Většina lidí byla přesvědčená o tom, že určitá forma důchodové reformy je potřeba, ukázal průzkum

Nahrávám video

Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.

Češi a Češky v průzkumu nesouhlasili například s tím, aby byl věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití. Proti tomuto záměru se v průzkumu vyslovilo osmašedesát procent lidí. Ten také ukázal, že naopak největší podporu, od tří pětin občanů, má navýšení plateb pro osoby samostatně výdělečně činné a lidi pracující na dohodu. Polovina lidí by pak byla pro zpřísnění podmínek pro předčasný důchod.

Věk odchodu do důchodu závislý na očekávané době dožití
Zdroj: Kantar/Trendy Česka

Jasno nemají lidé většinou ani v tom, v kolika letech do penze půjdou. Například administrativní pracovnice Martina z Prahy doufá, že to bude co nejpozději, na důchod má prý ještě čas. Doufá v to kolem 67 let věku. Tlumočníka Jana pak téma vůbec netrápí. „Nespoléhám na to, že dostanu nějaké peníze od státu,“ myslí si. Většina respondentů, s nimiž ČT natáčela, se shodla na ideálním věku odchodu do penze mezi šedesátým a sedmdesátým rokem života.

Změny v důchodech – tak, jak je navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí – by měly být postupné. Zabránit mají především kolapsu financování důchodového systému v Česku z důvodu stárnutí populace, už nyní je totiž v deficitu.

V Česku lidé v průměru pracují téměř 36,4 roku. To odpovídá evropskému průměru, například Němci nebo Rakušané však tráví v zaměstnání o dva až tři roky delší dobu. Poláci jsou pak produktivní 34,6 roku. Jak dlouho Češi budou zůstávat na pracovním trhu, neovlivní jen změněná doba odchodu do důchodu, ale také vzdělání.

Délka pracovního života ve vybraných zemích Evropy
Zdroj: Eurostat

„Práce pro důchod nebude nutně delší, protože lidé sice v současné době budou odcházet do důchodu postupně později, ale také nastupují na trh práce později,“ upřesnila hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.

Čtyřicátníci budou mít důchod později, tvrdí ekonom

Potenciální výši penze pak ovlivní pobíraná mzda během aktivního pracovního života, ta průměrná dosahuje v současnosti na úroveň téměř 43 tisíc a dvou set korun. Měsíčně tak zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí sociální pojištění ve výši dvou tisíc a osmi set korun, zaměstnavatel pak zaplatí ještě výrazně vyšší částku. Kdyby se medián mzdy držel na stejné výši rok, odvedl by do systému sociálního pojištění pracovník přes 33 a půl tisíce a firma 128 a půl tisíce korun. Výše odvodů se reformou nemění, mírní se ale růst výše nových důchodů.

„Ti, kteří budou nejvíce zasaženi, jsou dnešní čtyřicátníci, možná padesátníci. Třicátníci se budou muset skutečně adaptovat na to, že budou mít důchod o trochu později, než možná počítali,“ uvedl ekonom společnosti Cerge-EI a člen poradního týmu ministra práce Filip Pertold. Podle něj bude důchod nejspíše i nižší, než by tito lidé očekávali.

Věková struktura v Česku (počet obyvatel)
Zdroj: Český statistický úřad

Novinkou by mělo být také dobrovolné sdílení základu pro výpočet důchodu pro manžele. Jejich odvody sociálního pojištění by se tak sčítaly a pak by jim úřady vyměřily zhruba stejný důchod.

Právě skupina lidí mírně pod padesáti lety je v tuzemské populaci nejvíce zastoupena. Pětašedesátiletých a starších je přes dva miliony dvě stě tisíc. Dnešních čtyřicátníků a padesátníků – tedy skupiny, které se pozdější odchod do důchodu dotkne nejvíc – je přes tři miliony a sto tisíc. V roce 2048 budou všechny tyto ročníky starší 65 let. Obecně platí, že se lidé u nás – díky rozvíjející se zdravotní péči – dožívají stále vyššího věku.

Na dobu dožití bude vázaný i věk odchodu do důchodu. Jako první tuto změnu pocítí současní pětačtyřicátníci, pro ně je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu naděje dožití dalších téměř 38 let pro ženy a necelých 33 pro muže. Odborníci ale upozorňují, že s prodlužující se dobou dožití úměrně nenarůstá délka života ve zdraví. Proto lidem doporučují dbát o svůj zdravotní stav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
16:45Aktualizovánopřed 47 mminutami

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš. Pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné.
před 1 hhodinou

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.
10:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 3 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 4 hhodinami
Načítání...