí, že je V4 mrtvá. Dodal, že Česko by nemělo být překryto značkou V4, která je kvůli „troublemakerovi,“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, toxická. 

Topolánek odmítá „čaroděje třetí kategorie z Bruselu“

Topolánek nastínil představu, co by se stalo, pokud by se V4 rozpadla a Maďarsko by stálo mimo ni či potenciálně mimo EU.  Považoval by to za obrovskou chybu. 

„Fakt nechceš, aby zahraniční politiku za tuto část střední Evropy dělal nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu,“ řekl expremiér s odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borella. Zároveň zdůraznil, že Orbán je sice troublemaker, ale jeho přístup k ochraně vnější schengenské hranice, za který byl nebývalým způsobem kritizován, je jedinou možnou cestou, jak kontrolovat migraci. Dodal, že také některé výroky slovenského premiéra Roberta Fica či činy polské strany Právo a spravedlnost jsou pro nás až za hranou, ale neřekl by, že tyto státy jsou nedemokratické.  

Bžoch souhlasil, že Borrell by neměl mít v Evropě hlavní slovo a varoval před zrušením práva veta v Evropské unii, které prosazuje zejména Německo. 

Dvořák se domnívá, že pokud chce být Evropská unie silným hráčem, musí mít velkou politickou váhu, což ale v této době nemá. Je to podle něj tím, že má spoustu potížistů, kteří říkají s „Evropou nikdy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie.
09:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 43 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 1 hhodinou

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.