Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

16 minut
Dvořák, Bžoch a Topolánek v debatě o V4
Zdroj: ČT24

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Dvořák si myslí, že doby, kdy V4 měla podobné či stejné politické směřování v domácí a zahraniční sféře, už pominula. „Je evidentní, že V4 není politicky homogenní útvar,“ dodal s tím, že nemá sílu ani ambici vstoupit do vyjednávání o míru v Gaze či na Ukrajině. 

Topolánek reagoval, že k tomu skupina nikdy nebyla zřízena a že ani nemá ambice, aby řešila Pásmo Gazy. Domnívá se, že státy skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – jsou sice jako pytel blech, ale že je důležité držet vzájemnou komunikaci téměř za každou cenu. „I kdybychom měli společně řešit jen pěstování jahod na zahradě, tak to stojí za to,“ dodal.

Za politickou oponou se děje spousta věcí, upozorňuje Bžoch

Bžoch doplnil, že sice existuje ve V4 mnoho rozporů, ale je také hodně věcí, na kterých je dobré pracovat. „Za politickou oponou se děje spousta věcí, které s politikou nesouvisí.“ Konkrétně zmínil Visegrádský fond a jeho důležitou roli v kultuře, vědě, výzkumu a v dalších oblastech. Také on považuje vzájemnou komunikaci ve skupině za velmi důležitou.

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Maďarská prezidentka Katalin Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států V4, které se ve středu sešly v Praze, tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil ve středu český prezident Petr Pavel.

V4 není hnací motor Evropy, soudí Dvořák

Ministr Dvořák v pořadu řekl, že doby, kdy si před unijním summitem státy V4 ujasňovaly vzájemný postup, už jsou pryč. Argumentoval, že to je od doby, kdy se Maďarsko pokoušelo maskovat své privátní zájmy za značkou V4. „Dlouhodobě jim to procházelo, ale ukázalo se, že je to neslučitelné, že to nefunguje“.

Ministr navíc nepovažuje skupinu za hnací motor, za společnou sílu, která posouvá Evropu, byť si nemyslí, že je V4 mrtvá. Dodal, že Česko by nemělo být překryto značkou V4, která je kvůli „troublemakerovi,“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, toxická. 

Topolánek odmítá „čaroděje třetí kategorie z Bruselu“

Topolánek nastínil představu, co by se stalo, pokud by se V4 rozpadla a Maďarsko by stálo mimo ni či potenciálně mimo EU.  Považoval by to za obrovskou chybu. 

„Fakt nechceš, aby zahraniční politiku za tuto část střední Evropy dělal nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu,“ řekl expremiér s odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borella. Zároveň zdůraznil, že Orbán je sice troublemaker, ale jeho přístup k ochraně vnější schengenské hranice, za který byl nebývalým způsobem kritizován, je jedinou možnou cestou, jak kontrolovat migraci. Dodal, že také některé výroky slovenského premiéra Roberta Fica či činy polské strany Právo a spravedlnost jsou pro nás až za hranou, ale neřekl by, že tyto státy jsou nedemokratické.  

Bžoch souhlasil, že Borrell by neměl mít v Evropě hlavní slovo a varoval před zrušením práva veta v Evropské unii, které prosazuje zejména Německo. 

Dvořák se domnívá, že pokud chce být Evropská unie silným hráčem, musí mít velkou politickou váhu, což ale v této době nemá. Je to podle něj tím, že má spoustu potížistů, kteří říkají s „Evropou nikdy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v listopadu klesl o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 7 mminutami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 1 hhodinou

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 10 hhodinami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Hřib a Pospíšil rezignovali z rady

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání schválili návrh rozpočtu města na rok 2026. Odhlasovali si také personální změny v radě. Z té odcházejí náměstci primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) a Zdeněk Hřib (Piráti), který zůstává v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku a pražským zastupitelem. Zastupitelé také schválili převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha. Rozhoduje se i o směně pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce Evropu slabou, ale aby se o ni nemusel starat, soudí poradce Pojar

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.
před 10 hhodinami
Načítání...