Většina lidí byla přesvědčená o tom, že určitá forma důchodové reformy je potřeba, ukázal průzkum

Nahrávám video

Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.

Češi a Češky v průzkumu nesouhlasili například s tím, aby byl věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití. Proti tomuto záměru se v průzkumu vyslovilo osmašedesát procent lidí. Ten také ukázal, že naopak největší podporu, od tří pětin občanů, má navýšení plateb pro osoby samostatně výdělečně činné a lidi pracující na dohodu. Polovina lidí by pak byla pro zpřísnění podmínek pro předčasný důchod.

Věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití
Zdroj: Kantar/Trendy Česka

Jasno nemají lidé většinou ani v tom, v kolika letech do penze půjdou. Například administrativní pracovnice Martina z Prahy doufá, že to bude co nejpozději, na důchod má prý ještě čas. Doufá v to kolem 67 let věku. Tlumočníka Jana pak téma vůbec netrápí. „Nespoléhám na to, že dostanu nějaké peníze od státu,“ myslí si. Většina respondentů, s nimiž ČT natáčela, se shodla na ideálním věku odchodu do penze mezi šedesátým a sedmdesátým rokem života.

Změny v důchodech – tak, jak je navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí – by měly být postupné. Zabránit mají především kolapsu financování důchodového systému v Česku z důvodu stárnutí populace, už nyní je totiž v deficitu.

V Česku lidé v průměru pracují téměř 36,4 roku. To odpovídá evropskému průměru, například Němci nebo Rakušané však tráví v zaměstnání o dva až tři roky delší dobu. Poláci jsou pak produktivní 34,6 roku. Jak dlouho Češi budou zůstávat na pracovním trhu, neovlivní jen změněná doba odchodu do důchodu, ale také vzdělání.

Délka pracovního života ve vybraných zemích Evropy
Zdroj: Eurostat

„Práce pro důchod nebude nutně delší, protože lidé sice v současné době budou odcházet do důchodu postupně později, ale také nastupují na trh práce později,“ upřesnila hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.

Čtyřicátníci budou mít důchod později, tvrdí ekonom

Potenciální výši penze pak ovlivní pobíraná mzda během aktivního pracovního života, ta průměrná dosahuje v současnosti na úroveň téměř 43 tisíc a dvou set korun. Měsíčně tak zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí sociální pojištění ve výši dvou tisíc a osmi set korun, zaměstnavatel pak zaplatí ještě výrazně vyšší částku. Kdyby se medián mzdy držel na stejné výši rok, odvedl by do systému sociálního pojištění pracovník přes 33 a půl tisíce a firma 128 a půl tisíce korun. Výše odvodů se reformou nemění, mírní se ale růst výše nových důchodů.

„Ti, kteří budou nejvíce zasaženi, jsou dnešní čtyřicátníci, možná padesátníci. Třicátníci se budou muset skutečně adaptovat na to, že budou mít důchod o trochu později, než možná počítali,“ uvedl ekonom společnosti Cerge-EI a člen poradního týmu ministra práce Filip Pertold. Podle něj bude důchod nejspíše i nižší, než by tito lidé očekávali.

Věková struktura v Česku (počet obyvatel)
Zdroj: Český statistický úřad

Novinkou by mělo být také dobrovolné sdílení základu pro výpočet důchodu pro manžele. Jejich odvody sociálního pojištění by se tak sčítaly a pak by jim úřady vyměřily zhruba stejný důchod.

Právě skupina lidí mírně pod padesáti lety je v tuzemské populaci nejvíce zastoupena. Pětašedesátiletých a starších je přes dva miliony dvě stě tisíc. Dnešních čtyřicátníků a padesátníků – tedy skupiny, které se pozdější odchod do důchodu dotkne nejvíc – je přes tři miliony a sto tisíc. V roce 2048 budou všechny tyto ročníky starší 65 let. Obecně platí, že se lidé u nás – díky rozvíjející se zdravotní péči – dožívají stále vyššího věku.

Na dobu dožití bude vázaný i věk odchodu do důchodu. Jako první tuto změnu pocítí současní pětačtyřicátníci, pro ně je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu naděje dožití dalších téměř 38 let pro ženy a necelých 33 pro muže. Odborníci ale upozorňují, že s prodlužující se dobou dožití úměrně nenarůstá délka života ve zdraví. Proto lidem doporučují dbát o svůj zdravotní stav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 4 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.