V Praze v pátek zhruba v 10:40 přistál šestý, poslední repatriační let z Izraele. Vyplývá to z informací serveru globe.adsbexchange.com, na kterém je možné sledovat leteckou dopravu. Dohromady se šesti lety do Česka vrátilo 228 lidí, kteří v zemi uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských extremistů. Do Izraele naopak některými z repatriačních letů dorazilo 73 Izraelců, informovalo ministerstvo zahraničí. Pokud by ještě nějaký Čech v Izraeli potřeboval asistenci s návratem domů, pokusí se jej ministerstvo zahraničí zařadit na repatriační lety jiných států.
„Čeští diplomaté v Izraeli nadále zůstávají, aby pomohli dalším individuálním cestovatelům,“ uvedlo ministerstvo. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) akci označil za jednu z logisticky nejnáročnějších.
V provozu i po oficiálním ukončení repatriace zůstává do pátečních 20:00 nouzová linka českého velvyslanectví v Tel Avivu na čísle +972 523 286 622 a styčný úřad v Ramalláhu na čísle +972 296 55 95.
První Češi se vládním speciálem vrátili v noci z úterý na středu, kdy jich přiletělo 34 s ministrem Lipavským, který Izrael navštívil při cestě z ministerského zasedání Evropské unie v Ománu. Druhý repatriační letoun se zhruba čtyřicítkou osob v Praze přistál v noci ze středy na čtvrtek, další ve čtvrtek odpoledne.
V noci na pátek pak do Prahy dorazily další Airbus s menší kapacitou přes 40 osob a letoun CASA, kterým se vrátilo přes dvacet lidí a dobrman. Poslední letoun Airbus přistál v pátek dopoledne, na palubě bylo čtyřicet osob.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se ve středu předčasně vrátil z cesty s podnikatelskou misí v Uzbekistánu, aby česká vláda mohla pro občany do Izraele vyslat i Airbus s větší kapacitou zhruba sto lidí. Má však poruchu, tudíž se do evakuace Čechů nezapojil.
Svědectví Češky
Nejstarší pasažérkou repatriačních letů je spisovatelka Eva Erbenová. Je jí skoro devadesát tři let. Žije ve městě Aškelon na jihu Izraele a stala se tak svědkem útoku teroristů Hamásu velmi zblízka. „Šest set raket za jeden den. Okno mi vypadlo, hodiny spadly (…) Byla siréna, rakety houkaly a lítaly a já jsem dělala vanilkové rohlíčky,“ svěřila se.
„Nikdo nečekal takový rozsah a takové barbarství, že se něco takového může stát. Já jsem pořád v určitém šoku. Najednou je Izrael tahle politováníhodná země, která se nechala takhle barbarsky přepadnout,“ řekla.
Zároveň dává to, že k vpádu extremistů vůbec mohlo dojít, za vinu vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „To se nesmělo stát a já skutečně viním naši vládu, která nás zradila tím, že je zaměstnaná politickými blbostmi a že jsou ve vládě lidé, kteří ani vlastní rodinu neumí nějak držet na úrovni,“ postěžovala si.
„To není možné, že to naše rozvědka nevěděla. Přišlo z Gazy sto sedmdesát teroristů a postřílelo tam ty děti, co se dívaly na koncert, děti, které telefonují domů: ‚Mami, mami, střílejí na nás‘ a bum, to dítě už není. Třeba přítel mých známých – pryč, najednou. To neviděli, že se něco takového děje? Kde byl pan Netanjahu?“ ptá se.
„Když bylo tolik válek v Izraeli, nikdy jsem se nebála. Bylo to těžké, ale vždycky to nějak bylo. Ale teď se bojím o Izrael,“ dodala. Hnutí Hamás podle ní nesmí nadále existovat.
Erbenová pracovala jako ošetřovatelka. Přežila Terezín, Osvětim i pochod smrti. V Česku plánuje zůstat zatím deset dní. Původně nehodlala z Izraele odcestovat, nechtěla opustit děti a vnoučata. Nabídku ministerstva zahraničí ale nakonec přijala.
Další možnosti repatriace
Česko z velké části repatriovalo dlouhodobě žijící české občany v Izraeli, ti krátkodobě pobývající se dokázali většinou vrátit komerčními linkami, prohlásil vrchní ředitel sekce právní a konzulární ministerstva zahraničí Martin Smolek.
Česko podle Smolka vyhovělo všem, kteří o repatriaci požádali. Pokud by ještě někdo další potřeboval asistenci s návratem do země, pokusí se jej úřad zařadit na let jiného státu. V pátek podle ředitele vysílají své repatriační letouny například Slovensko, Británie nebo Německo.
Jiné možnosti odcestování z Tel Avivu jsou nyní velmi omezené. „Existuje cesta lodí z Izraele na Kypr a potom odlet z Larnaky. Další možností jsou odlety z Ejlatu, což je letiště úplně na samém jihu země. Pokud byste ale cestovali z Tel Avivu do Ejlatu, je to zhruba 350 kilometrů, které vedou určitou část cesty velmi blízko Pásma Gazy. Takže cesta není bezpečná,“ upozornil.
V cestovatelském systému Drozd nyní úřad eviduje 238 Čechů v Izraeli, nicméně řada z nich už je zpět ve vlasti a pouze se dosud neodhlásila. Smolek odhaduje, že v Izraeli je nyní zhruba stovka českých občanů. Lidí s dvojím občanstvím, českým a izraelským, je tam podle něj asi pět tisíc.
Někteří lidé měli s registrací do systému problémy. Vyplývaly mimo jiné z toho, že zprvu byl Drozd nastaven pro zpětnou registraci pouze se lhůtou sedm dnů. Vzhledem k tomu, že se hlásili zejména lidé dlouhodobě žijící v Izraeli, tak se nemohli zaregistrovat. Lhůtu následně ministerstvo odebralo. Úřad také zjednodušil zadávání telefonních čísel se zahraniční předvolbou.
Česko do Izraele jedním z repatriačních letů poslalo zhruba 650 kilogramů materiálu z veřejné sbírky, například čelovky nebo databanky, uvedl také Smolek.
