Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

Nahrávám video

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Dvořák si myslí, že doby, kdy V4 měla podobné či stejné politické směřování v domácí a zahraniční sféře, už pominula. „Je evidentní, že V4 není politicky homogenní útvar,“ dodal s tím, že nemá sílu ani ambici vstoupit do vyjednávání o míru v Gaze či na Ukrajině. 

Topolánek reagoval, že k tomu skupina nikdy nebyla zřízena a že ani nemá ambice, aby řešila Pásmo Gazy. Domnívá se, že státy skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – jsou sice jako pytel blech, ale že je důležité držet vzájemnou komunikaci téměř za každou cenu. „I kdybychom měli společně řešit jen pěstování jahod na zahradě, tak to stojí za to,“ dodal.

Za politickou oponou se děje spousta věcí, upozorňuje Bžoch

Bžoch doplnil, že sice existuje ve V4 mnoho rozporů, ale je také hodně věcí, na kterých je dobré pracovat. „Za politickou oponou se děje spousta věcí, které s politikou nesouvisí.“ Konkrétně zmínil Visegrádský fond a jeho důležitou roli v kultuře, vědě, výzkumu a v dalších oblastech. Také on považuje vzájemnou komunikaci ve skupině za velmi důležitou.

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Maďarská prezidentka Katalin Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států V4, které se ve středu sešly v Praze, tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil ve středu český prezident Petr Pavel.

V4 není hnací motor Evropy, soudí Dvořák

Ministr Dvořák v pořadu řekl, že doby, kdy si před unijním summitem státy V4 ujasňovaly vzájemný postup, už jsou pryč. Argumentoval, že to je od doby, kdy se Maďarsko pokoušelo maskovat své privátní zájmy za značkou V4. „Dlouhodobě jim to procházelo, ale ukázalo se, že je to neslučitelné, že to nefunguje“.

Ministr navíc nepovažuje skupinu za hnací motor, za společnou sílu, která posouvá Evropu, byť si nemyslí, že je V4 mrtvá. Dodal, že Česko by nemělo být překryto značkou V4, která je kvůli „troublemakerovi,“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, toxická. 

Topolánek odmítá „čaroděje třetí kategorie z Bruselu“

Topolánek nastínil představu, co by se stalo, pokud by se V4 rozpadla a Maďarsko by stálo mimo ni či potenciálně mimo EU.  Považoval by to za obrovskou chybu. 

„Fakt nechceš, aby zahraniční politiku za tuto část střední Evropy dělal nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu,“ řekl expremiér s odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borella. Zároveň zdůraznil, že Orbán je sice troublemaker, ale jeho přístup k ochraně vnější schengenské hranice, za který byl nebývalým způsobem kritizován, je jedinou možnou cestou, jak kontrolovat migraci. Dodal, že také některé výroky slovenského premiéra Roberta Fica či činy polské strany Právo a spravedlnost jsou pro nás až za hranou, ale neřekl by, že tyto státy jsou nedemokratické.  

Bžoch souhlasil, že Borrell by neměl mít v Evropě hlavní slovo a varoval před zrušením práva veta v Evropské unii, které prosazuje zejména Německo. 

Dvořák se domnívá, že pokud chce být Evropská unie silným hráčem, musí mít velkou politickou váhu, což ale v této době nemá. Je to podle něj tím, že má spoustu potížistů, kteří říkají s „Evropou nikdy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 43 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 46 mminutami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 8 hhodinami

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 8 hhodinami

VideoPřed 35 lety vláda omezila dovoz starých aut. Veřejnost se o zákazu dozvěděla pozdě

Československo od července 1991 povolilo dovážet jen ojeté vozy mladší šesti let. Opatření mělo zabránit přílivu technicky nevyhovujících aut a omezit znečištění. Celníci, policie i veřejnost se o něm ale dozvěděli až několik dnů poté, co začalo platit. Zmatek na hranicích i mezi dovozci tehdy ukázal, jak nepřipravená byla státní správa na rychlé změny po pádu komunismu. Průměrné stáří osobních aut v Česku dnes přesahuje šestnáct let, což znovu otevírá debatu o regulaci dovozu starších vozidel a jejich dopadu na životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled